Jaký je vítěz z Melbourne? Jannik Sinner, Ital a tenista vlastně jen napůl

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pro ruský sport to mohl být v temné době války s Ukrajinou nejlepší sportovní výkon od vpádu na cizí území. Ale není.

Rusu Daniilu Medveděvovi se pravděpodobně nasčítala únava z předchozích mnohasetových bitev. V Melbourne sehrál o šest hodin víc než Jannik Sinner. V průběhu finále začal ztrácet páru a dohrál téměř poloviční.

Teprve 22letý Jannik Sinner se tak stal největším překvapením celého turnaje a vedle Adriana Panatty (vyhrál French Open v roce 1976) nejúspěšnějším italským tenistou historie. Ve finále Melbourne ukázal vysoké tenisové umění, koncentrovanost, železný klid a obří touhu po vítězství.

Expert Eurosportu a zároveň výborný australský tenista Nick Kyrgios předpověděl, že Sinner teď bude vyhrávat další Grand Slamy. „Bude nezastavitelný. Ukazuje neuvěřitelnou vyspělost. Právě vyhrál největší titul svého života, k tomu je velmi skromný. Je to super milý chlap.“

Po vítězství v Melbourne zůstává Ital světovou čtyřkou. Za sebou už má kromě australského Grand Slamu deset titulů ATP Tour ve dvouhře, včetně zisku Masters 1000 na Canadian Open 2023.

Už teď můžeme říct, že jeho zatím krátký osud je zajímavý, stejně jako národnostní a sportovní pozadí.

Tak zaprvé, Jannik Sinner sice hraje za Itálii a má italské občanství, ale k pravému Italovi má daleko. Mladík je totiž především Jihotyrolan z Innichenu. Narodil se Hanspeterovi a Siglinde Sinnerovým a žil s nimi ve vedlejším Sextenu, v nejvýchodnější výspě Jižního Tyrolska, autonomní provincie v severní Itálii. Prostě v trochu hodně jiné Itálii.

Otec je kuchařem a matka servírkou v horské chatě v tamních Dolomitech. Dost Čechů má tu oblast spojenou s dovolenkovými časy, které tráví v zimě na lyžích nebo v létě výšlapy v krásných horách.

Rodným jazykem Jannika není italština, ale němčina, kterou v oblasti Hochpustertal, odkud pochází, mluví většina obyvatel. Jsou v jistém smyslu málo italští, zvláštním mixem Italů, Němců a Rakušanů. Malý národ, který ještě před 50 lety hlavně tvrdě pracoval na horských a údolních zemědělských farmách, vedl malé manufaktury, tradiční řemesla a čilé obchody s okolními oblastmi.

Sinner stejně plynně jako německy mluví i italsky a také mezinárodní tenisovou řečí, angličtinou.

A teď k možná ještě zajímavějším sportovním kořenům. Když se kluk narodí v Hochpustertalu, až donedávna se od něj čekalo, že se stane sjezdařem, běžcem na lyžích nebo biatlonistou. Takže není divu, že Jannik Sinner také s lyžováním už ve třech letech začal. Mimochodem, šlo mu to náramně, stal se jedním z nejlepších italských juniorských sjezdařů v kategorii od osmi do dvanácti let. V osmi vyhrál národní šampionát v obřím slalomu a ve dvanácti se stal vicemistrem země.

K tomu hrál tenis a fotbal, ale s tenisem na čas přestal, aby se mohl naplno věnovat lyžím. Stačilo možná málo, aby se přidal k plejádě slavných jihotyrolských lyžařů – Dominiku Parisovi, Christofu Innehoferovi, Peteru Fillovi… Když se k tenisu vrátil, ještě pár let všechny tři sporty střídal, než se ve 13 letech rozhodl naplno věnovat „bílému sportu“.

Sinner dodnes vysvětluje, jaká pro něj byla výhoda tenisu před lyžováním. „Když na lyžích uděláte chybu, závod jste prohráli. V tenisu uděláte chybu a prohrajete třeba jen game nebo set. Pořád ještě máte šanci.“

Zároveň chtěl zůstat u individuálního sportu, kde mohl dělat všechna rozhodnutí sám za sebe. Rodiče mu museli být dobrým vzorem. Vzápětí po vítězství v Melbourne jim děkoval za to, že ho nikdy k žádnému sportu nenutili a nechali mu volbu.

Když se rozhodl, že bude naplno hrát tenis, přistoupil k tomu velkoryse. Přestěhoval se sám do Bordighery na italské Riviéře blízko Monaka, aby trénoval ve známém Piatti Tennis Centru pod vedením zkušených odborníků. Žil tam u rodiny jednoho z trenérů Luky Cvjetkoviće.

