Trapný trest pro superhvězdu, bouří se Češi. „Ničí to tenis“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Vyvolává to ve mně pocit, že to úplně ničí profesionální tenis. Lidé to teď podle mě vnímají tak, že si v tenise ti nejlepší dopují a pak si sami vybírají, kdy si můžou vybrat ten trest. Tím jim všechno projde a schytají to ti hůře postavení,“ štve na případu Jannika Sinnera bývalou tenistku a dnes expertku Canal+ Sport Kláru Koukalovou.

„Hrajeme si na čistý sport, a evidentně to čistý sport není. Tři měsíce jsou úplně trapný trest, ještě před French Open a všemi důležitými turnaji,“ dodává pro Seznam Zprávy její kolegyně Barbora Strýcová.

Co rozčiluje nejen českou tenisovou komunitu na případu Jannika Sinnera, ale i Igy Swiatekové? A proč případ otřásá světovým tenisem?

Začněme nejdřív u počátku celé kauzy, která se táhla takřka rok. Jannik Sinner, italská světová jednička a v současnosti největší tenisová hvězda, měl v březnu 2024 pozitivní test na klostebol. Tedy anabolický steroid, který patří na seznam zakázaných látek Světové antidopingové agentury (WADA).

Zatímco valná většina tenistů má po pozitivním testu pozastavenou činnost, Sinner nerušeně hrál dál. A dokonce tak dobře, že za celý uplynulý rok prohrál pouhých šest zápasů. Ovládl US Open, turnaj Masters i letošní Australian Open.

Sinnerovi právníci se totiž okamžitě odvolali a zároveň přispěchali s vysvětlením celé záležitosti. Dopingový nález měl být způsoben neopatrným zacházením fyzioterapeuta. Při masáži se do tenistových otevřených ran měla dostat mast, jejíž součástí byl právě klostebol. Látka dříve užívaná v NDR jako součást státního systému dopingu. Sinnerův tým dokonce předložil účtenky, které měly prokazat koupi této masti.

Vyšetřování se dlouhé měsíce táhlo, než nakonec o víkendu došlo k rozuzlení. Verdikt přitom mnohé pobouřil.

Sinner dlouho užívání dopingu odmítal a trval na tom, že je nevinný. O víkendu ale přijal dohodu s WADA o tříměsíčním zákazu činnosti. Ten mu vyprší těsně před restartem grandslamové sezony na Roland Garros.

„Přestal jsem věřit v čistý sport,“ shrnul svůj postoj lakonicky několikanásobný grandslamový šampion Stanislas Wawrinka.

Rozhořčení je znát i ze slov české tenisové komunity. Hlavní věc, která tenisty pobuřuje, je fakt, jaké světlo vrhá celý případ na obraz tenisu.

„Pro světový tenis je to katastrofa,“ má jasno bývalý tenista a dnes trenér Jiří Novák. „První hráč světa a druhá nejlepší hráčka světa jsou chyceni na doping. Mají být ale jednoznačně potrestáni, a ne tak, že Sinner o žádný grandslam nepřijde. Proč dostal jen tři měsíce? Proč nemá vracet tituly a peníze, co uhrál? Je to nestandardní.“

Celá věc je o to vyostřenější, že nešlo o klasický trest, na který jsou sportovci i veřejnost zvyklí. Dřív zkrátka WADA vynesla nad vinným sportovcem verdikt a bylo hotovo. V případě Jannika Sinnera, ale i polské světové dvojky Igy Swiatekové se však jednalo o dohody. Jde o elitní a pohádkově zaplacené tenisty. Naopak mnozí jiní tenisté si prošli podobnými případy a o podobné dohodě se jim mohlo leda snít.

Právě fakt, že se jedná o výsledek zákulisního jednání, a nikoliv černobílé tresty, tenisovou komunitu zvedá ze židle.

„Decentní postih mu udělit museli, ale přijde mi, jako by si skoro mohl vybrat, kdy mu to dají. Je fakt zvláštní náhoda, že to dostal až po Austrálii a nepřijde o žádný grandslam. Kdyby to bylo po Paříži, přijde o Wimbledon, kdyby to bylo po Wimbledonu, přijde o US Open. Přijde mi to totálně absurdní. Kdyby to byl kdokoli jiný, jsou to dva roky natvrdo,“ přidává se i vítěz Davis Cupu Jan Hájek.

