Článek
Otázka, kdy a zda vůbec pustit Rusy na prestižní akce, dál rozděluje sportovní komunitu.
Vedení Mezinárodního olympijského výboru svým úterním verdiktem zmírnit stopku pro ruské (a také běloruské) sportovce vyvolalo pozdvižení. Ve výroku se však skrývá důležitá pasáž, která nabízí i jiný pohled.
Výkonný výbor doporučil vrátit je do hry pod neutrální vlajkou. Z tohoto doporučení ale výslovně vyňal reprezentanty, jejichž mateřským klubem jsou armádní nebo policejní oddíly. Třeba CSKA nebo Dynamo.
Jak známo, absolutní většina nejlepších ruských reprezentantů v „hlavních“ sportech je zařazena právě pod střediska vojenských a policejních složek. Sportovní výkvět Putinova režimu se soustředí právě do CSKA (armáda) nebo Dynama (policie). Na vyloučení těchto sportovců i v dalších měsících dosud trvá i MOV.
Rusové zmizeli z mezinárodních oválů, hal a stadionů po vypuknutí války na Ukrajině v drtivé většině sportovních odvětví. Výjimkami, které ruskou přítomnost tolerují, jsou například tenisté nebo hokejová NHL, kde Rusové dál hrají.
„MOV chce přinutit Rusko a Bělorusko, aby se mezinárodních soutěží samy vzdaly. Moskva nemůže za současné situace přistoupit na diskriminaci svých vojáků. Mnoho sportovců působí právě v CSKA, nebo Dynamu. Proto bych tak vehementně MOV nekritizoval…“ napsal český novinář působící v Moskvě Jiří Just.
Pohled na seznamy známých ruských atletů, plavců, vzpěračů, gymnastů ukazují zřetelně, že s návratem nejlepších Rusů na nejprestižnější turnaje, závody a utkání to nebude tak snadné.
Olympijská vítězka ve skoku do výšky z Tokia Marija Lasitskeneová působí už roky v řadách CSKA a v roce 2017 byla dokonce povýšena na nadporučici ozbrojených sil.
Olympijský vítěz z Tokia na 100 m znak Jevgenij Rylov je policejním důstojníkem v Moskevské oblasti.
Bronzový gymnasta z tokijského víceboje Nikita Nagornij je z Dynama Moskva. Jeho kolega Artur Dalalojan, který byl členem zlatého ruského týmu, je ze stejného klubu. 8. desetibojař z Tokia Ilja Škureňov je také členem Dynama.
A mohli bychom pokračovat ještě dlouho.
Existují samozřejmě výjimky - není jich tak málo - kdy se do světové špičky dostal ruský sportovec, aniž vstoupil do armádního nebo policejního klubu, které jsou základní součástí ruského vrcholového sportu.
Jedná se spíš o moderní, „okrajové“ olympijské sporty. Ve strukturách armádního nebo policejního sportu nejsou například olympijské vítězky z Tokia v synchronizovaném plavání Světlana Romašinová nebo Alexandra Packevičová.
Úterní dokument výkonného výboru MOV, který vyvolal tak silné kontroverze, má formu doporučení pro mezinárodní sportovní federace a organizátory mezinárodních sportovních akcí.
Uvádí, že sportovci s ruským nebo běloruským pasem mohou soutěžit, ale pouze jako individuální neutrální sportovci. Týmy sportovců s ruským nebo běloruským pasem do toho nemohou být zahrnuty.
Sportovci, kteří aktivně podporují válku, nemohou nadále soutěžit, stejně jako se nemůže takových akcí účastnit pomocný personál (trenéři, maséři a podobně), který aktivně podporuje válku.
To samé platí pro sportovce, kteří mají smlouvu s ruskou nebo běloruskou armádou nebo národními bezpečnostními službami.
Vzhledem ke zkušenostem se státem řízeným dopingovým systémem pak doporučení MOV obsahuje také zmínku, že každý z „omilostněných“ a pod neutrální vlajkou vystupujících sportovců musí splňovat všechny antidopingové požadavky.
Sankce proti osobám odpovědným za válku, ruským a běloruským státům a vládám, zůstávají v platnosti.
V Rusku nebo Bělorusku nemohou být organizovány žádné mezinárodní sportovní akce organizované nebo podporované mezinárodními sportovními federacemi nebo národními olympijskými výbory.
Výkonný výbor MOV však zároveň potvrdil, že jeho doporučení se zatím netýká účasti sportovců a jejich personálu s ruským nebo běloruským pasem na olympijských hrách v Paříži 2024 nebo zimních olympijských hrách Milán - Cortina 2026. Tento verdikt MOV odložil.
„MOV toto rozhodnutí přijme ve vhodnou dobu, dle vlastního uvážení a bez vázání se na výsledky předchozích olympijských kvalifikačních soutěží,“ uvádí se v dokumentu.
Tady není úplně jasné, o co přesně MOV jde a jak to správně interpretovat. Možná právě to je ten moment, za nějž je výbor nejvíce kritizován.
Postoje Čechů
Český olympijský výbor mezitím oznámil, že jeho postoj se nemění. „Dokud trvá ruská agrese, Český olympijský výbor jasně podporuje sankce vůči Rusku a Bělorusku, které Mezinárodní olympijský výbor přijal v loňském roce. Proto jsme rádi, že MOV platnost těchto opatření znovu potvrdil,“ uvádí ve svém úterním prohlášení.
V Česku se o rozruch postaral také někdejší olympijský vítěz, moderní pětibojař David Svoboda, který se v rozhovoru pro Českou televizi k otázce účasti Rusů na příští olympiádě v Paříži stavěl velmi shovívavě a o válce na Ukrajině prohlásil, že její první obětí je „jako vždy pravda“.
Svoboda závodil v barvách Dukly Prahy, což je armádní klub. Vedení Ministerstva obrany se od Svobodových slov distancovalo (více na webu sport.cz).
