Článek
Baseballový svět stále kroutí hlavou. Češi teď v nafukovací aréně Tokyo Dome pro 50 000 diváků nastoupí proti Číně a vůbec nejsou bez šance. Odborníci i novináři to už vědí, proto kompaktní partu kolem trenéra Pavla Chadima nespouštějí z očí.
„Je to úplná PR džungle, bez TV štábů a 10 reportérů se nepohneme ani na krok,“ uvedl pro Seznam Zprávy Pavel Chadim z Japonska.
Ve středu už v Tokyo Dome absolvovali první trénink a oficiální focení. „Po tréninku máme všichni velmi dobré pocity, hala je skvělá. Nejsme v jednoduché situaci, budeme hrát s týmy, které mají zkušenosti s předchozími čtyřmi ročníky turnaje, ale věříme, že to zvládneme,“ líčil Chadim v tiskové zprávě České baseballové asociace.
World Baseball Classic je takové mistrovství světa v baseballu, které se koná jednou za čtyři roky. Je to jediný turnaj za účasti největších hvězd světa. Tzn., že za USA nastoupí ti nejlepší Američané z nejvyšší ligy MLB. K nim připočtěte vynikající Japonce se superhvězdou Shoheiem Ohtanim z Los Angeles Angels, nebezpečné Korejce, Tchajwance, Kubánce a další týmy ze střední Ameriky.
Proti světové profesionální elitě se postaví čeští „outsideři“, kteří trénují po práci. Ale pozor. Už svou účastí ukazují, že je nesmíte podcenit. V jejich čele stane obrýlený 36letý veterán Eric Sogard, jenž hrál 11 let MLB. Vedle něj 30letý Martin Červenka, který působil ve druhé nejvyšší americké soutěži. Hodně kluků hrálo nižší profesionální soutěže či americké univerzitní ligy. Další v ligách v Německu, Itálii nebo Holandsku.
Najednou už to nejsou zelenáči. Klíčový posun nastal v kvalifikaci loni v září v bavorském Řeznu. Ve WBC jsou čtyři skupiny po čtyřech, tedy 16 týmů. 12 týmů bylo dopředu jasných a o čtyři místa se sehrály dvě kvalifikační skupiny. Jedna v Panamě a druhá právě v Německu, kde Česko postoupilo spolu s Velkou Británií. Po skončení světového turnaje v Japonsku zase 12 nejlepších týmů postoupí na další MS.
Do WBC jsme šli přes Španěly
V této kvalifikaci jsme se stali strůjci obrovského překvapení na úkor Španělska. Španělé byli silně favorizováni a už v prvním zápase nás také porazili celkem jasně 21:7. Jejich soupiska byla plná bývalých hráčů MLB jako Rhiner Cruz nebo Engel Beltre, či mladých pušek jako Noelvi Marte.
I velký baseballový web mlb.com si všiml, jak soupiska Čechů ve srovnání s nimi působila skromně. Téměř všichni hráči se narodili doma v Česku a hráli/hrají domácí amatérskou ligu. Země nevyprodukovala žádného hráče MLB minimálně od roku 1952, i když chytač Martin Červenka se tomu hodně přiblížil.
Téměř každý český hráč má denní zaměstnání. Červenka pracuje v prodeji, kapitán Petr Zýma je finanční analytik, středový hráč v poli Arnošt Dubový vyučuje zeměpis na střední škole. Nadhazovač Marek Minařík pracuje v oblasti realit, další ze začínajících nadhazovačů Lukáš Ercoli je mediálním koordinátorem národního týmu. Nadhazovač Martin Schneider je hasičem a trenér Pavel Chadim vedoucím neurologem v Brně se specializací epileptologie a neurosonologie.
Vítězstvím proti Francii a proti Německu se Češi v Řeznu nakonec dokonale připravili na odvetu se Španěly a udolali je. „Byl to skvělý okamžik. Říkal jsem si, to se opravdu děje? Konečně slavíme velkou výhru,“ vyprávěl po vítězství Zýma.
Baseball u nás začínal koncem 60. let
Historie českého baseballu je zajímavá. Třeba v Německu se hra rozrostla kolem amerických vojenských základen, v Československu to bylo samozřejmě jinak. První náznaky k nám přišly s americkou organizací YMCA ve 30. letech. Koncem šedesátých let se pak začínalo hrát na některých vysokých školách a gymnáziích a pravidelná baseballová soutěž začala od roku 1970. Komunisté samozřejmě pohlíželi na baseball s podezřením. Naštěstí to tehdy zachránily mezinárodní úspěchy socialistické Kuby.
Po pádu železné opony v roce 1989 přicházeli do země američtí trenéři, aby pomohli s výukou hráčů a pořádali instruktážní kempy. Od té doby jsme začali stoupat v žebříčku WBSC.
Postupně rostla i základna. ČR měla nejprve jen asi 2500 hráčů, dnes jich je 10 000. Rozvíjely se i dětské týmy - do 10 let, do devíti let, do osmi let, do sedmi let, nyní už do pěti let.
Další zlom nastal v roce 2012 s příchodem amerického trenéra Mikea Griffina. Pracoval tehdy na kompletní změně mentality hráčů. Změnil výživu, začal se silovým tréninkem, zlepšováním kondice, posilovnami. Zároveň povzbuzoval Čechy, aby šli hrát univerzitní baseball do USA.
Z práce na trénink, pak domů a spát
A jak vypadá normální denní režim českých hráčů? Mají daleko k profíkům MLB, všímá si mlb.com. Normálně končí práci ve čtyři, pak jdou na trénink, který trvá dvě, tři hodiny. Potom teprve rychle domů, aby strávili nějaký čas i s rodinou, dětmi, přítelkyněmi.
Třeba Červenka nemá ani minutu volného času. Vstává v šest ráno, v sedm je v kanceláři a pracuje do čtyř. „Pak jedu domů si zacvičit. Po tréninku se navečeřím a potom na trénink. Obvykle začínáme kolem osmé a končíme kolem jedenácté.“
Schneiderův rozvrh je ještě šílenější. Jako hasič je ve službě 24 hodin, než dostane 48 hodin volno. To znamená, že vynechá jeden ze tří zápasů extraligy během základní části, aby mohl být ve službě.
„Říkám, že jsme jako fanatici,“ zdůraznil Ercoli. „Obětujeme práci, obětujeme rodiny nebo rodinný čas a máme za to málo peněz. Prostě milujeme baseball a obětujeme mu všechno.“
Ale můžete se na to dívat i z jiné perspektivy. Když vidí lékař Chadim těžké případy na své klinice s vážnými defekty mozku, nechce si na nic stěžovat. „Život je krátký, užívejte si každý den. To je mé motto,“ řekl.
A co čeká Chadim od velkého turnaje WBC?
„Vždy ve sportu musíte o něco bojovat, o něco se snažit. Minimálně o svou baseballovou tvář, o to, jestli budete mít dostatečný respekt u dalších vyspělých baseballových zemí, aby s námi v budoucnu chtěly hrát zápasy a turnaje i mimo ME a MS. Zápasy s kvalitnějšími soupeři musíte hrát, abyste se zlepšovali. A naše šance? To, že porazíme někoho z našich soupeřů, vidím podobně jako šance postoupit na tento turnaj z kvalifikace v září v Řeznu, tedy cca 20 %,“ uvedl skromně. Ale hned dodal, že nálada v týmu je optimistická.