Článek
Tři testy před Tour de France (Criterium Dauphine, Kolem Švýcarska a Kolem Slovinska) ukázaly, že karty před nejdůležitějším závodem roku jsou rozdány pěkně ostře.
Hlavní soupeři odkryli alespoň částečně svou sílu, i když lze těžko porovnávat, protože nezvolili přímý střet. Každý jel jiný závod, ale vypadá to, že spolu opět budou soupeřit hlavní hvězdy z loňska.
Už dvojnásobný vítěz Tour, stále teprve 23letý Slovinec Tadej Pogačar (tým UAE) se představil na domácí scéně při týdenním etapovém závodu Kolem Slovinska. Supersilný tým Jumbo-Visma s dalším Slovincem Primožem Rogličem a Dánem Jonasem Vingegaardem zas ovládli Dauphine. A stáj INEOS Grenadiers prorazila Kolem Švýcarska.
Jediná cesta, jak na „Staré dámě“ porazit Pogačara, je koupit ho a pak poslat na Giro. Je to velmi obtížné, ať přijdete s jakýmkoli plánem, nemůžete porazit talent penězi. Jak nám Pogačar dokázal, když cesta vede do kopce, jeho končetiny jsou výjimečné.
Do toho ale zásadně promluvil zrádný soupeř, kterého už nikdo nečekal – covid-19. „Úmrtnost“ na závodu Kolem Švýcarska byla dramatická – poroučet se musel ve žlutém dresu jedoucí Aleksandr Vlasov (Bora Hansgrohe) nebo Peter Sagan (TotalEnergies). Čtyři týmy – Alpecin-Fenix, Bahrain Victorious, Jumbo-Visma a UAE Team Emirates – opustily závod hromadně a v nedělní závěrečné časovce tak startovalo pouhých 77 cyklistů.
Pro Amaury Sport Organisation, pořadatelskou agenturu Tour de France je to extrémně nepříjemná zpráva. Pokud by se virus měl šířit podobným tempem i na třítýdenním závodu, mohl by to být konec závodu.
Je velmi pravděpodobné, že to zase bude soupeření „všichni proti Pogačarovi“. Ve Slovinsku si počínal suverénně, vyhrál závod hladce před Polákem Rafaelem Majkou, který mu kryl záda, protože oba jsou ze stejné stáje. Nic na tom nemění fakt, že zde panovala nejmenší konkurence.
Pogačar v tichosti trhal rekordy
Mnohem zajímavější je proto podívat se na to, co absolvoval Pogačar před Slovinskem.
Nezávodil de facto od 20. dubna a v době, kdy mnozí favorité šlapali na Dauphine, byl na vysokohorském kempu v italském Livignu. A podle aplikace Strava tam lámal rekordy v dlouhých stoupáních, srovnatelných s tím, co přijde na Tour. Nejdříve udělal rekordy na Passo Gavia a Bormio 2000, hned poté si přidal Passo Stelvio 2758 metrů, čímž během jediného dne nasbíral 5500 výškových metrů.
Proč zrovna taková příprava? Někteří odborníci se domnívají, že Pogačar potřeboval udělat dvě věci. Zavděčit se domácím fanouškům a sponzorům, proto jel Kolem Slovinska. Ten hlavní test výkonnosti však absolvoval v Livignu, kde si mohl bez jakýchkoli omezení vyzkoušet, jak na tom opravdu je. Kdyby závodil na Dauphiné, musel by přizpůsobovat často tempo soupeřům a třeba jet pomaleji. Tady si to rozdal sám se sebou a dostal se na své limity bez pozornosti druhých.
Proti Pogačarovi se určitě postaví velmi silný tandem Jumbo-Visma s Rogličem a Vingegaardem. Před Dauphiné si Jumbo-Visma zatrénovala na vysokohorském kempu ve španělské Sierra Nevadě a pak se vypravila na test formy do Francie. Mělo to jasný důvod. Stáj si tím otevřela možnost vrátit se do vysoké nadmořské výšky ještě jednou před Tour de France. Kdyby zvolili poslední etapák Kolem Švýcarska, už by to do startu „Staré dámy“ v Dánsku nestihli. Jak Seznam Zprávám řekl v současnosti nejlepší český cyklista Jan Hirt, který dojel na skvělém šestém místě Giro, vysokohorské kempy jsou dnes klíčovým prvkem tréninku před velkými etapovými závody.
Na Dauphiné Roglič s Vingegaardem naprosto dominovali. V poslední 8. etapě dokonce ujeli všem a přijeli ruku v ruce na prvním místě s velkým náskokem. Pro Rogliče to bylo další letošní etapové vítězství po výhrách na Paříž–Nice a Tirreno–Adriatico. Ale jeho vítězství určitě neřeklo, že právě on bude lídrem supersilné stáje Jumbo-Visma. Zatímco Roglič tvrdil médiím, že je jedno, kdo z nich dvou vyhraje, když prostě nakonec zvítězí tým, Vingegaard se vůbec netajil ambicemi na celkové vítězství.
Zdá se, že INEOS Grenadiers se budou tentokrát spoléhat hlavně na Gerainta Thomase, který nakonec porazil covidem prořídlé startovní pole ve Švýcarsku a předvedl mimo jiné výbornou závěrečnou časovku. Původně měl být až tím třetím vzadu za Adamem Yatesem a Danim Martínezem. Teď se ale vše mění.
V roce 2018 jeho celkové vítězství na Dauphiné předznamenalo triumf na Tour de France. Šestatřicetiletý jezdec dnes tuto paralelu hodně zpochybnil. „Od loňské Tour do konce sezony jsem měl opravdu těžké, pravděpodobně nejtěžší období mé kariéry. Letos jsem si užíval závodění a budování týmu s mladšími kluky.“
Možná má pravdu bývalý vítěz Tour Bradley Wiggins, když s nadsázkou říká, že jediná cesta, jak na „Staré dámě“ porazit Pogačara, je koupit ho a pak poslat na Giro. „Je to velmi obtížné, a ať přijdete s jakýmkoli plánem, nemůžete porazit talent penězi,“ řekl Wiggins. „Jak nám Pogačar dokázal, když cesta vede do kopce, jeho končetiny jsou výjimečné. Říkáme, že tito jezdci přicházejí jednou za generaci, ale zdá se, že v této generaci je jich mnohem víc.“
