Článek
Nedávno jste obhájil pozici místopředsedy Mezinárodní biatlonové unie. Svět český biatlon, zdá se, bere?
Beru to jako vyjádření, že jsme světový biatlon někam posunuli, i jako ocenění českého biatlonu. Ale osobně to neprožívám. Na druhou stranu jsme po éře Nora Besseberga udělali spoustu pozitivního. Mám na starosti marketing a televizní práva – tedy i nové smlouvy. Podařilo se nám podepsat pro biatlon do roku 2030 historické smlouvy. Sjednali jsme i dobré podmínky pro jednotlivé národní federace, včetně těch menších.
Stále tlačíte na to, aby Rusové zůstali mimo hru?
Neumím si nic jiného představit. Měli jsme ve vedení světového biatlonu na konci února a začátkem března několik vzrušených debat. Zpočátku čím víc na sever a na západ to chápání bylo jiné, nikoho také nenapadlo, že tu bude zuřit válka. Představa, že by se teď ruští a běloruští biatlonisté vrátili, i když mi jich může být líto, nepřichází v úvahu. Sport je bohužel i hlásnou troubou každého diktátorského režimu. Biatlon je vedle hokeje nejpopulárnější zimní sport a naše tvrdá pozice je správná.
Představa, že by se teď ruští a běloruští biatlonisté vrátili, i když mi jich může být líto, nepřichází v úvahu. Sport je bohužel i hlásnou troubou každého diktátorského režimu. Biatlon je vedle hokeje nejpopulárnější zimní sport a naše tvrdá pozice je správná. Navíc víte moc dobře, že jsme i před válkou pořád s Rusy řešili ten jejich nekonečný doping. V životě jsem od nich neslyšel, že by něco udělali špatně. Teď bohužel není čas na kompromis.
NHL ani tenisové federace ale Rusy nevyloučily…
NHL, ATP a WTA jsou čistě profesionálně komerční projekty, to je něco jiného. I když si o tom také myslím svoje. Musí se nejdřív najít řešení mezi Ruskem a Ukrajinou. Ruští funkcionáři i někteří biatlonisté stále tvrdě podporují Putina a válku. Je mi sportovců líto, ale nedá se nic dělat.
Není cesty, jak dostat do hry aspoň nějaké výjimky?
To už je pak můžeme pustit všechny. Ta válka je do určité míry černobílá. Navíc víte moc dobře, že jsme i před válkou pořád s Rusy řešili ten jejich nekonečný doping. V životě jsem od nich neslyšel, že by něco udělali špatně. Teď bohužel není čas na kompromis.
Chystáte nějaké změny ve světovém biatlonu, další zatraktivnění?
Máme nově ustanovenou marketingovou a televizní komisi, kterou vedu, výzvou pro ni budou digitální média. Chceme přilákat mladé odborníky. Struktura soutěží je ale dobrá a zasahovat do ní, když funguje, není nutné. Máme Junior Cup pro mladé a na IBU Cupu 150 závodníků na závod. Je vidět, že zájem je extrémní, biatlon funguje a diváky baví.
Český biatlon prošel dalšími velkými změnami, přišel nový trenér mužů Michael Málek, tým je omlazený, máme nové servismany. Jak hodnotíte současný stav?
Začíná se plnit to, co jsme řekli na začátku sezony. Doba hájení skončila, výsledkově jdeme nahoru. Ale nezapomeňte, že všechno směřujeme k MS 2024 v Novém Městě na Moravě. To je náš hlavní cíl. Prosazují se mladí kluci, 22letý Tomáš Mikyska, 21letý Jonáš Mareček, 19letý Petr Hák. Jsem rád, že se běžecky zvedl Michal Krčmář. Teď patří mezi 15 nejrychlejších biatlonistů na trati, a kdy se pořádně trefí na střelnici, je už jen otázkou času.
Markéta Davidová pak patří mezi pět nejlepších žen na světě. Má velký potenciál, dostává se do role lídra.
Jak funguje v týmu atmosféra?
