Hlavní obsah

Ester touží porážet muže, říká spolutvůrce českého zázraku

Foto: Profimedia, Profimedia.cz

Američan Justin Reiter, snowboardový trenér Ester Ledecké.

Justin Reiter je jedním z klíčových lidí kolem Ester Ledecké. On je ten, kdo je spoluzodpovědný za její snowboardové úspěchy.

Článek

Pamatujete si na den, kdy jste poprvé potkal Ester?

Poprvé jsem se s Ester setkal ve středisku Copper Mountain v USA, když jsem byl ještě sportovec a závodil. Velmi mě zaujala její motivace a odhodlání. V té době trénovala dopoledne snowboard a odpoledne alpské lyžování. Tohle mě opravdu ohromilo, protože jsme byli ve výšce hodně přes 3000 metrů nad mořem a celé dopoledne tvrdě trénovali. Ona kvůli tomu podstupovala dvojnásobné úsilí.

Čím vás zaujala?

Ester se mi líbila od první chvíle, co jsem ji potkal. Byla milá a pracovitá, což jsou dva nejdůležitější momenty u lidí, s nimiž se rozhodnu pracovat. Můžete být nejlepší na světě, ale jestli jste debil, nechci s vámi mít nic společného.

Jak začala vaše spolupráce?

Původně jsme spolu začali trávit čas, protože jsme byli ve stejném týmu SG Snowboards. Brzy jsme se stali dobrými tréninkovými partnery. A protože jsme oba „goofy“ (stojíme na prkně pravou nohou vpřed), mohla mě sledovat při tréninku a jako mladá závodnice získávat zkušenosti.

Váš vztah trvá dodnes, takže určitě funguje. Jak se vám vůbec s Ester spolupracuje?

Vztah mezi Ester a mnou je založen na upřímnosti, důvěře a růstu. Ester je neuvěřitelně pracovitá a cílevědomá. To mne motivuje k tomu, abych byl tím nejpracovitějším trenérem. Společně se učíme jeden od druhého, abychom tvořili neustálou hybnou sílu ke zlepšování. Její pracovitost odpovídá její inteligenci, takže pracujeme nejen tvrdě, ale také kreativně a účinně.

Jaké jsou její přednosti?

Je jich mnoho. Příliš mnoho, abych to tady vypočítával. A jak dospívá a ve svém sportu roste, každý rok rozvíjí nové silné stránky. My se ale nespokojujeme se stávajícími přednostmi, snažíme se neustále zlepšovat.

A naopak slabiny?

Každá síla může být zároveň slabinou, pokud na ni člověk příliš spoléhá. Od začátku, kdy spolupracujeme, jsme to věděli a chápali. Neutíkáme před slabostmi, místo toho se k nim stavíme čelem. Mluvíme o nich a využíváme je jako cesty ke zlepšování.

Ester vypadá na snowboardu výkonnostně dál než ostatní, ale teď se zdá, že jí roste mladá ostrá konkurence.

Každý rok je nový a každý rok čelíme rychlejším a rychlejším soupeřům, kteří více trénují na sněhu. Naším úkolem je být i nadále kreativní a inovativní, abychom se díky větší efektivitě zlepšovali.

Jak se vlastně může Ester na snowboardu zlepšit a zrychlit? Je to ještě možné, a pokud ano, jakým způsobem?

Svou práci stavíme na základech. Čím širší je základna, tím výš můžete stavět. A my se vždy vracíme k základům, abychom tu základnu mohli dál rozšiřovat. Současně porovnáváme klíčové ukazatele v časovém srovnání s nejlepšími muži a učíme se, jaké mají vybavení, techniku, linii jízdy a jak zmenšovat ten rozdíl.

Ester začínala tak, že vždycky chtěla porazit svého bratra, ta touha porážet muže nikdy nezmizela. Soustřeďujeme se na budoucnost, ne na aktuální stav. Přirovnal bych to k lezení po žebříku. Je snadné, když máte tři opěrné body a cíl, na který se díváte. Když ale stojíte na vrcholu žebříku, je to najednou obtížné. K udržení rovnováhy máte jen nohy a může vás rozptýlit, kdyže se díváte dolů na ty, kteří lezou za vámi a chtějí vás dostihnout. Naším řešením je, že přidáme nový žebřík a stanovíme si další nový cíl. Pokračujeme ve stoupání.

Jak se podle vás liší trénink na snowboardu od lyžování?