Začínal přitom trochu jinak než většina ostatních špičkových tenistů poslední doby. Nikdy třeba nehrál žádný juniorský grandslamový turnaj. A vzhledem k tomu, že se účastnil malého počtu turnajů na vysoké úrovni, nikdy na juniorském žebříčku nezářil vysoko.

Vůbec první titul ATP Challenger získal v Bergamu 2019 v 17 letech. První vítězství na ATP Masters přišlo na Italian Open 2019. Po prohře v kvalifikaci ve Wimbledonu se Sinner kvalifikoval na svůj první Grand Slam na US Open, ale debutový zápas prohrál s nasazeným Stanem Wawrinkou. Přesto se stal nejmladším hráčem v top 80 na konci roku od Rafaela Nadala v roce 2003. Zároveň byl vyhlášen ATP nováčkem roku.

A dál stoupal vzhůru. Rok 2020 mu přinesl první titul ATP a vstup do top 40 na žebříčku. V Římě porazil světovou šestku Stefanose Tsitsipase, vzápětí se stal nejmladším čtvrtfinalistou na French Open od Novaka Djokoviče v roce 2006. A také prvním, který se dostal do čtvrtfinále při debutu od Rafaela Nadala v roce 2005. Během turnaje porazil i světovou sedmičku Alexandera Zvereva a nakonec prohrál s Nadalem.

Sezonu uzavřel vítězstvím v Sofii, což byl jeho první titul ATP. Stal se nejmladším hráčem, který vyhrál titul ATP od Kei Nishikoriho v roce 2008. Konec roku oslavil na 37. místě světového žebříčku.

V roce 2021 už získal čtyři tituly ATP, dostal se do finále Masters 1000 a debutoval v top 10. Stal se nejmladším mužem, který vyhrál pět titulů ATP od 19letého Djokoviče a lámal i další podobné rekordy.

2022 byl ve znamení postupu do třech velkých čtvrtfinále (Australian Open, Miami, Monte Carlo, Wimbledon) a prvního titulu na antuce na Croatia Open. Ten rok porazil mimo jiné Nicka Kyrgiose, Andreje Rubleva nebo Carlose Alcaraze. Ve čtvrtfinále Wimbledonu prohrál s nejvýše nasazeným, pozdějším šampionem Djokovičem, v pěti setech.

Loni přišlo další zlepšení. Na Miami Open porazil v semifinále Alcaraze, až ve finále prohrál s Daniilem Medveděvem. V Monte Carlu se pak dostal do třetího semifinále Masters za sebou. Ve Wimbledonu postoupil do čtvrtfinále a poté vyhrál svůj první titul Masters 1000 - Canadian Open.

Na China Open porazil světovou dvojku Alcaraze a pronikl do pátého finále v sezoně, kde poprvé porazil světovou trojku Medveděva. Díky tomu se vyšplhal dosud nejvýš na žebříčku ATP – na 4. pozici. Ve finále ve Vídni pak znovu porazil nejlépe nasazeného Medveděva a získal desátý titul ATP.

Při svém debutu na ATP Finals Sinner porazil světovou jedničku Djokoviče. Nakonec s ním prohrál v odvetném zápase ve finále. Vzápětí pomohl Itálii poprvé od roku 1998 dosáhnout finále Davisova poháru, kde zemi zajistil titul podruhé po 47 letech od roku 1976.

Sinner je pověstný agresivní hrou od základní čáry a patří k nejtvrdším útočníkům. Má silný obouruční bekhend s vysokým topspinem, stejně jako tvrdý forhend a skvělé první podání o rychlosti až 221 kilometrů za hodinu. V poslední době pak hraje s větší rozmanitostí, více na síti, kde zařazuje voleje a dropshoty.

Často ho přirovnávají k Rogeru Federerovi pro klidné vystupování na kurtu a pohyb po celém kurtu. Sám Federer Sinnera chválí za vyváženost ve hře: „Líbí se mi na něm, že má téměř stejnou rychlost z forhendu i z bekhendu.“

Sinner sídlí v Monte Carlu a je fanouškem fotbalového klubu AC Milán. Jeho hlavními idoly jsou Roger Federer a Novak Djokovič.

Vysoký mladík dodržuje zdravou stravu a konzervativní životní styl. Baví ho krásná auta. I proto k jeho sponzorům patří Alfa Romeo nebo Formule 1.