Článek
Vuelta najednou ztratila napětí. Organizátoři závodu musejí drtit písek mezi zuby, fanouškové už nemají důvod napjatě sedět u televizorů a fandit svým ikonám.
Karty jsou rozdané. Jumbo-Visma drtí ostatní a uvědomili si to i hlavní manažeři této stáje.
Na poslední chvíli se proto zřejmě snažili udělat závod dramatický, ale připomínalo to spíš guláš. Když po etapě na ďábelský kopec Angliru řekl vítěz Tour de France Jonas Vingegaard, že strašně přeje výhru Vuelty Seppu Kussovi a nechá v cíli vyhrát dalšího kolegu Primože Rogliče, bylo těžké se v tom vyznat. Přitom prvním místem by Jonas ukořistil vedení Vuelty pro sebe.
Experti Eurosportu Sean Kelly, Dan Lloyd a Adam Blythe byli ohromeni chováním Rogliče a Vingegaarda, kteří na Angliru ujeli Kussovi, přestože Američan oběma v minulosti pomohl k vítězstvím na Grand Tour.
„Je to nespravedlivé,“ řekl Kelly, sám vítěz Vuelty v roce 1988. „Nic tam neukázali, jen jeli dál. Kuss přitom v rádiu říkal: Tohle tempo nemůžu držet, je to příliš rychlé.“
Měli na mysli, že Kuss hrál klíčovou podpůrnou roli při letošním vítězství Rogliče na Giro d’Italia i při vítězství Vingegaarda na Tour. Proto podle nepsaného cyklistického kodexu cti by nyní měli automaticky oni pomoci Američanovi.
Jak to bylo doopravdy?
Jenže experti Eurosportu zřejmě spolkli návnadu nizozemské stáje.
V cíli Angliru se totiž nic zásadního nestalo. A výsledky čtvrteční poslední těžké horské etapy to jen potvrdily.
Manažeři uvnitř stáje jasně rozdali karty, jen s nimi pro publikum trochu zamíchali, aby závod nebyl taková nuda. Jumbo-Visma chce mít nového vítěze Vuelty, nové jméno. Američana, „obyčejného kluka“, nosiče vody, který náhle vyhraje velký závod. Je to příběh jako hrom. Amerika je mimochodem pro partnery obrovský cyklistický trh.
Ti druzí dva, hlavní favorité, nejsou nijak škodní. Jonas přece vyhrál Tour a k tomu teď dvě etapy. Navíc ho čeká pěkné místo na pódiu. Primož Vueltu vyhrál už třikrát a letos ovládl Giro. Teď mu proto musejí stačit také dvě vítězné etapy a to pódium na závěr.
Šéfové museli počítat i s variantou, že by Sepp v závěru přece jen „rupl“. Ale zase by se nic zásadního nestalo. Manažeři stáje Jumbo-Visma by jen řekli: Mrzí nás to, ale vidíte, že jsme nic neovlivňovali. Prostě někdy máte štěstí a někdy smůlu. Kuss měl dlouho štěstí, nakonec se to nepovedlo. Ale pro nás zůstává superhrdinou.
Teď to nejdůležitější.
Že nizozemská stáj a její tři hrdinové jsou tak dobří, není jejich vina. Zaslouží si to a je to skutečně něco ojedinělého. Nic špatného by nebylo ani na tom, kdyby Jumbo-Visma sehrála v poslední fázi malé divadlo, aby se pokusila zvýšit ztracené napětí. Malá náplast pro organizátory, že se tahle Vuelta trošku zvrtla. Hlavně ostatní týmy nyní musejí přemýšlet, co dělají špatně a jak Nizozemce dohonit. Nebude to snadné a může to trvat i několik let.