Aktuální případy potrestaných tenistů odrážejí novou realitu v boji proti dopingu. Už to není svět, kdy si špičkoví sportovci pomáhají ke zlepšení výkonnosti anabolickými steroidy nebo EPO. Tak jako tomu bylo ve východním bloku nebo poté v cyklistice, atletice či klasickém lyžování 90. a nultých let.

Černobílé vnímání dopingu mizí. Teď jde o šedou zónu. Aktuální případy se často týkají nepovolených látek v doplňcích stravy, mastech a dalších přípravcích. Různými způsoby se nahání každé procento, které pomůže k lepšímu výkonu.

Někdy se však i v povolených přípravcích najdou zakázané látky. Sportovci se pak ohánějí tím, že o užívání dopingu nevěděli a dostal se jim do těla omylem. Tak jako v případě Sinnera či Swiatekové poukazují na to, že přípravky, masti či doplňky stravy byly kontaminovány o látky, které ve složení nebyly uvedeny.

A celému fenoménu odpovídají i nová antidopingová pravidla platná od roku 2021, která umožňují podobné dohody. „Jde i o boj v antidopingovém hnutí, jak se vypořádat s tématem kontaminací,“ přiznává šéf Antidopingového výboru ČR Martin Čížek.

„Tyto tenisové případy ukazují, že může být kontaminován doplněk stravy nebo mastička. Prokázat úmysl sportovci je velmi složité. Byť jsem na straně žalobce, případy ukazují, že ačkoliv jde o tenisovou jedničku, existuje určitá hranice toho, co už je nespravedlivé po sportovcích požadovat,“ vysvětluje Čížek.

Velmi často se jedná o méně závažné případy než masivní užívání EPO či anabolických steroidů tak, jako tomu bylo v minulosti. „V antidopingové komunitě víme, že kontaminace přináší rozpor s historií, která byla černobílá. Někdo měl nález na anabolický steroid, EPO a byl záměr potrestat ho co nejvíc. A tady už se to začíná měnit,“ říká Čížek.

Jenže pro tenisty je celá situace stejně těžko přijatelná. „Tohle je absolutní nesmysl. Hráč jako Sinner je firma, která si platí zaměstnance. Všichni jsou jeho podřízení, a když sakra vydělává tyhle peníze, má si to všechno ohlídat. Mně přijde naprosto nereálné, že by nevěděl, že by mu fyzioterapeut masíroval nedovolenou látku. Nemůžu mu sáhnout do svědomí, ale já tomu prostě nevěřím,“ říká expertka Canal+ Sport Koukalová.

A nevěří tomu ani Novák. „Připadne mi jako totální výmysl, že zakázaná látka se Sinnerovi dostala do těla od maséra. Když už je ale pozitivní, tak stejně jako u Swiatekové mají být řádně potrestáni. V tomto kontextu je neuvěřitelné, že Simona Halepová dostala dva roky natvrdo,“ naráží Novák na tvrdý trest pro někdejší rumunskou světovou jedničku.

Halepová za podobnou skutkovou podstatu jako Swiateková nebo Sinner obdržela původně čtyřletou stopku, následně zkrácenou na devět měsíců. V roce 2022 byla testována pozitivně na přítomnost látky roxadustat a byla jí zakázána činnost na čtyři roky.

Přitom až po dvou letech se Halepové podařilo přesvědčit Mezinárodní sportovní arbitráž (CAS), že pozitivní test byl nejspíš způsoben kontaminací přípravku, který užívala. Trest jí byl snížen na devět měsíců, jenže případ jí stačil rozbořit kariéru, kterou stejně kvůli zdravotním problémům přednedávnem ukončila.

Právě ostrý kontrast přísných antidopingových opatření vůči nízkým trestům pro současné tenisové hvězdy je do očí bijící i pro Koukalovou. „Upřímně tomu vůbec nerozumím. Antidopingoví komisaři k vám chodí domů. Jednu hodinu za den musíte dát k dispozici, kde jste. Trávila jsem večery u televize s komisaři, je to opravdu hodně striktní,“ líčí své zkušenosti Koukalová.

„Měla jsem třeba těžké alergie, měla jsem dovolený Ventolin, léky s pseudoefedrinem, ale třeba jen tři stříknutí za den. Tolik jsem se bála, že si omylem stříknu do nosu o jednu dávku víc, že jsem raději nic nebrala. Člověk se bojí vzít i aspirin, aby tam nebylo stopové množství látky, protože i tak jde o porušení pravidel. Je to nastaveno tak, že se prostě nesmí dopovat. A za chyby se platí a nevědomost neomlouvá. A aby to zničilo Halepové kariéru, a přitom si Sinner vybral, kdy si může odpykat trest, to mi přijde úplně k smíchu,“ pobuřuje bývalou tenistku a expertku Canal+ Sport.

