Článek
Žádný týmový závod na světě není tak dlouhý (Vandée Globe má jednočlenné posádky), tak náročný, tak extrémní. Dá se snad přirovnat k horolezecké expedici na osmitisícovku – je aspoň bezpečnější, ale trvá mnohem déle. Ocean Race rozdělený na etapy se odehrává přibližně půl roku, ale už to bylo i devět měsíců. Ti, kdo se zúčastnili, tvrdí, že se vrátili jiní, než když odplouvali. Tenhle závod je opravdu změnil a semlel až na dřeň.
Letos se pluje už počtrnácté, posádky startují ve španělském Alicante, obeplují planetu přes čtyři oceány a skončí v Janově ve Středozemním moři.
Smíšené posádky čeká přibližně 32 tisíc námořních mil (60 tisíc km) se sedmi etapami. Zastávky jsou na Kapverdách, v Kapském městě, v brazilském Itajaí, americkém Newportu, dánském Aarhusu a nizozemském Haagu.
Výměna plachet při rychlosti více než 40 uzlů je pravděpodobně ta nejobtížnější a nejnebezpečnější věc, kterou děláme. Šest chlapů zahákovaných bezpečnostními šňůrami na přídi z ničeho nic spláchne obrovská vlna… Pak se plazí vpřed, aby to dodělali.
Opravdovou lahůdkou ročníku bude třetí etapa mezi Kapským Městem a Itajaí. Měsíc trvající maraton měří 12 750 námořních mil. Bude to nejdelší nonstop úsek v 50leté historii závodu. Námořníci při něm proplují kolem Antarktidy a také všech tří velkých jižních mysů – mysu Dobré naděje, Cape Leeuwin a Cape Horn.
V letech 2008–2009 byla trasa dlouhá dokonce 39 tisíc námořních mil (72 tisíc km) a trvala více než devět měsíců.
Už rozsah teplot během plavby je extrémní, od -5 do +40 stupňů Celsia. Nejhorší povětrnostní podmínky se obvykle vyskytují v Jižním oceánu, kde vlny dosahují výšky paneláku (ke 20 m) a vítr mívá rychlost i 70 uzlů (130 km/h). Výjimkou však nebývá ani bezvětří, které námořníky děsí víc než bouře.
Co extrémní jachtaři během plavby jedí? Čerstvé ryby jen občas. Aby minimalizovali hmotnost, hodně spoléhají na mrazem sušenou stravu.
Začalo to před 50 lety
Ocean Race se koná každé tři nebo čtyři roky od roku 1973. Původně se jmenoval Whitbread Round the World Race podle svého prvního sponzora, britské pivovarnické společnosti Whitbread. V roce 2001 se název změnil na Volvo Ocean Race a od roku 2019 je to prostě a jednoduše jen The Ocean Race.
V letošním ročníku se závodu účastní dvě třídy lodí – IMOCA 60 a Volvo Ocean 65, dlouhé 18 m, resp. 20 m. Zatímco pět posádek IMOCA 60 objede celý závod, šest jachet druhé třídy bude soutěžit o The Ocean Race VO65 Sprint Cup ve třech etapách: 1. z Alicante na Kapverdy, 6. z dánského Aarhusu do nizozemského Haagu a 7. etapě z Haagu do Janova.
Posádky jsou 7- až 11členné, zvláštností jsou členové zvaní On Board Reporter (OBR). Jejich hlavní odpovědností je odesílání obrázků a videa do ředitelství závodu přes satelit. I díky nim má závod obrovskou sledovanost. Naposledy ho dohromady sledovalo 2,5 miliardy lidí po celém světě.
Pokud si myslíte, že v sázce jsou milionové ceny, jste na omylu. I v tom je Ocean Race extrémní. Vítězství není honorováno finančními odměnami, protože už výkon v soutěži je prezentován jako cena nejvyšší. Mnoho členů posádek však tvoří další profesionální týmy na jiných významných akcích, jako jsou olympijské hry, závody jachet Sydney a Hobart, Americký pohár nebo Fastnet Race.
Nejhorší je nejdelší etapa
Letos všichni soustřeďují pozornost k nejdelší etapě. „Je to úsek, kterého se pobřežní a logistické týmy nejvíc obávají, protože pokud tam bude mít někdo problém a udělá neplánovanou zastávku kvůli opravě, pak bude čas dramaticky utíkat,“ řekla Eurosportu jachtingová expertka Samantha Daviesová. „Pro mě je to nejnáročnější úsek, který v podstatě definuje celý závod.“
„To, co Ocean Race dělá jedinečným, je skutečnost, že je to jedna z nejdelších sportovních akcí, která existuje z hlediska času a vzdálenosti. To, že plujete úplně kolem světa, je něco, co je samo o sobě epické,“ uvedla Daviesová.
Myslíte si, že do cíle jachty doplouvají s obřími časovými rozdíly? Omyl. Poslední ročník závodu byl nejtěsnější v historii, do cíle se blížily tři týmy s minimálními rozestupy. Po 126 dnech závodění v 11 etapách vyhrál Dongfeng Race Team Charlese Caudreliera o pouhých 16 minut.
Ocean Race využívá systém bodového hodnocení. Vítězný tým získá za etapu body rovnající se počtu přihlášených do závodu. Druhé místo získá body rovnající se počtu přihlášených minus jedna a tak dále. Ve dvou etapách se však bude hrát o dvojnásobné body: v již zmíněné nejdelší 3. etapě z Kapského Města do Itajaí a v 5. transatlantické plavbě.
Týmy, které nedokončí úsek, nedostanou žádné body. Kromě toho, že se tedy námořníci musejí vyvarovat poškození jachty, musejí obdržet i minimum trestných bodů, které mohou být uděleny za jakékoli porušení pravidel závodu.
„Výměna plachet při rychlosti více než 40 uzlů je pravděpodobně ta nejobtížnější a nejnebezpečnější věc, kterou děláme. Šest chlapů zahákovaných bezpečnostními šňůrami na přídi z ničeho nic spláchne obrovská vlna… Pak se plazí vpřed, aby to dodělali,“ vyprávěl kapitán jachty Djuice Dragons Knut Frostad během ročníku 2001/2002.
Upozornění: v článku jsme upravili nepřesný údaj o výšce vln.