Článek
Zatímco na úpatí horské prémie Col de la Croix de Fer během 12. etapy ukazoval minulý čtvrtek teploměr 37 °C, v neděli v etapě do Carcassonne už udeřily čtyřicítky.
Řešil to samozřejmě celý peloton, ale nebylo to zdaleka poprvé. Hranice 40 °C byla na Tour poprvé překročena už v roce 2003 během velké vlny veder v Pyrenejích. Přitom horka na Staré dámě nejsou ještě ta nejhorší.
„Začínáme sezonu v Austrálii, kde se teploty pohybují mezi 40 a 45 °C, tým závodí v Africe nebo kolem San Juanu v Argentině v ještě extrémnějších podmínkách. Tam panuje nejen horko, ale i vysoká vlhkost,“ vysvětlil pro Le Figaro Samuel Bellenoue, sportovní manažer týmu Cofidis.
Na Tour kolem Kataru už cyklisté zažili etapy dokonce při 47 °C . Jezdci jsou na takové podmínky zvyklí, ale kombinace vysoké únavy a horka na třítýdenním závodě jako Tour je ještě něco úplně jiného. Někomu to vadí míň, někomu víc, ale týmy se dnes na takové počasí dopředu připravují, aby závodníci byli co nejméně zaskočeni. A všichni používají různé triky a pomůcky.
Mnozí se na horka při Tour dopředu „aklimatizují“. Někteří schválně trénují například v horkých podmínkách na jihu Španělska. Francouzská stáj Groupama-FDJ si pak vypracovala celý sofistikovaný program přípravy na vedra.
„V týdnech před Tour de France pořádáme polední tréninky mezi 12. a 16. hodinou, nikoli dopoledne. Závodníci chodí třikrát týdně na 20 minut do sauny a doma se někteří izolují v plně vytopené místnosti,“ vysvětluje Jacky Maillot, lékař týmu Groupama-FDJ.
Velkým vedrům musejí jezdci čelit i sofistikovanou hydratací organismu. Cyklista se nesmí během etapy dostat do stavu, kdy začíná být jeho organismus dehydrovaný. V takovém okamžiku je už vlastně pozdě a etapa je víceméně ztracena.
Profi závodník může ztratit při horké etapě 1,5 až 2 litry potu za hodinu. Vtip je ale v tom, že si to nemusí uvědomovat, protože vzduch má tendenci pot při jízdě vysušovat. Proto musí za každou cenu ztrátu tekutin kompenzovat. A také minerálních solí, protože už nestačí jen hodně pít.
Pozor i na přehřátí organismu
Jezdci tak mají s sebou nejen bidony s obyčejnou vodou (tou se ve vedrech hodně polévají), ale s iontovými nápoji, kde jsou i minerální soli a třeba cukr.
Kromě toho týmoví lékaři váží svěřence před i po etapě, analyzují jejich moč, aby zjistili, zda není příliš koncentrovaná, a používají přístroje k výpočtu úrovně hydratace těla.
Ve vedrech však kromě dehydratace hrozí ještě něco – přehřátí organismu. Od 39 °C do 40 °C přechází lidské tělo do bezpečnostního režimu. Je to jako u auta, které při některých problémech automaticky zpomalí na 80 km/h a počítač neumožní vyšší rychlost a tím vznik ještě závažnějších problémů.
Stejně tak tělo profesionálního cyklisty se brání a nepustí jezdce do nejvyššího výkonu. Jak závodník pozná, že se takový stav blíží? Nejdřív cítí velkou horkost, ta však brzy přejde do stavu zimnice. Prakticky hned musí jezdec zpomalit a nastává konec šancí na dobrý výsledek. Jedna taková situace může pokazit závodníkovi nejen danou etapu, ale přijede do cíle s takovou ztrátou, že utečou i šance na celkové pořadí.
