Ve světovém pelotonu udeřil první Afričan, mladík z Eritreje

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Abyste to správně pochopili, černoch, Eritrejec působí v profesionálním cyklistickém pelotonu i v 21. století pro některé fanoušky kol podobně „exoticky“ jako třeba Turek ve skocích na lyžích. Girmay už je ale v porovnání s nejlepším tureckým skokanem Fatihem Ipciogluem o něco dál. Ve světovém pelotonu není vůbec do počtu. Přitom až dosud afričtí cyklisti, pomineme-li bělochy Chrise Frooma nebo Louise Mentjese, nehráli prakticky nikdy první housle.

Loni se to ale začalo měnit. Girmay vydobyl stříbrnou medaili v silničním závodě U23 na mistrovství světa v Lovani, a byl tak prvním barevným jezdcem, který vystoupil na stupně vítězů. Do Eritreje, jedné z nejchudších zemí světa, se vrátil jako hrdina.

Další velký úspěch přišel letos 27. března 2022. V již zmíněném závodu Gent-Wevelgem byl Girmay spolu s Christopherem Laportem, Jasperem Stuyvenem a Driesem Van Gestelem součástí vítězného úniku. Ve finiši nečekaně udeřil, jako první zahájil sprint zezadu a vydobyl vítězství.

Ačkoli se začíná profilovat jako dravý sprinter, působí velmi skromně. Pochází z Asmary, hlavního města Eritreje ve východní Africe. Jeho otec je vášnivým fanouškem cyklistiky, ale malého Biniama bavil nejdřív fotbal a hrál za školní tým.

„Cyklistiku v Eritreji všichni milují, ale když mi bylo 10 nebo 11 let, dal jsem přednost fotbalu. Můj starší bratr v té době jezdil na kole a pak mě táta jemně popostrčil ke sportu a závodům,“ řekl Girmay webu Cyclingtips. „V Eritreji a kolem Asmary se závody konají občas o víkendech. Když jsem začal jezdit na kole, bylo mi asi 13 let. Myslím, že poprvé jsem vyjel na malou projížďku s bratrem. Postupně mne to začalo bavit víc a pak mi jednou táta koupil nové kolo. Bylo velmi drahé. Táta má malou truhlářskou firmu a občas jsem mu jezdil na kole pomáhat. Bylo to jen 10 kilometrů cesty do práce, ale dalo mi to novou motivaci.“

Asi poprvé na sebe Girmay upozornil na mistrovství světa v Innsbrucku v roce 2018, kde skončil 15. v časovce juniorů. Byl už té době i jedním z mála jezdců, kteří dokázali porazit obrovský belgický talent Remca Evenepoela – to se tehdy povedlo málokomu. V této souvislosti je však třeba zmínit, že měl i obrovské štěstí. Z Eritreje se přestěhoval do Světového cyklistického centra (WCC) ve švýcarském Aigle. Založila ho Mezinárodní cyklistická unie (UCI), aby pomáhala jezdcům ze zemí, kde se cyklistice zatím moc nedaří, protože jsou vesměs velmi chudé. Týmy pod ochranou WCC získávají díky pomoci pestrý program mezinárodních závodů. A Girmay se tak hodně lepšil a začal se umísťovat v první pětce důležitých juniorských závodů.

V týmu World Cycling Center zůstal i další rok a získal etapová vítězství na dvou největších afrických závodech ve Rwandě a v Gabonu. Absolvoval i Tour de l’Avenir, kde byl v závěrečné horské etapě pátý. Už se o něm vědělo, a tak ho oslovil nejmenší z francouzských druholigových týmů – Delko. Girmay s ním nakonec podepsal čtyřletou profesionální smlouvu a usadil se v Provence.