I to je jeden z důležitých aspektů. Prostředí se s příchodem mladých okysličilo. Dělá to na mne dobrý dojem, u mužů je cítit i tlak zespodu, kde se chystají mladí. V klučičí kategorii je ten potenciál hodně velký. Třeba 20letý Luděk Abrahám a další.
Jak si vede nový trenér mužů Michael Málek?
Přišel jeho správný čas, je vidět, že s kluky vyrůstal už v juniorech, je si s nimi lidsky blízko, umí si říct, co potřebuje. A se sportovním ředitelem Ondrou Rybářem vše konzultují. U mužského týmu zvedli o deset až 15 % objem tréninkových časů a projevuje se to.
Ozývá se chvála na nového servismana Rakušana Benjamina Edera. V čem je dobrý?
Byl pro nás trefou do černého, je jedním z nejlepších na světě. Má třeba výborné kontakty do lyžařských fabrik. Má blízko k lyžařské továrně Fischer, tím i přístup ke špičkovému materiálu, a umí si lyže vybrat. Jednali jsme s ním už dřív, byl u Bělorusů a za manželku má finskou biatlonistku Mari Ederovou, dříve Laukkanenovou. Trvalo to dva roky, teď vidíme, jak velkým je přínosem.
Co přesně má v týmu na starost Nor Ole Björn Tretterud?
Ten má ruční struktury a dělá závěrečné mazání, působil roky u firmy Swix. Dříve byl u Norů, Kanaďanů a pak u Ukrajinců.
On i Eder jsou velcí odborníci a my teď pracujeme na tom, aby tým fungoval dohromady. Ale už se to ukazuje. Loni jsme měli s lyžemi problémy, dnes je máme průměrné nebo hodně dobré. První dva světové poháry jsme měli lyže výborné, ve Francii to bylo horší, ale tam panovaly specifické podmínky, zápolili s nimi i ostatní.
Do tréninku střelby se pak zapojuje Matthew Emmons, americký manžel naší trojnásobné olympijské medailistky ve střelbě Kateřiny Emmonsové…
Je to olympijský vítěz ve střelbě, ví, jak odpálit poslední rány, vnesl do týmu klid. Má za sebou osm let u amerických biatlonistů. Je pozitivně nastavený, negativa k sobě nepouští. Je vidět, jak třeba pomohl Jakubu Štvrteckému, který se posunul. Důležitá je psychologie střelby, i když je to vlastně dril. Matt předělal klukům pažby, upravil polohy, umí na ně svou energii přenést. Žije roky v Česku, mluví plynně česky a umí to lidsky. To je při pracování s hlavou před střelnicí a na střelnici důležité.
Zdá se, že se nebojíte udělat tým mezinárodní, začalo to u žen trenérem Egilem Gjellandem…
Taky bychom měli radši tým složený jen z Čechů, ale trend je jiný. A tohle je důležité, potřebujeme kvalitní materiál a lyže, bez toho nemáme šanci. Vidíte, jak ti mladí kluci dnes střílí zase jinak, třeba Jonáš Mareček.
Začíná se nám to skládat dohromady. Loni jsme viděli, že dobré výsledky neujedeme na lyžích, a čekali jsme na střelbu. Teď Krčmář i Štvrtecký začali jezdit rychle. A čeká nás další kvantitativní skok v přípravě. Hledá se ta hrana, kde to sportovci vydrží.
Jaká je role Ondřeje Rybáře?
Je sportovním ředitelem a úzce spolupracuje s týmy. Navíc se potřebujeme ve vývoji dostat k dobrým informacím, jak to dělat správně. Právě v tom je třeba role Ondřeje nenahraditelná, umí si informace najít.
A konečně Markéta Davidová. Zdá se, že se zlepšila, hlavně ve střelbě.
Markéta, myslím, přestala řešit, zda bude závodit a jak ještě dlouho. Pochopila, že nemá smysl řešit to s novináři každý týden. Vyřešila si to sama v sobě, ví teď, že nějaký čas chce biatlon dělat. Je inteligentní a není moc ráda ovládaná zvenku. Je na ní vidět uvolněnost i v komunikaci. Není tak zbytečně sebekritická, dřív na sebe moc tlačila. A přes léto zapracovala i na střelbě, díky tomu se posunula.