Proto vidíme, jak se ve vedrech při horských etapách cyklisté neustále polévají vodou. Ruce, nohy, tělo, ale hlavně si lijí vodu na hlavu. Nebo si dávají za krk led. Hlava je řídicí jednotka, která nesmí rozhodnout o zmíněném přechodu do nouzového režimu.
Jezdci samozřejmě přijíždějí na Tour s patřičným vybavením. Mají speciální letní odvětrané dresy do horka. Jsou lehké, síťové a u některých tkanina i chrání proti UV záření. Ve stoupáních si pak dresy často rozepínají, aby proudící vzduch aspoň trochu ochlazoval tělo.
Někteří to navzdory všem opatřením stejně nezvládnou. To byl v neděli případ Michaela Mørkøva (QuickStep-AlphaVinyl), dvorního rozjížděče sprintů pro Fabia Jakobsena. Zkušený Dán to prostě nedal, přijel do cíle v Carcassonne hodinu za pelotonem a kvůli porušení časového limitu pro něj Tour skončila.
Před časovkami si diváci mohou všimnout, jak se cyklisté rozjíždějí ve stínu na trenažérech a mají na sobě chlazené vesty. Časovky se dnes jezdí maximálně kolem 50 km, trvají cca do jedné hodiny (spíš méně), ochlazení těla tak závodníkovi zvýší na pár desítek minut komfort a umožní mu prodloužení maximálního výkonu.
V neděli na startu v Rodezu si chladící vesty brali jezdci také nebo aspoň sáčky s ledem za krk. Málokdo ví, že česká cyklistika v tom zřejmě drží malý primát. Trenér silniční reprezentace Tomáš Konečný s kolegy na MS v Kataru v roce 2016, kde bylo extrémní horko, přišel s nečekanou inovací. Šli nakoupit dámské punčochy a jezdcům pak do nich dávali led na ochlazení.
„Bylo to praktické, punčocha nic neváží, tající led se mění vodu, která závodníka dál ochlazuje. Ale tam už bylo takové horko, že jsme i při jízdě používali chladící vesty,“ řekl Seznamu Zprávy Konečný.
Občas pomáhají i diváci a organizátoři. Diváci často polévají závodníky vodou, hasiči pak staví jakési vodní brány, kde závodníci projíždějí vodní mlhou, nebo aspoň polévají vodou vozovku. To i proto, aby se na ní netavil asfalt.
Když jsme u organizátorů, tak ti mohou teoreticky i zkrátit závod nebo posunout start, aby se začalo už dopoledne. Nic takového se tentokrát při etapě do Carcassonne nestalo, ale povolili aspoň občerstvování po celou dobu závodu a prodloužili časový limit pro dojetí odpadlíků z pelotonu přidáním 20 % k času vítěze.
Nejde však jen o přežití veder při závodě, stáje se snaží „zachránit“ své závodníky hned po absolvování horké etapy. Proto připravují nejen chlazené nápoje, ale znovu již zmíněné chladící vesty nebo se dokonce venku u týmových autobusů objeví vany s ledem, v nichž se závodníci ochlazují.
V neděli v Carcassonne to ovšem britský jezdec Tom Pidcock vyřešil po svém. Vlezl si do blízké kašny a zchladil se tam.
Obrázky z letošní Tour de France:
Skupina jezdců projíždí poli během 3. etapy Tour de France mezi Vejle a Sonderborg v Dánsku. Tato cyklistická velmoc obstarala velmi důstojný začátek 109. ročníku Tour. Kolem trati fandily tisíce nadšených a zároveň ukázněných diváků.
Diváci povzbuzují kolumbijského jezdce Naira Quintanu z týmu Arkea-Samsic v posledních kilometrech 11. etapy Tour de France na Col du Granon – Serre Chevalier, kam dojel druhý. Těžká alpská etapa totálně zamíchala pořadím, když se velký favorit Tadej Pogačar propadl až na třetí pozici a do čela postoupil Dán Jonas Vingegaard.
