Tenis se změnil, je to extrémní sport. Důkazem jsou i zranění českých opor

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Teď zranění postihla dvojici, resp. hned trojici klíčových českých tenistek.

Světová 10 Karolína Muchová - podstoupila operaci pravého zápěstí, s nímž laboruje od zářijového US Open. Sedmadvacetiletá finalistka loňského Roland Garros bude mimo několik měsíců a přijde i propad v rankingu WTA. Asi by se letos ještě ráda vrátila, ale bude to boj s časem, který se zároveň nesmí uspěchat.

Světová 12 Barbora Krejčíková - kvůli zranění zad se na poslední chvíli odhlásila z probíhajícího turnaje v Dauhá a nestartuje ani v Dubaji, kde loni získala titul. „Moje zranění zad vyžaduje delší čas na léčení,“ uvedla osmadvacetiletá Krejčíková, která už v minulosti byla na světovém žebříčku druhá. Podle všeho nebude ze hry tak dlouho jako Muchová, ale banální záležitost to určitě není. Zatím spadla na 20. místo žebříčku WTA.

38. Karolína Plíšková – před týdnem odstoupila kvůli zranění zad z turnaje v Dauhá. 31letá česká tenistka teď získala titul v Kluži, začalo se jí znovu dařit. Ale… „Cítím, že jsem už šla přes limit a mám velké bolesti dole v zádech, takže nejsem schopná hrát,“ dodala. O víkendu měla podstoupit magnetickou rezonanci. Zranění podle všeho nebylo vážné, protože tento týden už zase hrála v Dubaji, kde prohrála s Coco Gauffovou.

Častá zranění bohužel trápí více či méně častěji většinu špičkových českých tenistek. Stává se, že naše děvčata vystřelí skoro na vrchol, ale neudrží se tam. Jejich tělo je zastaví.

Krejčíkovou už v roce 2022 trápil loket, pak zápěstí. Vondroušová je na tom teď dobře, ale není to dávno, co měla operaci zápěstí. Muchová má také jedno zranění za druhým. I Kateřina Siniaková už laborovala se zápěstím. Marie Bouzková se loni v New Yorku prala se zraněním zad a nohy, předloni zase se zraněním ruky. I dvojnásobná wimbledonská šampionka Petra Kvitová si prožila své. Dlouhodobě ji trápila záda.

Hned vás musí napadnout, dělá se něco špatně?

„Ne, nedělá. Dnes ta zranění má skoro každý vrcholový sportovec. A my těch dobrých holek v tenisu máme tolik, že to může vypadat, že toho je u nás někdy víc. Jenže tenis se dnes dostal na absolutní maximum tělesných možností. Je sám o sobě náročný, k tomu dálkové letecké přesuny. Zní to sice hrozně, ale je to daň za úspěch a za slávu. Nehledejme v tom nějaký český problém našich holek,“ říká pro Seznam Zprávy sportovní ředitel tenisového svazu Jan Stočes.

„Někdo má štěstí, že mu tělo drží od boha, někdo má sice megatalent, ale zas mu třeba chybí trochu na výdrži. Co je dnes tenis? To je atletika spojená s míčovým uměním… Jste pořád na kraji propasti,“ dodává.

Hráčky se snaží, co mohou. Většina si dnes platí své osobní fyzioterapeuty a v rámci systému mohou rehabilitovat i v národních centrech, mají přístup k našim nejlepším doktorům, například do pohybového centra Pavla Koláře.

„Myslím, že nejde dělat o moc víc. Možná ještě tak v raném věku může u dětí velká kvantita hraní jen tenisu negativně ovlivnit i seniorskou dráhu. Když nekompenzují tenis cvičením a dalšími aktivitami,“ upozorňuje Stočes.

Zároveň zdůrazňuje, jak náročné je pro tenistky i dlouhé cestování. Ovlivňuje regeneraci, spánek i cestování. Je to doslova alchymie. Stačí, když se v letadle nepodaří usnout.

„Dám vám názorný příklad, jaký program měly špičkové tenistky loni ke konci sezony. V září letěly do New Yorku na US Open, kam je to -6 hodin. Pak se vracely na 14 dní do Evropy, ale potom letěly na tři týdny do Číny. To je +7 hodin. Pak na pět dní zas domů, -7 hod a po pěti dnech do Cancúnu, tj. dalších -7 hod a odtamtud ihned do Evropy na finále B. J. King Cupu do Evropy, tedy +7 hod. To je obrovská zátěž,“ uvádí Stočes.

Šéf pražské Polikliniky Dr. Frány Joshua Frána, který se hodně stará o sportovce včetně tenistů, souhlasí, že únava a zranění prostě ke špičkovému tenisu patří.

„Ten sport je tak extrémní, že na vrcholové úrovni už není možné být bez odborníka, fyzioterapeuta, kvalitní rehabilitace. Je ale často problém najít kvalitního fyzioterapeuta, který bude ochotný se sportovcem jezdit a během roku nebýt často doma. Stojí to i peníze… Někdy se tak chtě nechtě musí udělat kompromis,“ zdůrazňuje Frána.

Muž, který zná dobře situaci například v Americe, zároveň připomíná, že právě v Česku ale není péče o sportovce vůbec špatná. „U nás to děláme hodně dobře, možná i líp než mnohde jinde. Co se týče rehabilitace a fyzioterapie, jsme na špičkové úrovni.“

Sám zdůrazňuje péči v oboru podiatrie. Kvalitní vyšetření nohou patří podle něj k základům. Něco se dá kompenzovat cvičením. Tam, kde to už nestačí, je pak vhodné vybavit sportovce dobrými vložkami do bot.

Právě o zdraví před rokem hovořil pro Seznam Zprávy Hynek Fruhvirt, otec talentovaných sester Fruhvirtových, které by měly brzy Muchovou, Krejčíkovou, Vondroušovou a další dohánět. „Vše stojí na tom, aby zůstaly zdravé. Zdraví je to hlavní, to je limit,“ říkal s tím, že celý tým kolem sester dělá vše pro to, aby se nezranily.

Podobně hovořil loni v létě i David Samson, otec nadějné hráčky Laury Samsonové. Zdůrazňoval, jak je důležité kariéru neuspěchat. „Není kam pospíchat. Samotný tenis je v této fázi jen malou částí přípravy. Ještě musí zlepšit práci s tělem. Je to o fitku, o regeneraci. Proto chodí pravidelně na masáže, fyzio…“