A servítky si nebere ani Strýcová. „Celá WADA je k smíchu. Je to asociace, která nás všechny kontroluje, ale sama nemá absolutně nic pod kontrolou. Myslím, že největší chybu udělali oni. Osobně si myslím, že je úplná blbost řešit, jestli Jannik Sinner za něco mohl, nebo ne. Chybu udělal jeho tým, tak za to musí pykat i on. Měl by tedy dostat úplně stejný trest jako hráči, kteří nejsou známí a udělali podobnou chybu. Po hráčích chce antidopingová organizace strašně moc a tady si máme být všichni rovni,“ argumentuje Strýcová.

Jenže právě nerovnost v přístupu ke sportovcům je na případu Sinnera i Swiatekové do očí bijící. Nejde o to, že by se WADA sama rozhodla přistupovat k tenistům odlišně. Tedy že by řekla, že světovou jedničku bude chránit více než průměrného tenistu.

V každém případě přesně k tomu WADA nepřímo vytvořila strukturální podmínky. Sinner i Swiateková si na rozdíl od drtivé většiny tenistů a tenistek na okruhu mohou dovolit početné právnické týmy. A ty je ihned ochrání od drsných postihů. Mají armádu výživových poradců, fyzioterapeutů, doktorů, kteří jim ohlídají stravu, léky i péči.

Obyčejní tenisté na okruhu se bojí stříknout si sprej do nosu proti rýmě. Na druhé straně je tu Novak Djokovič, jehož gely, kapky a další přípravky, kterými se posilňuje během přestávek na kurtu, jsou už zlidovělým koloritem tenisu. Špičkoví tenisté se tedy mohou mnohem snadněji pohybovat na hraně povoleného. „Myslím si, že si to mohou dovolit, mají kolem sebe tým lidí, který jim to zjišťuje, a jsou absolutně v pohodě,“ říká Koukalová.

Naopak zkušenost hráčů a hráček z nižších pater žebříčku je dost odlišná. „Aspoň co znám české holky, se kterými jsem hrávala, tak jsme to řešily všechny stejně. Vím, že i s Bárou Strýcovou jsme řešily, že jsme si bály vzít aspirin. Ano, pak udělala chybu, že si vzala lék na hubnutí, ale zaplatila za to! Taky měla trest a ví, že to už neudělá,“ dodává Koukalová.

„Sama jsem si tím prošla, vím, kolik stojí právníci, a je to totálně stresující věc,“ potvrzuje Strýcová. „Je to smutné, ale čím úspěšnější člověk je, tím si může dovolit větší komfort. A neplatí to jen v tenise,“ přidává Koukalová.

„Sinner dostane tři měsíce, Swiateková hraje dál. Jen proto, že je první na světě a má peníze? Třeba pro aktuálně potrestanou osmnáctiletou tenistku Nikolu Bartůňkovou tohle musí být absolutně šílené vidět. Může sotva trénovat ve vlastním klubu, dostane devět měsíců. Tady by peníze neměly hrát žádnou roli a mělo by se jednat ke všem tak, jak se má. Je to k smíchu,“ rozčiluje Strýcovou.

Ostatně problém v možnostech obhajoby spatřuje i sám Čížek. „Celá záležitost kontaminace přináší víc problémů. Sportovec musí prokazovat, jak se mu látka dostala do těla, musí si zaplatit rozbory a analýzy v laboratořích, což stojí spoustu peněz,“ popisuje Čížek. „A případy ukazují, že když jde sportovci o hodně, má prostředky na právníky a lidi kolem sebe, tak to vysvětlení přinese a je věrohodné.“

„Ukazuje to, že sportovci nižších tříd, kteří mají stejný problém, ale nemají tolik prostředků, nemají tolik o co stát a bojovat. A nechávají si tresty dávat. Dáváme jim bohužel často mnohem vyšší tresty. My pak vlastně trestáme i dvouletým nebo čtyřletým zákazem sportovce, kteří nejsou tak významní, versus tyto špičky. Kdyby přitom zabojovali a prokázali to, což je jejich povinnost, třeba by ten trest nižší byl,“ uzavírá hořce zásadní problém v dopingu Čížek.