Šéf sportovní agentury: Chodí za mnou poslanci, aby připomněli „své“ dotace

Poslanci v těchto dnech dokončují novelu zákona o podpoře sportu, hlavní změnou má být vytvoření správní a dozorčí rady Národní sportovní agentury.

Stávající předseda agentury Filip Neusser by podle toho, jak jsou navrženy nové paragrafy, nesplňoval požadavky na obsazení této funkce. I proto se mluví o tom, že novela má přinést jeho konec.

Filip Neusser, jehož do čela dosadil přímo Andrej Babiš, k tomu říká, že o jeho odvolání se mluví prakticky od chvíle, kdy do úřadu nastoupil. Tvrdí však, že žádné náznaky, že by měl nyní skončit, ani z nejvyšších míst nemá. V rozhovoru popisuje, že i za ním chodí politici a pokoušejí se lobbovat za peníze pro svoji obec.

Už se objevila jména lidí, kteří by vás mohli nahradit v čele Národní sportovní agentury. Co na to říkáte?

O mém nahrazení se mluví rok. Přišel jsem do funkce v květnu 2021 a začal jsem okamžitě měnit věci. Opravdu se to pohnulo, ale spoustě lidí se to nelíbí. Já tomu rozumím, protože tady 20 let byl nějaký systém, který my teď dáváme do pořádku. Děláme kontrolu, dáváme jasnou metodiku, předem předkládáme kritéria všech dotací. Už to není tak, jak to bylo na MŠMT. Přišel člověk, dal vám papír s žádostí o pět milionů korun pro svaz. Na kauze paní Kratochvílové je to krásně vidět. Buďto ten papír přijali, nebo nepřijali, bylo to opravdu ad hoc, nebyl v tom žádný systém. My naopak ten systém nastavujeme.

Novela zákona o podpoře sportu, kterou právě dokončují poslanci, má přepsat pravidla pro výběr vedení Národní sportovní agentury a její kontrolu. Co od té novely očekáváte?

Vznikla takzvaná skupina K10, což jsou dva poslanci z každé koaliční strany, kteří si vzali pod sebe problematiku sportu. Je dobře, že se sportu někdo věnuje. Problém je v tom, že tito lidé neznají souvislosti a historii. Potažmo vznikla novela, která říká: „Národní sportovní agentura nefunguje, proto uděláme správní radu a dozorčí radu, tedy doplníme ji funkcemi, které budou nominovat politici, a dozorovat ji budou také politici. A tím bude sport funkčnější.“

Podle Vás to není správný krok?

Pokud se bude měnit zákon o sportu, měly by se hlavně řešit problémy českého sportu. Ale problém českého sportu není Národní sportovní agentura. Má mnohem víc problémů, v první řadě je to financování. Správní rada, to bude předseda a další čtyři stotisícové funkce jmenované politiky, k tomu dozorčí rada. Vracíme se zpět pod kontrolu politické garnitury. Obávám se, že tím bude Národní sportovní agentura ve stejných kleštích, jako byl sport dříve pod MŠMT.

Označil byste to tedy za krok zpátky, k horšímu?

Pokud se bude v novele řešit pouze tento krok, je to určitě krok k horšímu. Kdyby se novela věnovala potížím sportovního prostředí, zejména financování, a toto by bylo součástí celé té transformace, dokážu si představit, že na to mají politici nárok, aby si Národní sportovní agenturu řídili.

Myslíte, že je Národní sportovní agentura pro současnou vládu příliš spojená s Andrejem Babišem?

Od voleb zní: „Vzniklo to za Babiše.“ Ale myšlenka oddělení sportu od ministerstva školství vznikla už v roce 2009 nebo 2010, určitá politická strana ji měla v programu (ČSSD pod Jiřím Paroubkem, pozn. red.). Andrej Babiš dokázal tuto myšlenku prosadit, to je pravda. Dnes politická garnitura říká, že zlepší její fungování tím, že tam dá politiky. Z mého pohledu se tím fungování Národní sportovní agentury rozhodně nezlepší, naopak ji bude silně ovlivňovat politické prostředí.

