Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to vášeň, sběratelství, ale také zajímavá investice. Nejdražší hráčskou kartičku si v Kartičkárně můžete pořídit za téměř devět set tisíc korun. Velké i malé kluky v obchodě v pražských Dejvicích přechází zrak. I čich. Vůně rozbalených balíčků má něco do sebe. Umí vrátit čas.
„Výrobci používají obdobné technologie pro tisk nebo balení a tak některé kartičky po rozbalení balíčku voní stejně jako v devadesátkách – lepidlo, barva a igelit, co má specifickou vůni,“ vysvětlil Seznam Zprávám ve svém obchodu Jan Rot.
Sázka na nostalgii?
Sběratelství v Česku má tradici, vše začalo v devadesátkách. Skoro každý věděl, co jsou to kartičky a chtěl je mít, jen jsme na to neměli peníze, a tak jsme si balíčky kartiček kupovali místo svačiny. Vyrostli jsme a ti, co u toho vydrželi, si dnes karty kupují po celých boxech, zároveň většina máme děti, kterým se kartičky líbí a tak je ve sbírání podporujeme, často si na nich plníme svoje dětské sny.
Byl to fenomén devadesátek.
No jasně. V devadesátkách jsme chtěli všechno, co bylo na Západě. A tohle byla Amerika. Vzhledem k tomu, že jsme tam v té době měli výborné hokejisty – Jágra, Haška, Šlégra, Hrdinu… Nejspíš si pamatujete reklamu s Jardou Jágrem na americkou žvýkačku Bubble tape: Když mám hlad, utrhnu si menší kousek, když se potřebuju soustředit, utrhnu si větší.
Jasně.
V devadesátkách byl i v Americe obrovský boom kartiček a do Česka se začaly ve velké míře dodávat. K nám se ze začátku vozily spíš horší série, ale chtěli to všichni – každá trafika, papírnictví, hračkářství, sporty. Sérií v devadesátkách se vytisklo tolik, že do dneška jsou zásoby. Dneska jsou ty balíčky v trafikách levnější, než stály před třiceti lety.
Hodnota těchto sérií neroste?
Minimálně, většina sběratelů zná kartičky z devadesátek nazpaměť, ale hodnotu mají spíše sentimentální.
Takže mi máma nezpůsobila kromě emoční újmy i finanční, když mi všechna alba po vyletění z hnízda vyhodila?
Je pár sérií z devadesátek, které hodnotu mají. Nejikoničtější Ultra Fleer 95/96 s golden medailony se oproti tehdejší ceně vyšplhala vysoko. Také UD Choice 98/99, kde jste měl možnost vytáhnout zlaté starquestky (limitované inserty). To jsou karty z balíčku za 70 korun, které dnes mají hodnotu i sto tisíc. Ale k nám se začaly Pro Setky, Scorky vozit až po roce ’93. Je jich tolik, že jsou dnes prakticky bezcenné. Tehdy stál balíček 69 korun, dnes 45.
Super, koupím si.
Jsou neotevřené, takže tu vůni ucítíte úplně stejně. Kdyby se k nám vozily karty už v 70. až 80. letech, mohly tady být klenoty. Česká republika je národ sběratelů. Sbírá téměř každý a všechno. Kartičky extraligy z devadesátek mají větší hodnotu než ty ze stejné doby z NHL, protože nebyl tak velký náklad, všichni je znali a dochovalo se jich málo v dobrých stavech – APS 94/95. Nejdražší hokejová karta je rookie karta Waynea Gretzkyho, sezona 79/80, kdy vyšla první jeho kartička. Prodala se téměř za 3,7 milionu dolarů.
Čím to, že nováčkovské karty, tedy z první sezony po draftu, jsou nejcennější?
Je to zajímavé. Když jsme začali sbírat v devadesátkách, tak rookie karty aktuálních hráčů byly ty nejlevnější a nikdo je nechtěl.

