Záhada letošní Tour de France. Takto se do kopců ještě nikdy v historii nejezdilo

Po nesčetných útocích a dojezdech na vrcholy hor dělí v boji o žlutý trikot Jonase Vingegaarda a Tadeje Pogačara pouhých deset sekund. Mezi třetím Carlosem Rodríguezem a čtvrtým Adamem Yatesem je před poslední třetinou závodu jen 19 sekund.

Dva týdny na Tour de France jinak vytvořily mezi úplnou špičkou a zbytkem pelotonu obří rozdíly. Vedoucího jezdce dělí od desátého víc než 14 minut. Dvacátý už má ztrátu přes hodinu.

Letošní Tour je v jednom ohledu naprosto mimořádná. Výkonová čísla hlavních aktérů jsou nejvyšší v moderní éře cyklistiky. Výkon 7 wattů na 1kg jezdce (7 W/kg) po dobu 20 minut se stal novým standardem pro uchazeče o celkové prvenství. Vingegaard i Pogačar jedou v klíčových momentech prakticky stejné watty.

Pro představu: hodinový výkon netrénovaného zdravého člověka je kolem 3 W/kg hmotnosti, tedy nějakých 250 W na 80kg osobu. Rozumí se při jeho maximálním výkonu. To je víc než dvakrát méně – obrovský rozdíl. K tomu si uvědomte, že jezdci se pohybují ve výškách v rozmezí 1000–2000 metrů nad mořem, při teplotách nad 30 °C .

Na rozdíl od roku 2022 Vingegaard letos s útokem na Pogačara dlouho nečekal. Udeřil hned v páté etapě z Pau do Laruns, která zahrnovala tři těžká stoupání. Col du Soudet (15,2 km na 7 %), Col d’Ichere (4,2 km na 6,2 %) a Col de Marie Blanque (7,8 km na 8,4 %), kde posledních pět kilometrů mělo průměr dokonce 10,5 %.

Vingegaard tu předvedl jeden z nejlepších vrchařských výkonů kariéry, když dával téměř 7 W/kg po dobu více než 20 minut. Úřadující šampion Tour pokračoval přes vrchol stoupání do cíle v Laruns, kde na Pogačara získal minutu a čtyři sekundy.

I když nemáme údaje o výkonu Vingegaarda (nezveřejňuje svá čísla), můžeme provést kvalifikovaný odhad na základě údajů o výkonu a časů ostatních jezdců.

V roce 2020 vystoupal 21letý Pogačar na Col de Marie Blanque o více než minutu a půl pomaleji než Vingegaard v roce 2023. Přesto tehdy vyhrál devátou etapu Tour 2020 před Primožem Rogličem a Marcem Hirschim.

Slovinec teď ale vrátil úder o necelých 24 hodin později na Cauterets (závěrečných 5,3 km na 7,5 %). Před Pogačarovým vítězným útokem Jumbo-Visma hráli prim na Col du Tourmalet (17 km při 7,4 %). Dlouhá vysokohorská stoupání jsou typickou Pogačarovou slabinou a tým Jumbo-Visma si myslel, že by mohl Slovince hned druhý den úplně dorazit.

Oba velcí soupeři ale stoupali těsně za sebou na Tourmalet s úžasným výkonem 6,8 W/kg po dobu více než 13 minut. Ani jeden v legendárním stoupání nepropadl. Posledních 4,8 km na Tourmalet stoupá z 1700 m na 2100 m, takže výkonová čísla jsou ještě působivější, když vezmete v úvahu vysokou nadmořskou výšku.

Pro porovnání – nejblíže k oběma favoritům co do výkonu byl Belgičan Steff Cras, který dával téměř 6 W/kg po dobu 15 minut. Přesto ztratil na vedoucí dvojici dvě minuty.

Na závěrečném Cauterets zaútočil Vingegaard na 10% úseku stoupání. Jenže k překvapení všech Pogačar odpověděl. Odjel Vingegaardovi a výrazně zkrátil celkovou ztrátu. Pogačar jel cca 7 W/kg po dobu 13 minut na Cote de Cauterets, zatímco Vingegaard dokázal „jen“ 6,6 W/kg.

Víme tedy, že Vingegaard a Pogačar umí na konci pětihodinové etapy Tour de France udělat 6,9 W/kg po dobu 15 minut. Ale mohou to dělat etapu po etapě, týden po týdnu až do konce Tour?

Další šokující čísla vycházejí z aplikace Strava, velmi oblíbené mezi cyklisty. I ona, podobně jako výkonnostní čísla, ukazují, že časy na kritických segmentech stoupání jsou rychlejší než kdykoli předtím. Tadej Pogačar, Sepp Kuss a Tom Pidcock překonávají top výkony na Stravě „King of the Mountains“ (KoM) jeden za druhým.

„Všechna stoupání jsou teď superrychlá, už to není až tolik o taktice. Buď máš nohy, nebo ne,“ řekl pro Cycling Podcast uchazeč o stupně vítězů Jai Hindley.

Výkonnostní analytik webu Velo Zach Nehr potvrdil, že čísla ukazující výkony na Tour 2023 jsou vyšší než kdy jindy. To se samozřejmě převádí do rychlosti stoupání. Lehčí kola, aerodynamičtější kombinézy a helmy a výkonově optimalizované závodní váhy jezdců znamenají, že jedou do kopce rychleji než kdy předtím.

Pogačarův výjezd v páteční 13. etapě Grand Colombier ukazuje, že dvojnásobný vítěz Tour 17km stoupání zdolal za 43:51 (23,5 km/h). To je o 1:46 min. rychleji než do té doby rekordní čas na Strava KoM segmentu, kterého dosáhl ve stoupání v roce 2020, když zvítězil. Letos Pogačar na posledních 500 metrech zvýšil rychlost na 36,4 km/h.

Abychom situaci přiblížili. Historickou Top 10 na Tourmaletu (nejlepší časy výjezdu na horu) tvoří teď výhradně jezdci z Tour de France 2023.

Vrchaři šlapou téměř 7 W/kg po dobu až 15 minut, což je fyziologický výkon, který se v této době po dopingové éře EPO považoval za nedosažitelný.

Hned několik horských etap v úvodních týdnech Tour bylo až o deset minut rychlejších, než byly nejrychlejší časy předpokládané organizátory ASO. Jednoduše řečeno, závodění je rychlejší než kdykoli předtím.

Trénink, věda, výživa a plány na přizpůsobení se nadmořské výšce působí, že stále více jezdců naráží na prahy, kterých by dříve dosahovalo jen pár geneticky nejnadanějších jedinců.

Jezdci jako Pogačar nebo Vingegaard dokážou vyjet do kopce velmi rychle, ale pak umí ještě zrychlit v poslední fázi stoupání před cílem. Pogačarův páteční sprint v rychlosti 36 km/h o třetí místo by pravděpodobně dosáhl až 12 W/kg.