Článek
Stát se členem Yonex Stringing Teamu, dvacítky nejlepších na světě, je pro vyplétače podobné, jako když se fotbalista dostane do Realu Madrid. Jakubovi Šnajdrovi, který jinak vyplétá rakety třeba Markétě Vondroušové, se to povedlo.
„Je nás dvacet. Jsou to stejní lidé, kteří budou v Paříži na olympiádě. Uzavřená komunita, kde se čeká na místo několik let. Já jsem se tam snažil dostat osm let. Je to opravdu prestižní tým,“ říká pro Seznam Zprávy Šnajdr. Doufá zároveň, že se díky tomu dostane i na další grandslamy. „Chci předvést to nejlepší, co umím. A doufám, že to povede k dlouhodobější spolupráci. Chtěl bych i na tu olympiádu do Paříže.“
Na Grand Slamu bude sice poprvé, ale už ví, že bude vyplétat až do 27. 1. Co to znamená? 28. 1. je finále mužů. Bude tedy vyplétat po celé tři týdny, co trvá turnaj, včetně ženského finále a možná i toho mužského.
Pro jednoho z prvních Čechů v této pozici to bude absolutně mimořádný okamžik v kariéře. „Je to nadstandardně placené, asi čtyřnásobek průměrné mzdy. Ale ještě víc je to otázka prestiže, self marketingu. Takže ty peníze jsou vlastně až druhořadé,“ vysvětluje.
Ví moc dobře, že tohle všechno je běh na dlouhou trať. Za to, kam se dostal, vděčí třeba českému zástupci Yonexu, firmě SportLubas. Nebo Vojtěchu Fléglovi, členu představenstva českého tenisového svazu a majiteli klubu Spoje Praha.
Jak bude vypadat Šnajdrova práce v Melbourne?
Vše začne uvítací večeří, kdy si všichni vyplétači sednou se šéfy. Nováčci se budou muset představit, dát „zápisné“ – třeba zazpívat… „Oni to tam všichni vnímají jako rodinu, velkou prestiž,“ říká český reprezentant v Melbourne.
Druhý den bude kontrola vyplétačského umění všech účastníků. Každý vyplétač má totiž svůj styl, své techniky. A je jich dost. „My ale musíme být v práci sjednocení a všichni vyplétat ‚jako jeden muž‘. Budou chtít, abychom pletli jednu techniku. Je to nesmírně důležité pro to, aby všichni hráči měli zaručeny stejné podmínky.“
Šnajdr už ví, že raket může být i 650 denně, v průměru 500–550. Na jednoho vyplétače tak vychází za den přibližně 25 raket.
„Je to náročná práce, kdy budeme často pracovat v časové tísni. Chtějí, abychom zvládli kvalitně tři až čtyři rakety za hodinu. Měl jsem při výběru výhodu, že jsem měl dobrý životopis, tedy za sebou velké turnaje. Na tom hned vidí mé zkušenosti. Byl jsem například šéfem vyplétačů na Billie Jean King Cup 2021 v pražské O2 areně. Sám jsem si tehdy musel vytvořit a složit tým.“
A jak začal proces námluv pro Melbourne 2024? Byl dlouhý, už v červnu dostal Šnajdr e-mail od Yonnex týmu, že byl vybrán do nominace. Přišlo 16 000 žádostí. A pak začal výběr.
Ptali se i skautů, jak jsou na tom jednotliví uchazeči lidsky, jaké mají zkušenosti. V září byl český uchazeč zařazen do užší nominace a v listopadu se dozvěděl, že byl definitivně vybrán.
V Austrálii to pro něj i dalších 19 kolegů nebude žádná selanka. Budou pracovat od sedmi od rána do pozdních večerních hodin. „V prvních kolech to bude klidně 14 hodin denně, dost psychicky náročné. Ještě jsem to nikdy nezažil,“ říká.
Univerzální vyplétači
Je velmi pravděpodobné, že bude vyplétat komukoli. Už se ale domluvil s Markétou Vondroušovou a s dalšími českými hráči. Zná se s nimi a oni mu důvěřují. Tím, že tam bude až do poslední soboty, může se ale stát, že budu vyplétat třeba i Alvarezovi nebo Djokovičovi.
Dřív měli nejlepší hráči své privátní vyplétače, ale postupem času od toho i top tenisté ustupují, protože kvalita práce se podle Šnajdra extrémně zvýšila. „Budeme proškolení, vše budeme dělat jako jeden muž. Uzly, ukotvení a tak,“ zdůrazňuje.
„Dostanu od recepce třeba rakety Sabalenkové. V recepci je přebírají od hráčů, zapisují si všechny informace, údaje a rozdávají vyplétačům. Já rakety přeberu, dám si je do stojanu a začnu vyplétat. Podle jména nebo přezdívky na raketě pak budu vědět, komu vyplétám a na kolik kilogramů.“
Vyplétači musejí sice pracovat stejnou metodou, ale jednotliví hráči mají svá specifika, proto je vyplétání individuální. Někdo chce mít výplet super čerstvý. Kvůli počasí, teplotě a vlhkosti ho bude chtít těsně před utkáním. Jinému zas nevadí, že to bude den dopředu.
„Může se stát, že když bude zápas začínat v 10 hod, já začnu vyplétat v 8:45. Vím, že tři rakety za 45 minut zvládnu a ještě zbyde malý prostor, takových 15 minut, kdyby něco… V 9:30 dávám rakety hráči. Říkáme tomu ‚superfresh‘. Člověk musí být odolný, nebát se, trošku i flegmatický. Najednou si pak připadám trochu jak ten sportovec. Musím být dobrý manažer, mít správně rozvrhnutý čas, kdy si dát pauzu, kdy ne…“
Alchymie se strunami
V informacích od recepce pak bude mít i druh struny. Někteří hráči mají specifické požadavky. „Strun je nepřeberné množství, mívám o tom i přednášky. Ve zkratce, nejčastěji se používá ‚drát‘, umělá struna s velkou životností. Tenisté to ale často chtějí kombinovat s přírodní strunou. Tomu se pak říká hybridní výplet. Přírodní struna dodává nejlepší kontrolu úderů, drát zase razanci, proto je to dobré kombinovat. Casper Ruud má zase výplet ze dvou drátů – kulatého a hranatého. To mu zajistí kvalitní liftované údery, topspiny. Většina hráčů chce kontrolu i rychlost.“
A může mít třeba Markéta Vondroušová u českého vyplétače protekci a lepší péči?
„Abych vyplétal raketu někomu lépe a jinému hůř, to se nesmí stát, to by bylo neprofesionální. Doma pletu i normálním zákazníkům stejně jako Markétě nebo Djokovičovi,“ uzavírá Šnajdr.
Aktualizace: Upravili jsme mylné tvrzení, že Jakub Šnajdr je prvním Čechem mezi vyplétači raket na grandslamovém turnaji.
