Článek
Norové měli nejvíc medailí, Švýcaři nejvíc zlatých, největší výsledkový poprask způsobili Kanaďané, kteří posbírali překvapivě hned čtyři medaile. Ale nikdo tentokrát nebyl absolutně dominantní. S jedinou výjimkou. Hvězdou šampionátu se stal mladý Švýcar Marco Odermatt, který získal dvě zlaté medaile a k tomu jednu bramborovou.
Ještě důležitější přitom je, ve kterých disciplínách uzmul zlato. Ve sjezdu a zároveň v obřím slalomu. Ve dvou naprosto odlišných lyžařských uměních. Je to poprvé po 14 letech, kdy se to někomu podařilo. Před ním naposledy Norovi Akselu Lundu Svindalovi v roce 2007 ve švédském Are. Před Svindalem komusi v lyžařském pravěku.
Marco Odermatt by mohl napsat knihu „Jak dokonalý oblouk v obřáku může dovést k vítězství ve sjezdu“.
Ani nejlepší sjezdařka planety Američanka Mikaela Shiffrinová nebrala letos dvě zlaté („jen“ zlato a dvě stříbra). Ani výborná univerzálka Italka Federica Brignoneová (zlato a stříbro). Ani skvělý Nor Aleksander Aamodt Kilde (dvě stříbra).
Přitom ve své druhé nejsilnější disciplíně – superobřím slalomu – zaplatil Odermatt nováčkovskou daň, když dojel „jen“ čtvrtý (čekalo se, že vyhraje). Právě tento výkon a nesmírně silný norský soupře Kilde nakonec ukázali, jak je mladý Švýcar odolný. Bramborová medaile na úvod ho nesrazila, naopak vystřelila k velkému úspěchu.
V 25 letech má tak fenomenální lyžař už zlaté medaile z olympiády i MS, a dokonce celkové prvenství ve Světovém poháru. Které mimochodem letos obhajuje.
Odermattův výkon je o to úžasnější, že dnes se nůžky mezi jednotlivými disciplínami spíš rozevírají. Je stále těžší být univerzálem. Jen výjimky jako Shiffrinová, Kilde, Brignoneová či právě on sám potvrzují pravidlo.
Rozdíl je v tom, že jeho tři zmínění soupeři už vstoupili nebo vstupují do poslední etapy kariéry. Odermatt, když se nic zásadního nestane, má její většinu stále před sebou. Dá se dokonce předpokládat, že se bude lepšit. Přinejmenším tak o něm ještě hodně uslyšíme.
