Srovnejte vychytávky: co umí váš bicykl a co kola na Tour de France

Elektrické řazení bez klasických lanek je dnes naprostou samozřejmostí, stejně jako hydraulické kotoučové brzdy, které v pelotonu zcela nahradily brzdy ráfkové. Takové řazení je snazší a přesnější, brzdy zase účinnější, zejména za deště. Umožní závodníkům najíždět do problematických míst rychleji, zkracují brzdnou dráhu. Oboje se už prosazuje i do běžné sportovní cyklistiky.

Kola, rámy a různé komponenty mají aerodynamické tvary. Řídítka jsou integrovaná s představcem do jednoho kusu. Stejně tak závodníci hodně používají „aero“ helmy, které mají aerodynamičtější tvary a jsou prostě ve vyšších rychlostech rychlejší. Na sobě pak místo klasického dresu (kalhoty a dresy zvlášť) mají často „rychlejší“ kombinézy, kombo-dresy.

„Prakticky všichni dnes nosíme kombo dresy, hlavně na ty zvlněné rovinaté etapy. Do kopců to už je na závodníkovi, který si někdy v horkém počasí bere i klasický dres, protože si ho do kopce může rozepnout,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy přední český profesionál, nový mistr republiky v silničním závodě Mathias Vacek z teamu Lidl Trek.

Zatím letos nebyla vidět nějaká naprosto zásadní dramatická novinka, přesto se objevily různé detaily, které mají profesionálním jezdcům umožnit aspoň minimální váhové, aerodynamické nebo další výhody.

Jakmile se jede kopcovitá nebo horská etapa, naprostou samozřejmostí jsou už kazety s velkými pastorky se 34 zuby. To proto, aby cyklisté mohli udržet i v prudkých stoupáních výhodnou vysokou kadenci.

Velké změny přišly i v obutí ráfků závodních kol a v samotných ráfcích. Ty už jsou samozřejmě karbonové a někdy širší, než bývalo obvyklé. Klasické galusky střídají bezdušové pláště (většinou o velikosti 28 mm, což je širší rozměr, než se používal dříve). Bezduše jsou dnes v módě. Perfektně odvalují, díky latexu uvnitř pláště odolají drobným defektům a dají se na nerovnější povrchy některých etap „foukat“ nižšími tlaky.

„Někdo ještě stále vozí galusky, ale většinou už máme bezdušové pláště,“ vysvětlil Mathias Vacek. „Je na nich méně defektů a trochu rychleji to na nich jede hlavně po rovině.“

Jenže to přináší i negativa. Při větším defektu, uniká vzduch z bezdušových plášťů (na rozdíl od galusek) dramaticky rychle. V rychlém sjezdu to pak může být extrémně nebezpečné, protože plášť se okamžitě svlékne z ráfku.

Různé týmy včetně Pogačarova UAE Emirates použily už v prvních etapách pláště určené primárně na časovky (Continental Grand Prix 5000 TT). Jak uvedl web Cyclingweekly, jsou údajně ještě rychlejší a ještě o něco lehčí.

S 56 000 metry nastoupenými v letošním ročníku dávají závodníci důraz na úsporu hmotnosti. Jenže dají se gramy ještě vůbec někde ušetřit?

Dají, i když jsou to už opravdu jen gramy. Jeden z hlavních favoritů Tadej Pogačar má například kolo vybavené lehkými brzdícími kotouči z karbonu (Carbon TI X-Rotor), karbonovými převodníky (Carbon TI) a samozřejmě minimalistickými držáky na bidony, které jsou rovněž z uhlíkových vláken.

Jeho tým věří, že i takové minimální váhové výhody na komponentech pomohou Slovinci v návratu po zranění, kdy jeho zápěstí ještě není úplně v pořádku. Pogačar stále pociťuje následky zlomeniny zápěstí, kterou utrpěl v dubnu při závodě Lutych-Bastogne-Lutych.

Značka řídítek ENVE vybavila navíc kolo slovinského národního šampiona speciálním, extra tuhým integrovaným karbonovým systémem (SES Aero One-Piece). Vývoj prý trval více než čtyři měsíce. Všechny kabely jsou samozřejmě vedeny vnitřkem a nikde nevyčnívají jako na běžných sportovních kolech.

Pláště na Pogačarově kole mají rozměr 28 mm, ale jsou nasazeny na širokých ráfcích, takže jsou na první pohled mohutnější.

Novinku zařadil hned v první etapě i úřadující šampion Tour Dán Jonas Vingegaard (stáj Jumbo-Visma). Místo dvou převodníků použil jen jeden s 50 zuby a k tomu „obří“ kazetu 10-36 zubů (SRAM Red eTap AXS). Jeden převodník nasadil i další jezdec stáje, fenomenální univerzál Wout van Aert. Belgičan už použil podobný pohon na Paris-Roubaix.

To vynikající nizozemský klasikář Mathieu Van der Poela nasadil v první hodně kopcovité etapě kolem Bilbaa kazetu „jen“ se 30 zuby. K tomu převodníky 54 a 40 zubů.

Jenže mechanici profíků si budou dál s velikostmi převodníků a pastorků hrát podle profilů etap. Proto prakticky žádný ze závodníků neodjede celou Tour se stejnými rozměry.

„S jedním převodníkem je jednodušší a bezpečnější řazení v etapách, kde vím, že nebudu potřebovat dva. Není to špatné, nemůže to spadnout, hraje tam i faktor váhy. Dnes se všichni snaží snížit váhu. Jsou tu například karbonové kladky a myslím, že v budoucnu uvidíme ještě další exotické věci…,“ řekl Mathias Vacek.

Historie Tour de France:

Sprinteři pak nasazují speciální zbraň, tzv. sprinterské řazení, což jsou minipáčky vystupující z omotávek řídítek, aby mohli cvakat převody i v hlubokém předklonu v nejvyšších rychlostech.

Samostatnou kapitolou jsou nátěry kol. Zářivé nebo metalické barvy, různé kombinace a samozřejmě barva rámu kola a vidlice, která se ihned mění podle barvy prestižních dresů, jež závodník během závodu obléká.