Tato kartička fenomenálního hokejisty Waynea Gretzkyho v dresu Los Angeles King nepatří ke vzácným kouskům.

To podepsaná kartička Connora McDavida z Edmontonu má větší hodnotu.
Chtěli jsme hlavně naše idoly a hvězdy, ne nováčky.
Přesně. Ikony jako Messier, Modano, Hull, Roy, Yzerman. Dnes se to bere jinak. Mladí sběratelé chtějí nováčkovské karty – Bedarda, McDavida, Celebriniho. Chtějí je, protože historicky se ví, jak vyrostly hodnoty karet Gretzkyho, McDavida, Crosbyho. Hele, Gretzkymu vyrostla hodnota kartičky z pár centů na téměř čtyři miliony dolarů! Ovečkin má drahé karty. Rookie jsou nejdražší, protože jsou to karty z první sezony hráče. Stal se z toho trend – a když jsou dobří jako letošní jednička draftu Celebrini, či Mičkov, nebo z loňské sezony Conor Bedard, tak to byla doslova Bedardmánie. Na jeho rookie kartu vypisoval největší prodejce v USA Bounty odměnu jeden milion dolarů, když ji někdo vytáhne z balíčku. To všechno zvedlo ceny boxů dané série nahoru.
Jste zapálený fanoušek? O hráčích máte přehled.
Musím ho mít a zároveň mě to celý život baví.
Sbírání kartiček je částečně i edukace.
Ano, často se setkáváme s tím, že malí kluci znají z kartiček kompletní sestavy, historii hráčů a statistiky.

Jan Rot ve své prodejně s kartičkami v Dejvicích.
Je to pořád hlavně o sběratelské vášni, nebo o investici?
Slovu investice se snažím stále bránit, i když už to tak s ohledem na ceny karet je. Pořád by mělo vyhrávat sběratelství a není důležité, jestli máte kartu v šuplíku za dvě stě tisíc.
Ale potěší to.
Pár dražších kousků ve své sbírce mám. Ale stejnou radost mi udělá i levná kartička, která mi chybí do sbírky. U dražších sérií, od pěti tisíc více za box, už na to může někdo nahlížet jako na investici. Pokud jde z pohledu nováčků o dobrý ročník a vydrží sběratel box neotevřít, může se na box pohlížet jako na láhev vína. Zároveň je tam vždy lákadlo box otevřít a pak už je to trošku gambl. Uvnitř boxu máte garantovaný obsah boxu, ale nevíte jména. Je rozdíl, jestli máte podepsaného Gretzkyho a Messiho, nebo někoho z Columbusu, nebo ve fotbale z Porta.
Vidíte gambl v tom adrenalinu při otevření balíčku, že nevíte, co si vytáhnete?
Výrobce přesně garantuje plnění daného produktu, ale to, co na kartách bude za hráče, je o náhodě, není to úplně loterie, ale svádí to k tomu.
Prodáváte i jednotlivé kartičky, abyste uspokojil poptávku po jistotě?
Ano, v nabídce máme i jednotlivé kartičky hráčů. Zároveň máme svůj youtubový kanál Kartičkárna.cz, kde představujeme jednotlivé produkty.
Kdo nejvíc letí?
Samozřejmě je to o preferencích a aktuálních trendech. Stále letí Messi, Ronaldo, Mbappé. Ale hodně přibývají mladí hráči: Bellingham, Haaland, bláznivý Vinicius. Děti to chtějí. Teď jsme byli partnerem mistrovství České republiky v počítačových hrách. Lidé tam aktivně fandí eHráčům, co hrají počítačové hry, ale bylo skvělé, že všechny malé děti měly dresy fotbalových hráčů - Yamal, Williams, Odegaard… Skvělí hráči, já v jejich věku měl devadesátkové idoly: Maldini, Nesta, Cantona…
Jaký máte plán s dražšími kartami ve sbírce? Hlídáte trh a prodáte je, až ještě naberou na hodnotě, anebo jsou neprodejné a máte je vystavené v obýváku?
