Článek
Slavný sjezd ve Wengenu se sice o víkendu jel, v Alpách začalo naštěstí sněžit, ale jinak letošní lyžařská sezona jasně ukazuje, že tento vrcholový sport má jednoznačný problém.
Málo sněhu.
I závody ve Špindlerově Mlýně (28.–29. 1.) měly namále. Dlouhotrvající vysoké teploty a nedostatek sněhu donutily pořadatele zrušit obří slalom žen a místo něho aspoň přidat druhý slalom. Kdyby býval Špindl vypadl, byla by to pro něj i pro české lyžování obrovská ztráta. Světový pohár se sem vrací jen jednou za pár let – naposledy to bylo v roce 2019.
Od začátku sezony 2022/2023 bylo zatím zrušeno 10 závodů, tzn. celá pětina dosavadního seriálu Světového poháru sjezdařů. Některé z nich bez náhrady. Špatné sněhové podmínky zastavily například premiéru v Zermattu, kde se měly poprvé v historii odjet hned 4 sjezdy mužů i žen. Měla to být skvělá novinka Světového poháru mimořádného významu. Sníh však chyběl na tom nejneočekávanějším místě, ve výšce cca 2 900 m.
Každé zrušení závodů znamená obrovské finanční ztráty a často značné logistické cvičení kolem toho, jak a kde by mohly být jednotlivé závody nahrazeny.
Všichni už vědí, že nejde o to, jestli změna klimatu ovlivní fungování Světového poháru, ale jak moc. Rekordní vlna teplého počasí v Evropě přiměla meteorology a klimatology, aby zvonili na poplach ohledně změny klimatu silněji než kdykoli předtím. Několik lyžařských středisek ve francouzských, švýcarských a německých Alpách zůstalo zavřených a neočekává se, že by se v této sezoně otevřely.
V trochu jiném světle najednou působí loňská hodně kritizovaná situace na olympiádě v Pekingu, kde bylo minimum přírodního sněhu, ale pořadatelé díky silným mrazům mohli zasněžit závodní tratě během pár dní. Média tehdy spekulovala, co by spoléhání se na umělý sníh znamenalo pro budoucnost zimních sportů, bezpečnost sportovců a blaho planety.
Alpy v ohrožení
Najednou mají stejnou, skoro spíš horší situaci v tradičním dějišti zimních sportů – v Alpách. Zatímco mnozí takovému vývoji nechtěli dlouho věřit, podle nedávné zprávy Institutu pro výzkum sněhu a lavin SLF, což je sektor švýcarského Federálního institutu pro výzkum lesů, sněhu a krajiny, se zelené Vánoce v Alpách stanou stále běžnějšími. Bez snížení emisí uhlíku by se přírodní sněhová pokrývka na švýcarské náhorní plošině mohla do konce století zmenšit až o 70 procent. Dostatek přírodního sněhu k provozu budou mít pouze lyžařská střediska, která se nacházejí nad 2 500 metry (asi 8 200 stopami).
Jenže, které lyžařské závody se odehrávají tak vysoko? Nad touto hranicí zatím pouze již zmíněný Zermatt, kde ale právě teď byl sněhu nedostatek, a pak americký Beaver Creek, kde je dojezd mužského sjezdu ve výšce 2 700 m.
A ta nižší střediska? Ta budou závislá na výrobě umělého sněhu. Jenže to má háček. Výroba sněhu je náročný proces, který vyžaduje tisíce litrů vody a k tomu teploty pod nulou. Naštěstí pro závodníky v alpském lyžování je umělý sníh preferovanou metodou pro přípravu trati, protože umožňuje vytvořit tvrdý, zledovatělý povrch, který vydrží dlouhé startovní listiny a simuluje spravedlivé podmínky pro co nejvíce sportovců.
Bohužel se zjišťuje, že i když je většina středisek po celém světě vybavena zařízením pro výrobu vlastního sněhu, není to spolehlivý záložní plán. Bez mrazů nemůže proces zasněžování začít, což vyvíjí extrémní tlak na hostitele Světového poháru, jak závodní dráhu zaprvé vytvořit a pak ji i udržet. Pořadatelé se mohou snažit sebevíc, když nemají přírodní sníh a umělý nevytvoří kvůli vysokým teplotám.
Ohrožená existence?
Nedávné podmínky pro mužský obřák a slalom v Adelbodenu byly na hranici regulérnosti. Ještě horší to bylo při ženských závodech v Záhřebu. První ze dvou nočních slalomů u chorvatské metropole se ještě uskutečnil za poloregulérních podmínek, ale druhý den už to prostě nešlo. Možná to i zhatilo šance americké sjezdařské superstar Mikaely Shiffrinové na předstižení krajanky Lindsey Vonnové v celkovém počtu vítězství ve Světovém poháru.
Předčasné rušení závodů sužovalo FIS World Cup po léta. Jenže situace se neustále zhoršuje a jak se rušení závodů stává častějším a častějším, kladnou si všichni otázku, jak změna klimatu ovlivní další fungování soutěží a možná i jejich existenci.
FIS bude nucena zřejmě už pro příští sezonu brát naprosto vážně v úvahu klimatické trendy při vytváření rozvrhu Světového poháru.
Sportovci a jejich týmy se pak musejí začít přizpůsobovat změněným podmínkám – měkčím podkladům tratí. Ne vždy to musí být pro všechny nevýhoda. Americký Ski magazín například upozorňuje, že sjezdař Luke Winters z USA je na měkký sníh zvyklý ze středisek u západního pobřeží, kde závodně vyrostl. V nočním slalomu 4. ledna v německém Garmischi se pravděpodobně i díky tomu dokázal prosadit z 27. až na celkové 11. místo.
Mikaela Shiffrinová, jejíž styl vyniká na tvrdém podkladu, pomáhá v poslední době se svým týmem ve společnosti Atomic vyvíjet lyži, která by správně reagovala i v měkkém a mokrém sněhu. Není vyloučeno, že si sedmé vítězství v letošní sezóně v Záhřebu připsala i díky výbornému výběru a nastavení materiálu.
Ne všechny lyžařské oblasti byly zatím tak dramaticky postiženy vysokými teplotami. Světový pohár bude pokračovat. Ale nestabilní podmínky v Alpách musejí vést funkcionáře FIS při pohledu na sezonu 2023/2024 do stavu vysoké pohotovosti. Zvlášť poté, co lednová část soutěží až dosud tak silně spoléhala na centra, které takřka bojují o přežití.
Je proto velmi pravděpodobné, že se v příštích sezonách Světový pohár už nepodívá například do chorvatského Záhřebu, kde se závodí mezi 1 000 a 750 metry n. m.
„Pořadatelé v Záhřebu odvedli úžasnou práci. Teploty jsou však tak vysoké, že sotva můžeme pořádat závody Světového poháru na těchto klasických akcích,“ řekla po vítězném závodě sama Shiffrinová.