Pro africké jezdce ale není snadné dostat se do hledáčku větších evropských týmů. Nyní je to dokonce ještě obtížnější, než to měl on sám v roce 2018. „Vyžaduje to spoustu investic od vás i rodiny, není to levný sport. Mladí eritrejší jezdci by se moc chtěli prosadit, ale pokud se chcete stát profesionálem, musíte mít to štěstí, že jste ve správnou chvíli na správném místě. Musíte být vidět. Existuje mnoho místních závodů, ale bohužel jen několik velkých, jako Rwanda nebo Gabon. Právě tam se můžete ukázat evropským týmům.“

Když bylo jasné, že stáj Delko se v roce 2021 kvůli finančním problémům rozpadne, začaly se o Girmaye zajímat různé velké týmy – Trek-Segafredo, UAE Emirates nebo Deceuninck-Quickstep. Nakonec mu ale nabídla čtyřletou smlouvu belgická stáj Intermarché-Wanty-Gobert, za kterou shodou okolností jezdí i český cyklista Jan Hirt.

Girmay slibně debutoval na Tour of Poland i v jednom z dalších závodů. Velké změny mezitím přišly také v jeho osobním životě. Oženil se a už je otcem dcery Liely, které byl teď v březnu rok.

Ačkoli oslňuje svými sprinterskými vlohami, ukazuje se zatím jako pokorný muž víry, který se nerad chlubí. „V mé zemi nemají rádi lidi, kteří se chlubí. Vím, odkud pocházím. Je důležité na to nezapomenout. V závodě jsem ale jiný. Když se cítím dobře, řeknu to svým spolujezdcům, stejně jako je upozorním, když si myslím, že nemám dobré nohy. Během závodu jsem soustředěný a chci jen vyhrát.“

Girmayovým velkým snem, kromě vítězství v etapě Tour de France, jsou i slavné klasiky, především Paris-Roubaix, závod, který sledoval od mládí. „Můj trenér na WCC, Jean Jacques, vždy říkal, že existuje víc dobrých eritrejských cyklistů, kteří však nemají dobrá umístění, protože nevědí, jak vyhrát. Pokud chceš ty zůstat u cyklistiky, zaměř se na klasiky,“ radil mu. Teď ho tým možná pošle na slavnou klasiku Amstel Gold Race.

Hlavně však bude letos Girmay debutovat na Grand Tour. Před květnovým startem na Giro d’ Italia se zaměří i na závody, v nichž chce využít silné poziční a sprinterské schopnosti do finiše. V Intermarché-Wanty-Gobert má kolem sebe oddanou skupinu jezdců, která mu může pomoci, aby byl ve sprintu co nejčerstvější.

„Potřebuji někoho, kdo mě dostane v dobré pozici na poslední kilometr, aby mi pomohl se co nejlépe umístit.“ Zdá se, že úsilí se už vyplácí. V jednom z prvních závodů maďarský týmový kolega Barnabás Peák dostal Girmaye přesně na takovou pozici, jakou potřeboval. A Eritrejec porazil renomované sprintery Giacoma Nizzola, Michaela Matthewse i Pascala Ackermanna.

První úspěchy ukazují, že se Girmay cítí s týmem Intermarché jako doma. „Atmosféra je skvělá, všichni jsou si velmi blízcí a já mám pomoc a podporu, kterou potřebuji. Jsem vděčný, že jsem tady.“

Cyklistika je v Eritreji velmi populární. Je to válkou zpustošená země, z níž uteklo mnoho Eritrejců, kteří se pak usadili po celém světě. I proto je barevná eritrejská vlajka vidět téměř na každém závodě a podpora fanoušků je obrovská. A brzy bude asi ještě větší. „V roce 2025 pořádá Mistrovství světa silniční cyklistiky Rwanda a pro africkou cyklistiku to znamená opravdu hodně. Když to oznámili, byli všichni velmi nadšení. S cyklistikou teď díky tomu začíná hodně mladých sportovců.“

Girmay už ví, že je pro černý kontinent dobrým příkladem. „Jsem si jistý, že jednou bude černý mistr světa v cyklistice. Jestli to budu já, to ale opravdu nevím,“ směje se.