Není tajemstvím, že se současnou vládou nemáte nejlepší vztahy. Už vám někdo naznačil, že byste měl odejít?

Malinko bych vás opravil. Já nemám špatné vztahy s vládou, nemám špatné vztahy s panem premiérem a dalšími. Ale z mého pohledu mám špatné vztahy s lidmi, kteří chtějí ovlivňovat sport. Potřebují si najít někoho, koho budou ostřelovat, a Národní sportovní agentura je dnes tím, kdo rozděluje prostředky.

O kom teď mluvíte?

O jednotlivých skupinách sportovního prostředí a poslanců, kteří se snaží této skupině vyhovět. Z politických představitelů mi opravdu nikdo nenaznačil, že bych měl odejít.

Podle novely, aspoň podle znění nynější „pracovní“ verze, byste ale neměl pro svoji funkci kvalifikaci.

Nemohu splnit jediné kritérium, což všichni vědí, nemám dodělanou vysokou školu. Pokud v novele zákona bude to, že příští předseda vysokou školu musí mít, buď bych si ji měl rychle dodělat, což už určitě nestihnu, nebo tady nebudu a budou tady jiná jména. Ale úplně stejně se může stát, že budu odvolán v kterýkoliv okamžik v souvislosti s něčím jiným. Se mnou to nedělá vůbec nic, je to moje práce.

Pokud v novele podmínka vysokoškolského vzdělání nebude, budete se o funkci znovu ucházet?

Bude záležet na mnoha souvislostech. Na rovinu – nevím. Opravdu nevím.

Některé sportovní svazy ještě stále nedostaly peníze na provoz v roce 2022. Že to dlouho trvá, je jedna z největších výhrad vůči vám a agentuře.

A já s tím souhlasím.

Proč to tak vázne?

Protože máme věc, která tady nebyla už dvanáct let, a to je rozpočtové provizorium. Za normálních okolností tento rok vypíšeme dotace na další rok už v září. Na zprocesování máme nějakou dobu a na konci roku už svazy vědí, s kolika penězi mohou počítat, pokud bude schválený státní rozpočet. Bohužel nastalo provizorium a celý proces se prodloužil o půl roku. Věděli jsme, s kolika prostředky můžeme hospodařit, až na konci března 2022. V ten okamžik jsme mohli vyhlásit výzvy, tedy o půl roku déle než normálně. Ale všechny podmínky, kritéria, jsme vypsali už v prosinci. Všechny národní svazy se mohly od prosince připravit tak, aby na začátku dubna odevzdaly v pořádku žádosti.

Máte za sebou první velký střet – udělá se střecha zimního stadionu v „Jágrově“ Kladně, zatímco fotbalový stadion v Hradci ostrouhal…

Program Nadregionální infrastruktura byl vypsán v roce 2019 a jeho myšlenka byla správná. Je několik úrovní dotačních programů, ta nejvyšší úroveň, obrovské nadregionální stavby, měla alokováno 900 milionů korun a nějaká pravidla. Já jsem přišel do NSA a už to běželo. Přišlo celkem devět žádostí – Liberec, Rakovník, Kladno, dvakrát Brno, Hradec Králové, Pardubice, Jihlava, Zlín. Všichni chtěli přibližně 300 milionů, to je nejvyšší suma, kterou ze zákona NSA může vydávat. Ne všechny jsme tedy mohli vypořádat. Nicméně to není důvod, proč jsme nevypořádali Hradec. Mají být nějaká pravidla, za to bojujeme.

Podle NSA Hradec nepodal žádost správně. Na oplátku jste si vysloužili od Hradce správní žalobu. Trváte na tom rozhodnutí?

Samozřejmě. Politici, kteří stavějí své stadiony, se musejí hájit před svými voliči. Pokud jim NSA nebo kdokoliv jiný zamítne žádost, tak se prostě brání, to je naprosto v pořádku. Ale my jsme tady od toho, abychom nastavili pravidla, která jsou rovná, předem daná, fér. Když je někdo překročí, respektive nesplní podmínky, co máme dělat? Jenom proto, že je na mě politický tlak ze strany Hradce Králové, tak jim vyhovíme? To přece nechceme nikdo.

