Tour de France 2023 vyhrál Vingegaard. Výsledky, kudy vedla trasa, mapa etap

Nejslavnější cyklistický závod světa letos patřil hlavně vrchařům. Jezdci projeli pět francouzských pohoří, v programu naopak ubyly časovky.

Jubilejní 110. Tour de France se konala od 1. do 23. července 2023. Celková délka trasy byla 3404 kilometrů, z 21 etap bylo osm horských, osm rovinatých, čtyři středně kopcovité a jedna typu časovky.

Ne, letos žádný z týmů ani jednoho z Čechů ze širší světové špičky na Tour de France nenominoval. Není to nic neobvyklého, čeští cyklisté se v posledních letech prosazují spíše na jiných závodech, včetně dalších dvou grand tour - Gira a Vuelty. O českých úspěších na Tour de France v minulosti dále v článku.

Tour se však účastnil Slovák Peter Sagan, jako jediný zástupce této země a zřejmě naposledy v kariéře. Byl členem francouzského druhodivizního týmu TotalEnergies a momentálně neměl tak dobrou formu, jako v letech 2012-2019, kdy získal sedmkrát zelený tres na Tour de France a stal se třikrát za sebou mistrem světa. Jeho posledními úspěchy je vítězství v etapě na Tour de Suisse 2022 a na Mistrovství Slovenska 2022. Etapu na Tour de France vyhrál naposledy v roce 2019.

Slavnostní start byl v severošpanělském Baskicku, ve kterém se pojedou první tři etapy. Startovní město Bilbao má na Tour de France úplnou premiéru. „Je to netradiční start. Tradicí je, že Tour se snaží startovat v relativně rovinatých oblastech, aby se závodníci zapracovali a důležité momenty nepřišly moc brzo. Letos nás čeká pravý opak,“ zhodnotil před začátkem závodu pro Seznam Zprávy Leopold König, ředitel české Sazka Tour a Závodu míru do 23 let, který dvakrát absolvoval Tour de France a v roce 2014 obsadil sedmé místo v celkovém pořadí.

Tradice slavnostních začátků neboli Grand Départ mimo Francii začala už v 50. letech minulého století. V poslední době je častější, za hranicemi začíná závod zhruba v polovině ročníků. V Baskicku už Tour začínala také v roce 1992.

Z Baskicka peloton zamířil do francouzských Pyrenejí, odtud se přes Centrální masiv přesouvá do francouzských Alp. Díky vyššímu počtu horských etap ročník 2023 přeje hlavně vrchařům. „Spousta lidí se nechalo slyšet, že nižší počet časovek je velmi mrzí. Nevýhodu mají hlavně excelentní časovkáři, kteří nedokážou prodat tuhle disciplínu. Ale myslím si, že to organizátoři udělali naschvál, aby se více rozhodovalo ve stoupáních,“ podotkl bývalý špičkový vrchař König.

Časovka byla jedna, až v 16. etapě, navíc krátká jen 22 kilometrů a horská. Vrchaři, kteří časovkářskou techniku tolik neovládají, v ní dle Königových odhadů před závodem neměli příliš ztratit, naopak cyklisté vynikající v rovinatých časovkách nemuseli získat mnoho. Pořadím však zamíchala taktika, zda během etapy vyměnit či nevyměnit časovkářské kolo za to klasické. Jak nakonec ukázal téměř dvouminutový rozdíl mezi výkonem dvou favoritů Jonase Vingegaarda a Tadeje Pogačara, jako výhodnější se ukázalo zůstat na časovkářském kole, což zvolil Vingegaard.

V horách naplánovali organizátoři například výstup na slavný pyrenejský Tourmalet, z Königových zkušeností jeden z nejtěžších kopců ve Francii. Vyšlapat musejí cyklisté třeba na Grand Colombier, méně typickou horu mimo Pyreneje i Alpy, na které se dojíždělo i v roce 2020. „Je to taky dost těžký kopec, takže má potenciál zamíchat celkovým pořadím,“ okomentoval Leopold König.

Vrcholem byla královská 17. etapa se čtyřmi alpskými výstupy nedaleko Mont Blancu, jež nabídla celkové převýšení 5400 metrů na 166 kilometrů, což je extrémní kombinace.

Závěr závodu patřil pohořím Jura a Vogézy. Zatímco v některých ročnících bývá jako předposlední etapa zařazena časovka, v roce 2023 to byla horská etapa. Na ní se definitivně rozhodlo o celkovém pořadí, v té poslední už musí majitel žlutého trikotu jen včas dojet do cíle.

Celá Tour končila tradičním dojezden do Paříže na Champs Élysées. Tato závěrečná etapa patří sprinterům, i o zeleném dresu pro nejlepšího z nich však už bylo rozhodnuto před ní. Belgičan Jasper Philipsen už měl takový náskok v bodovací soutěži, že ho už ani vítězstvím nedaleko Vítězného oblouku nemohl nikdo předběhnout.

Tour de France, v překladu Cesta okolo Francie, je nejslavnější cyklistický závod světa, s výjimkou období dvou světových válek se koná pravidelně od roku 1903. Založili ho novináři a obchodníci na podporu sportovního deníku l’Auto. Žlutý dres pro vedoucího závodníka a vítěze je zavedený od roku 1919 a zřejmě odrážel barvu papíru, na kterém zmíněný časopis vycházel.

Tour de France vznikla jako první etapový závod na světě, po jejím vzoru se pořádají podobné akce v mnoha zemích. Dnes je součástí celoročního seriálu silničních cyklistických závodů nejvyšší úrovně UCI World Tour. Spolu s italským Girem a španělskou Vueltou patří k největším třítýdenním závodům zvaným Grand Tour.

Za umístění na Tour de France jezdci získávají nejvíce bodů, což potvrzuje, že je tento závod vrcholem celého cyklistického roku. Startovní pole proto bývá nabito největším počtem cyklistických hvězd.