Celkový pohled na peloton stoupající ikonickými „Tkaničkami“ Lacets de Montvernier (775 m) během 11. etapy Tour de France z Albertville na Col du Granon – Serre Chevalier. Tyto alpské serpentiny jsou jedním z nejkrásnějších úseků letošní Tour. Mezi válkami silnička propojila údolí Arc s do té doby odříznutou vesnicí Montvernier.
Dánský jezdec Magnus Cort Nielsen (tým EF Education-EasyPost) v puntíkatém dresu nejlepšího vrchaře během 3. etapy Tour de France mezi Vejle a Sonderborgem v Dánsku. Velmi aktivní Magnus Cort Neilsen držel puntíkatý dres až do 8. etapy a 10. horskou etapu pak dokonce vyhrál.
Celkový pohled na peloton Tour de France projíždějící vesnicí Aigle (395 m) během 9. etapy z Aigle do Châtel les portes du Soleil (1 299 m). Větší část etapy, kterou nakonec vyhrál Lucemburčan Bob Jungels, se odehrála na švýcarském území, aby se v závěru vrátila do Francie.
Celkový pohled na peloton projíždějící přes Col de la Croix (1 769 m) před jásajícími fanoušky během 9. etapy z Aigle do Châtel les portes du Soleil (1 299 m). Prakticky celá etapa vedla po území Švýcarska, teprve v závěru se peloton vrátil do Francie.
Tadej Pogačar (Team UAE) ve žlutém dresu, za ním Sepp Kuss (Jumbo-Visma), Velšan Geraint Thomas (INEOS Grenadiers) spolu s dalšími jezdci šplhají na nejvyšší bod Tour Col du Galibier (2 630 m) během 11. etapy z Albertville do Col du Granon – Serre Chevalier (2 404 m). Pogačara v této etapě vysvlékl ze žlutého dresu lídra Tour mladý Dán Jonas Vingegaard.
Zejména první nervózní etapy letošní Tour de France byly plné pádů. Na snímku belgický jezdec týmu Quick-Step Alpha Vinyl Team Yves Lampaert ve žlutém trikotu celkového lídra nasedá na své kolo poté, co se připletl s dalšími jezdci do hromadného pádu. K této srážce došlo ve 2. etapě mezi Roskilde a Nyborgem v Dánsku.
Davy dánských diváků povzbuzují peloton Tour de France. Snímek je z města Vejle, kde začala 3. etapa Tour do Sonderborgu, ale podobné scenerie provázely cyklisty po celém Dánsku.
Největší univerzál letošní Tour de France, Belgičan Wout van Aert ze stáje Jumbo-Visma, slaví se svým týmovým kolegou vítězství ve 4. etapě, vedoucí z Dunkerquu do Calais. Žlutý dres lídra závodu držel od 3. do 5. etapy.
Francouzští diváci fandí pelotonu během 5. etapy 109. ročníku cyklistického závodu Tour de France, mezi Lille a Arenberg Porte du Hainaut v severní Francii. Fanoušci ve městech a vesnicích běžně fandí přímo před svými domy, kam si vynášejí židličky.
Slovinský jezdec Tadej Pogačar (tým UAE Team Emirates) ve žlutém trikotu lídra celkového hodnocení slaví vítězství v cíli 7. etapy cyklistického závodu Tour de France mezi Tomblaine a La Super Planche des Belles Filles ve východní Francii. Těsně za ním jeho velký soupeř, dánský jezdec týmu Jumbo-Visma Jonas Vingegaard.
Dánský jezdec týmu EF Education-EasyPost Magnus Cort Nielsen v puntíkatém dresu nejlepšího vrchaře při úniku během 3. etapy Tour de France mezi Vejle a Sonderborgem. Tři první dánské etapy přinesly dramatické boje i skvělou atmosféru.
Peloton během 12. etapy cyklistického závodu Tour de France mezi Brianconem a L'Alpe-d'Huez ve francouzských Alpách. Tuto královskou etapu Tour nakonec vyhrál mladičký Brit Tom Pidcock ze stáje INEOS Grenadiers.