V posledních měsících na kluby tvrdě dopadlo zdražování energií, zejména na energeticky náročné sporty jako je plavání nebo hokej. Tomáš Divíšek z HC Letci Letňany odhadl, že kvůli tomu pětina hokejových klubů skončí. Co s tím budete dělat? Neměly by energeticky nejnáročnější kluby dostat speciální podporu, aby okamžitě nezanikly?

NSA má jeden balík peněz, které rozděluje, ten je určený státním rozpočtem. Při vyjednávání na Ministerstvu financí máte přesně dané programy, položky. Víte, kam investujete, kam dáváte dotace. NSA byla v rozpočtu krácena, stejně jako ostatní ministerstva.

Jedna z nejvíce krácených položek byl letos program „Provoz a údržba“. Loni jsme na něj vypsali 550 milionů korun, které jsme rozdali do 3 500 klubů, právě na podporu energeticky náročných sportů. Jenže NSA byla krácena a zrovna na tento program nevyšly peníze. My jsme to avizovali, že budou drahé energie, že sportoviště budou mít problémy a chybí nám 500 milionů korun. Na jednání o rozpočtu bylo řečeno, že v tento okamžik se prostředky pro NSA zvedat nebudou, ale v rámci novelizace zákona o státním rozpočtu má NSA požadavek na 550 milionů korun na dotaci pro energeticky náročná sportoviště. Vláda by novelu měla představit v půlce července. Na druhou stranu ministr financí říká: „Problémy s energiemi mají všichni, musíme to řešit celoplošně.“ Nedávno představil nějaká opatření, jak na odběrových místech lze zažádat o slevu až do 20 procent.

Nebojíte se, že kvůli rozdělování dotací budete jednou stát před soudem, jako se to stalo bývalé náměstkyni z ministerstva školství Kratochvílové?

Kdybych se toho bál, tak tady nesedím. Dělám všechno pro to, abychom NSA i já dělali věci tak, jak se dělat mají. Pokud chcete nastavovat podmínky, opravit něco, co tady 20 let nefungovalo, je jasné, že některým skupinám se to nebude líbit a budou se bránit, tlačit vpravo, vlevo. To je prostě politika, ještě k tomu sportovní politika. Může se stát cokoliv, ale dělám vše, aby se to nestalo, abych si to vždycky mohl obhájit před sebou i před zákonem.

Jaký je tedy rozdíl mezi současným stavem a tím, jak to fungovalo v době, která vyvrcholila v kauzu Kratochvílová?

Poslouchal jsem velmi bedlivě, co se dělo, jak fungoval systém na ministerstvu školství. Nakonec záleželo na tom, jestli jeden úředník dá papír doprava, nebo doleva. My tady máme jasný systém, který prostě nelze překročit. A já z pozice předsedy NSA nemůžu jít za úředníky, komisemi, které rozhodují o formálních podmínkách, o pravidlech. To mi ani vůbec nepřísluší, a tím se já bráním. Tlaky na mě samozřejmě jsou, ale já jsem ten štít, který brání úředníky, aby pracovali tak, jak mají.

Jak ten politický tlak vypadá? Kdo za vámi chodí?

Základ té kauzy je, že bývalá ministryně školství Kateřina Valachová vpustila do sportovních dotací města a obce. Předtím to tak nebylo, rozdělovalo se pouze pro kluby a svazy, střešní organizace. Fotbal, hokej, házená, basketbal, klub Slavie, Sparta a tak dále. V takový okamžik jde nějaký objem peněz do sportovního prostředí. Ale Kateřina Valachová se politicky rozhodla, že k tomuto balíku, který sám o sobě čítá 7 tisíc klubů, 130 národních svazů a další střešní organizace, přidá dalších 5 tisíc měst a obcí. To je ten největší problém, protože ti politici, ty aféry, to, co lezlo z reportáží, není, že by politici chtěli ovlivňovat sportovní prostředí. Ale chtějí ovlivňovat různé zejména investiční akce z území svých municipalit. To je přece jádro problému té kauzy.

Je právě tohle věc, která by se měla změnit? Tedy znovu vyloučit města a obce z dotací do sportu?