V obýváku je mám zakázané, ani je nikomu nedoporučuji mít dlouhodobě vystavené. Kartám a podpisům na kartách neprospívá denní světlo. Ve sbírce mám i karty, které mají vyšší hodnotu, dá se říct, že tam jsou uložené peníze srovnatelně jako v umění. I pojišťovny na karty nahlíží jako na věci zvláštní, nebo historické hodnoty. Můj kamarád říká, že si kupuje pravidelně kartičky basketbalistů a až půjde do důchodu, prodá každý měsíc jednu a bude si za ně užívat. Takhle to úplně nemám.
Jak to máte?
Vím, že každá karta má svého kupce a já mám v sobě nastavenou cenu, za kterou jsem ochotný pustit kartu ze své sbírky. Zároveň vím, že většina karet zatím roste na hodnotě. Pokud se výrazně nezmění sběratelský trh, jsou karty relativně likvidní. A když se bude dít cokoli, sbalíte do baťohu šperky, hotovost a jedete. Já si přibalím i pár karet.
To se nepronese.
A nikomu to není divné, na rozdíl když budete mít s sebou kilo zlata. Karty jsou stále zbytné zboží. Když přijde krize, lidé to oželí jako první. Myslel jsem si, že to bude problém při covidu, ale stala se opačná věc. Lidé nic nemohli, začali uklízet dětské pokojíčky, nacházeli kartičky pod postelemi u rodičů, na půdách a spousta z nich, co sbírala v devadesátkách, se k tomu vrátila. To naboostovalo trh v Čechách i po celém světě.

Kartičkárna pravidelně pořádá burzu sběratelských kartiček. Poslední se konala v sobotu v Konferenčním sále Columna na Praze 4. Akce byla zdarma, je určena pro malé i velké sběratele. Podepisovaly se na ní sportovní legendy Ivo Viktor, Tomáš Skuhravý nebo Jiří Zídek.

Kartičkárna pořádá sběratelskou sešlost Prague Card Show dvakrát do roka.

Brankářská fotbalová legenda, mistr Evropy, Ivo Viktor podepisuje kartičky na burze pro fanoušky.
Co ještě proměňuje trh s kartičkami?
U sportovců jsou to úspěchy, aktuální forma a dnes i to, jak hráč vystupuje na veřejnosti.
I po kariéře?
Ano, jako příklad řeknu Dany Heatley, hokejista. Jeden z velkých talentů NHL. Jeho kartičky měly potenciál, ale při dopravní nehodě zabil spoluhráče a jeho kariéra de facto skončila, s tím i jeho sběratelé. Stejně tak na sběratele působí i jak se hráč chová nebo vyjadřuje po kariéře, na mediální obraz nebo rodinný život. Zajímavé je to u Alexe Ovečkina, který je kontroverzní postavou NHL, ale divil byste se, kolik lidí chtělo, aby překonal Gretzkyho rekord ve střelených gólech. V Americe jsou do toho zbláznění. Fandí mu a přitom už jen pálí z kruhu na přesilovce.
Mít jeho rookie kartu…
Už teď jeho rookie karta z Young guns z roku 2005/06 je dražší než u kanadských hvězd Crosbyho, McDavida.
Ani přátelství s Putinem, který vede agresivní válku na Ukrajině, Ovečkinovi mediální obraz zjevně moc nepokazilo.
Dominik Hašek proti tomu dost brojil, ale není z toho nic a ještě dostal přes prsty, že politika do sportu nepatří.
Jaká je nejcennější sportovní kartička světa?
Aktuálně je nejdražší prodaná baseballová kartička 1952 Topps Mickey Mantle. Hodnota je 12,6 milionu dolarů.
Kolik takových karet je?
