„Budu hrát za Afriku.“ Džabúrová ve Wimbledonu láme arabské milníky

Nadějná sportovní hvězda Ons Džaburová se neustále zapisuje do historie jako první Arabka a Severoafričanka v profesionální éře tenisu.

Poté, co vyhrála semifinále Wimbledonu nad Běloruskou Sabalenkovou, ji v sobotním wimbledonském finále čeká jako soupeřka Češka Markéta Vondroušová.

Osmadvacetiletá hráčka získala obrovskou podporu Tunisanů a muslimů po celém světě. Také proto, že její případná výhra ve Wimbledonu by byla velkým milníkem pro arabskou komunitu.

Nicméně Džabúrová již má několik dílčích úspěchů za sebou. První triumf byl na Viking Classic Birmingham 2021, kdy se stala historicky první Arabkou, která dokázala zvítězit na turnaji WTA.

Ve stejném roce se také stala vůbec prvním arabským tenistou bez ohledu na pohlaví, který pronikl do první desítky světového žebříčku. „Tohle je splněný sen. Něco, co jsem si přála, když mi bylo 16,“ řekla Džabúrová agentuře Reuters. Pro ni bylo ale umístění v Top 10 pouhý začátek.

Po své cestě si získala fanoušky i mezi legendárními tenisovými hvězdami jako Roger Federer a Venus Williamsová. „Ons je jedním z mých nejoblíbenějších lidí na turné. Neustále boří bariéry. Je první žena ze své země, která to dokázala,“ Williamsová.

Také dodala, že Džabúrová podle ní odstartuje novou generaci žen ze severní Afriky v profesionálním tenise. „Inspiruje tolik lidí, včetně mě,“ svěřila známá tenistka televizi Islam Channel.

Největší podporu získává Džabúrová ve svém rodném městě Ksar Hellal. Její strýc Mohamed Jabeur, který tam vlastní obchod, s radostí vzpomíná na svou neteř. „Byla vždycky hluboce spjata se svou zemí původu,“ přibližuje čtenářům Middle East Eye tuniskou hvězdu. Podle něj jí k úspěchu pomohly její silné vlastnosti. „Je extrémně odvážná, energická a odhodlaná,“ ​​popsal strýc Džabúrové.

„Její rodiče udělali vše, co bylo v jejich silách, aby Ons podpořili. Někdy utratili víc peněz, než vůbec měli. Přesto jsme nečekali, když se jako čtyřletá přidala k tenisovým lekcím svých bratrů, že to dotáhne až tak daleko,“ vzpomíná Mohamed.

V dobách, kdy byla Džabúrová malou holčičkou, neexistovaly v Ksar Hellal žádné tenisové kluby. Rodiče ji museli vozit do nedalekých měst Monastir a Sousse.

Jak ale říká její strýc Mohamed, díky postupu neteře v tenisových žebříčcích se situace ve městě znatelně změnila. Popsal to jako „efekt Ons Džabúrové“. Počet tenistů v zemi se v posledních letech podle tuniské tenisové federace ztrojnásobil, ale sportem číslo jedna v Tunisku zůstává fotbal.

„Teď jsou tam asi tři nebo čtyři tenisové kluby. Obyvatelé už léta marně lobbují u státu, aby postavil profesionální tenisový areál,“ vypočítává Mohamed.

Jeho dcera a sestřenice tenistky má za to, že „efekt Džabúrové“ má mnohem hlubší přesah. Nejde prý zdaleka jen o tenis.

„Ons je skutečným vzorem. Jiní mladí se ji dokonce snaží napodobovat. Inspiruje, dává naději a dělá mladé lidi ambicióznějšími. Nejen ve sportu, ale i v práci, ve všem,“ popsala Núr, sestřenice Džabúrové.

Web Middle East Eye píše, že v Ksar Hellal vyvolává zmínka o Ons Jabeur pozitivní reakci u většiny lidí. Jsou velmi hrdí na úspěch jejich místního talentu. „Představuje motivující obraz tuniské ženy. Vidět její úspěch posiluje morálku. Ons nás nutí věřit, že všechno je možné,“ míní jedna z městských rodaček.

Místní považují to, čeho zatím dosáhla, už teď za neuvěřitelné. Je pro ně superstar. „Její přítomnost přispěla k oživení cestovního ruchu v Tunisku,“ řekl jeden ze studentů žijící v Ksar Hellal.

Obrovské mezinárodní pozornosti se Džabúrové dostalo v roce 2011, kdy vyhrála juniorku na French Open. Tehdy se stala vůbec první Arabkou, která vyhrála juniorský grandslamový titul.

Od té doby vstupuje jako Arabka a Afričanka na neprobádané území a pokračuje v nastavování rekordů, píše v publicistickém portrétu Middle East Eye. Její úspěchy jsou v Tunisku mnohdy oslavovány. Dokonce se vžil i hashtag „Onstoppable“ (z anglického unstoppable, v překladu nezastavitelná, pozn. red.).

Ačkoliv od Tunisanů se jí dostává hodně podpory, častokrát sama hovořila, že jako muslimka ve sportu čelila mnohdy překážkám. Například ji kritizují za nevhodné oblečení ve spojitosti s její vírou.

„V Tunisku jsme skutečně velmi otevření a podporujeme ženy. Myslím si, že jde o menšinu lidí, kteří mně nebo jakémukoli jinému hráči znepříjemňují život,“ přiznává Džabúrová. V roce 2019 byla tuniská tenistka dokonce oceněna vyznamenáním Arabská žena roku.

Kromě svého arabského původu si Džabúrová dobře uvědomuje i to, že rozbila skleněný strop i pro africké sportovce. „Někdy, když hrajeme Fed Cup, přijdou nějaké africké týmy a chtějí se vyfotit. Také se mě ptají, jak hraju. Je to pro mě opravdu inspirativní,“ řekla deníku The Guardian.

Letos ji potkalo zranění a zdravotní pauzy, ale ve Wimbledonu i tak triumfuje. Džabúrová sama sebe charakterizovala jako úplně jinou hráčku v porovnání s loňským rokem. Novinářům řekla, že titul z grandslamu si vysnila nejen pro sebe, ale chce jej vybojovat pro celou Afriku. „Doufám, že se zapíšu do historie. Nejen Tuniska, ale celé Afriky,“ přeje si Džabúrová.