Myslím, že už je pozdě to vrátit zpátky. Už se na to najelo, trvalo by to dlouho. Ale myslím si, že to byla chyba. Protože všichni politici, poslanci, senátoři, primátoři, starostové, všichni lobbují za své zájmy, hájí své obce. Takže se stává, že přijde pan poslanec a říká: „My máme skvělou akci…“

Jako třeba bývalý předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek nebo tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka, o nichž se v souvislosti s kauzou Simony Kratochvílové psalo…

Teď se ale bavíme o tom, co zažívám já. Stává se, že různí politici říkají: „Já jsem z tohoto kraje, my tam máme hrozně dobrou akci a ‚tohleto, támhleto‘. Podívejte se na to prosím.“ To se prostě děje. A já jsem ten štít, který to absorbuje. A proto, abych potom neseděl tam, kde dnes sedí jiní, to nepouštím dál do agentury, do úředníků. Já jsem velmi rád, že to teď někdo v souvislosti s Kratochvílovou doopravdy popsal. Že taková je realita a všichni to teď vědí. Je to správné, nebo ne? Z mého pohledu to správné není. To se samozřejmě politikům nelíbí, a z toho důvodu vzniká novelizace sportu. V dozorčí radě bude senátor nebo poslanec, který bude nominovaný za nějaké město. Jak dokážete, že nebude hájit své zájmy? Je to naopak mnohem větší tlak na agenturu.

Co říkáte na argumenty, že si NSA dělá, co chce, že musí být pod kontrolou?

Víte, co je na tom nejlepší? Že tito poslanci nakonec chodí také a říkají: „Tohle je moje město, ještě tam žádáme o tuto dotaci…“

Kdo z dnešních politiků je ochotný bojovat za větší objem peněz pro sport jako takový?

Dobrá otázka. Nedokážu na ni odpovědět. Sportovní prostředí říká, že dokud sport nebude mít svého člena ve vládě, politika, který dokáže lobbovat za prostředky, tak se věci nezmění. Teď tam nikdo není. Já jsem mezičlánek, já musím chodit a prosit o peníze. Politik má politickou odpovědnost a řekne ano, nebo ne. Ale sport svého politika nemá, vůbec nikoho.

Nebylo tedy nakonec osamostatnění sportu od MŠMT chybou?

Ne, bylo to to nejlepší, co se dalo udělat. První důvod popisují všechny ty reportáže o Kratochvílové. Viděli jsme, jakým způsobem se řídil sport na ministerstvu školství, dnes už je to úplně něco jiného. Za druhé agendou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je z 95 % školství, na sport nemělo čas ani kapacitu. Nedělalo žádnou strategii sportu, žádnou kontrolu, žádný rejstřík sportů. Jsou to obrovské agendy. Když jsme přišli na MŠMT před čtyřmi lety, brodili jsme se šanony, nic nebylo elektronicky. Dnes máme všechno v elektronické podobě, udáváme tempo. Naše zkušenost ze sportu je taková, že MŠMT pro něj moc neudělalo.

Kde vidíte největší mezery NSA?

Agentura vznikla před třemi lety, funguje dva roky, a rok funguje skutečně tak, jak má. Má dnes mít 77 zaměstnanců. Koncem roku se musel počet státních zaměstnanců snížit. Tito lidé jsou ohodnocení špatně, podle tabulek nastavených před dvěma lety. Opravdu se nemají lépe než na jiných ministerstvech, mají se mnohem hůř. Do „dvoudecové“ sklenky nenalijete dva litry vody, máte určitou kapacitu. I proto se některé výplaty peněz zpožďují, je to velká agenda.

Takže NSA podle vás musí být větší, musí narůst?

Jde právě o agendu s městy a obcemi. Kdyby šlo jen o sportovní prostředí, zvládá to agentura všechno skvěle. Loňský rok jsme vypořádali 15 500 žádostí, a to si představte, že na investičním oddělení je deset lidí. Pokud chtějí politici opravdu změnit NSA ku prospěchu sportu, ať řeší tyto věci. Ať neřeší další čtyři statisícová místa nominovaná politiky a dozorčí radu.