Víc, ale jsou ohodnocené zvlášť. Specializované firmy se zabývají její kvalitou, podpisy. A když je v dobrém stavu, tedy v maximální známce deset, tak je karta vzácná a určí se cena. U Honuse Wagnera, druhé nejdražší karty za 7,25 milionu dolarů, je cena vysoká kvůli malému dochovanému počtu. Vycházely v roce 1909 v balíčcích od cigaret. Výrobce měl pokles prodeje, tak vymyslel tohle. Zasáhl tím hlavně děti, které to chtěly sbírat. Po půlroce to ministerstvo zdravotnictví v Americe zatrhlo a nařídilo výrobci všechny cigarety s kartičkami spálit. A tím pádem jich je tak málo. Karta jako dva činžáky v Praze.
Jak top obraz, umění.
Je to vzácné. Obrazy se dneska falzují, u kartiček to tak časté není. Je těžké zfalšovat starý papír a dát ho do potřebné kvality. Je to o jedinečnosti.
Jakou nejdražší kartičku si mohou lidé koupit ve vašem obchodě?
Aktuálně nejdražší box je rookie set Victora Wembanyami ze sezony 2023/24, kdy Topps získal licenci pro výrobu karet NBA. Box s devíti kartami stojí nyní 289 tisíc korun. Nejdražší kartu v nabídce máme Monumental Patch Sidneyho Crosbyho 1/1, kterou má u nás jeden VIP zákazník v komisi, karta je na prodej za cenu 899 tisíc korun. U tohoto typu karet je cena těžko odhadnutelná, když je jen jedna na světě. Ale aktuálně řešíme na kartě několik nabídek z celého světa.
Zvyšuje podpis garantovaný od výrobce hodnotu karty, zatímco když si kartičku necháte podepsat hráčem sami, tak ji paradoxně můžete znehodnotit?
Čistě pro sběratele karet je podpis hráče někde z parkoviště znehodnocením karty. Opačně to mají sběratelé podpisů, kteří si kupují obyčejné kartičky bez laminace, na kterých lépe drží podpis. Když vytáhnete z balíčku podepsanou kartu, máte tam napsáno: Gratulujeme, vytáhli jste podepsanou kartičku. Autogram je certifikovaný.
Je to i pro sportovce výdělek, když podepisují kartičky výrobcům?
Někteří výrobci využívají marketingových práv daných organizací, kdy výrobce platí pouze za licenci. Hvězdy v lepších soutěžích a legendy už inkasují peníze za každý podpis. V ČR tomu zatím tak není, s výjimkou pár sportovců.
Jak letí balíčky s kusem dresu, štulpny?
Letí. Tady můžete vidět kartu Pastrňáka s písmenky z jeho dresu. Kartiček je jen osm. Je to hodnotné. Box se šesti kartičkami stojí dvacet tisíc.
Jak hodnotné jsou samolepky hráčů, co si děti vylepují během velkých turnajů?
Zase to vychází z devadesátek. Nejhodnotnější samolepky jsou Panini World Cup 98 Francie. To vyšly první samolepky Zidanovi, Ronaldovi. Dále Euro 2004, kde měl první samolepku Cristiano Ronaldo, Německo 2006, kdy vyšla první samolepka Messiho. Balíčky, které stály patnáct korun, dnes stojí tisíce.
A když je mají naši čtenáři vylepené v albu, tak to má také hodnotu?
To zase záleží. Já mám všechna alba originální, nezničená a samolepky nenalepené. Tak mají větší hodnotu. Alba se lepením ničí, častým otáčením se ohýbají stránky i obálka, občas nalepíte samolepku na špatnou pozici, nebo křivě a je to pohroma. Ale i lepení samolepek je zábava, hlavně pro děti. Chcete si je nalepit, že?
Přesně. Plníte si sen v tomto obchodě?
Vrátil jsem se ke kartám na výšce. Vám to maminka vyhodila, můj táta vyklízel sklep a říkal: Hele, máš tady nějaké časopisy. Mám ti to přivézt, nebo vyhodit? Tak nebyly to časopisy, ale alba. Vybavoval jsem tehdy nový byt a místo toho, abych skládal nábytek, jsem si prohlížel alba.