Jsou to dva naprosto odlišné sporty a hlavně jejich závodní disciplíny jsou výrazně odlišné. Je to jako srovnávat golf a tenis. Golf hrajete na hřišti, kde jste primárně sám sobě protivníkem. V tenisu je soupeř na opačné straně sítě. V rychlostních disciplínách lyžování se slaďujete se svahem a vše je o vaší interakci s terénem a odvaze. V paralelních snowboardových závodech závodíte a vnímáte nejen svah, ale i soupeře vedle sebe. Pochopení psychologie soupeře a vývoje závodu je klíčové. V paralelním formátu dostanete nulový prostor pro chyby. Musíte vyhrát každou jízdu, pokud chcete vyhrát celkově. To je 6 kol 35–60 sekund plného soustředění rozložených do pětihodinového dne, k tomu počasí, energie a neustále se měnící podmínky.

Jsou oba sporty nějak kompatibilní?

Navzájem se doplňují právě tím, že jsou velmi odlišné. Lyžování snižuje citlivost na rychlost díky vysoké intenzitě rychlostních disciplín. Takže na snowboardu působí všechno pomaleji. Při snowboardingu ale naopak potřebujete mimořádně citlivě ovládat hranu. To proto, že je zapojena vždy právě jen jedna hrana, čímž se i zvyšuje důraz na rovnováhu.

Mimochodem, nežárlíte trošku na lyže? Zdá se mi, že jsou to různé sporty i filozoficky. Mají jinou atmosféru, snowboard mi připadá víc „easy going“, přátelštější…

Jsou to velmi odlišná prostředí, kde panuje i jiná mentalita. Jsem ohromen, že se Ester může pohybovat v obou prostředích s respektem i úspěchem. Je jedním z mála lidí, kteří si budují díky úspěchům a pokoře uznání v obou odvětvích ve všech jejich oborech.

A nemám žádný důvod na lyže žárlit. Koneckonců lyžaři kopírují vše to, co děláme my. Snowboardový styl, krojení i soutěžní formáty (směje se).

Jak vypadá vaše spolupráce s Ester v průběhu roku? Potkáváte se i mimo závody a tréninky, třeba v létě? Nebo vše běží hlavně přes e-mail, Zoom, telefon? Myslím, že jste pro ni víc než jen trenér, je to tak?

Na svahu pracujeme v soustředěných tréninkových blocích a závodním přípravném období. Naše komunikace mimo tréninkové kempy se točí kolem tréninku, nastavení mysli a možností, jak se zlepšovat. Věřím v komplexní koučování sportovce, takže diskutujeme i o životě a vztahu života a sportu. Děláme maximum pro to, aby mohlo být vše v rovnováze.

Co vy sám děláte přes rok? Máte jinou práci, trénujete i někoho jiného?

Zatímco Ester a já máme omezený čas na trénink a závodění, její kariéra je mou nejvyšší prioritou. Důsledně sleduji časy mužů i žen, i když jsem mimo světový pohár. Komunikuji se všemi, abych zajistil co nejlepší fungování pracovního vztahu. Když jsem ve Spojených státech, pracuji pak s juniorskými jezdci. Rád se věnuji mladým sportovcům, protože tím i zlepšují své trenérské umění. Nutí mne to učit se jednoduše a efektivně komunikovat. Trénování není o tom, co vím já, ale o tom, jak mohu jednotlivci pomoci pochopit, jak se má sám učit. Práce s juniorskými jezdci mi pomáhá lépe porozumět snowboardingu a komunikovat, abych se mohl dál jako trenér rozvíjet pro Ester.

Kde žijete?

Bydlím ve Steamboat Springs v Coloradu. Mám to tam moc rád, je to město, kde je vše nastaveno pro život v přírodě. Mohu jet na kole k lyžařskému středisku, v létě jezdit na horském kole po stezkách v okolí. Mohu muškařit na řece před mým domem a vždy si najdu místo, kde můžu být sám.

Jak nejraději trávíte volný čas?

Můj volný čas se v létě skládá z ježdění na horském kole, kempování, rybaření, běhání, turistiky. Rád čtu knihy o filozofii a mám úzkou skupinu přátel, s nimiž jsem rád.

Co hudba, filmy?

Vyrůstal jsem na punk rocku, ale s přibývajícím se věkem jsem se zklidnil. Poslouchám různé druhy hudby, ale většinou old school, country. Často mám puštěného písničkáře Coltera Walla.

Co se týče filmů, podívám se na cokoli. S Ester si často vyměňujeme nápady na filmy při cestování. Dlouho jsem třeba neviděl Harryho Pottera. Až loni na cestě do Pekingu, protože mi ho doporučila. Teď jsme kvůli tomu schopni líp komunikovat.

Doporučované