Rozumím.
Zase mě to chytlo. Začal jsem tahat kartičky z Ameriky. Tehdy Martin Čepelák pořádal burzy v hospodě U Zábranských každou první sobotu v měsíci. Zlom byl pro mě World Cup 2014 v Brazílii, kdy byl první větší boom. Panini si tenkrát udělaly hroznou reklamu, když zaparkovaly kamion se samolepkami před slum a nechaly ho rozkrást. Tehdy z mého pokoje a ze sklepa vyrostlo tohle.

Jan Rot pořádá také burzu pro sběratele kartiček.
Jaký máte obrat?
Částku si nechám raději pro sebe, ale v dnešní době se kartami dá docela slušně uživit. Kromě prodejny a e-shopu jsme oficiálním Hobby Dealerem společnosti Topps a dodáváme zboží dalším prodejnám a e-shopům. Ke kartám ale mám ještě práci, která mi platí hypotéku, složenky. Vydělané peníze z kartiček vracíme zpět do obchodu. Bojím se, že kdybych to dělal pro to, že musím, tak by mě to nebavilo. Pořád to beru jako můj koníček, který mi však bere většinu času.
Vášeň než investice.
Celkově v Česku jde však o miliardový byznys s kartičkami ročně.
Jaký hráč z ligy má největší hodnotu?
Z novodobé éry rookie karta Adama Hložka z první série SportZoo. Ze starších je to rookie karta Pavla Nedvěda APS ze Sparty v nemistrovské sezoně 95/96. Karty v Čechách ale vycházely už ve třicátých letech, nacházely se v čokoládách Libo Litovel a lepily se do alba. Pokud jsou v dobrém stavu i po skoro sto letech, tak jsou to určitě ty nejcennější.
Jako slávista máte jiné favority?
Já mám rád slávistické kartičky z devadesátek Vládi Šmicera, Honzy Suchopárka, Jiřího Lercha, Jana Stejskala, Martina Pěničky nebo Martina Hyského. I když nejsou cenné, mají pro mě sentimentální hodnotu. Mám k nim vztah. Dávám si dohromady Slavii, českou reprezentaci.
Fotbalová liga zase frčí, zrovna ji máte vyprodanou.
Ano, karty se do roku 2020 nevydávaly a výrobce karet SportZoo chytil dobu, kdy začal jít český klubový fotbal hodně nahoru. Jdou na dračku.
Samotní sportovci sbírají také?
Jasně, nepravidelně a spíše kupují dražší boxy. Někteří rádi hledají sebe. Třeba Pavel Francouz sbírá kartičky. Když vyšla první série Fortuna ligy, tak si pro ni jezdili Láďa Krejčí, Adam Hložek. Teď z ligy sbírá příležitostně Dominik Holec, jednička Baníku, basketbalové karty. Podařilo se mu vytáhnout pár hezkých kousků. Občas přijede Vašek Pilař, Dan Trubač, zpravidla pro karty NHL.
Za rok se hraje mistrovství světa ve fotbale v USA, Mexiku a Kanadě. Co tak velký trh udělá s kartičkami?
V posledních letech soccer v Americe hodně roste. Objevili Mbappého. Osvětu dělal Beckham, teď Messi. Američané jsou géniové v marketingu. Všechno je to směrované k World Cupu 2026. Karty hráčů, kteří by se normálně na World Cup nedostali, myslím tím hlavně kanadský tým, takže Alphonso Davies, a další, budou nabírat na hodnotě.
To zní jako investiční tip.
Nemusí to tak ale být. Budou tam určitě krásné zápasy na stadionech amerického fotbalu, kde bude přes sto tisíc diváků. Bude to jedno z nejzajímavějších mistrovství světa. Pokud chcete tip, nikoli odbornou radu, sledujte karty Lamina Yamala.