Článek
Šárko, bavíme se spolu v průběhu světového poháru ve Špindlerově Mlýně. Zvládla byste na této úrovni ještě třeba roli předjezdkyně?
Jen tak „z voleje“ asi ne. Musela bych se na to přeci jen trošku připravit. Dát si před tím pár bran a pak bych to myslím dala. (s úsměvem)
Jaké je to sledovat světový pohár už ne jako závodnice?
Je to moc fajn, moc si to užívám. Byla jsem i na prohlídce trati, můžu si vychutnat tu atmosféru v jiné roli, moc se mi to líbí. Osobně jsem na světovém poháru po šesti letech. Naposledy to bylo v březnu 2017 v Aspenu. Je tu skvělá atmosféra. Dělají to diváci i dobrá organizace. Češi milují lyžování, jsme lyžařský národ. A rádi se přijdeme i podívat a vytvoříme atmosféru. Třeba v USA diváci zdaleka tolik nejsou, kromě rodin a nejbližších fun týmů.
Martina Duboská v cíli po sobotním slalomu, kdy dojela 21.
Jak vás baví komentování?
Baví, dlouho jsem to odmítala, ale pak jsem tu roli přijala. Je to řemeslo jako každé jiné, chce přípravu, být v obraze. Ale tady třeba znám tu sjezdovku, závodila jsem tu, znám stále třetinu startovního pole.
Vtip je v tom, že ne každý dokáže myšlenky formulovat tak, aby to dávalo smysl. Snad se mi to daří, zatím mám dobré zpětné vazby.
Znáte ještě hodně závodnic, máte mezi nimi kamarádky?
Z těch, co už skončily, se znám dobře s Veronikou Velez-Zuzulovou nebo Rakušankou Nicole Hospovou. Jinak se zdravím s dalšími, co ještě jezdí – Švýcarkami Wendy Holdenerovou a Michele Gisinovou, Švédkami Annou Swenn Larssonovou a Sarou Hectorovou, Němkou Lenou Duerrovou, Rakušankou Katharinou Truppeovou.
Vy se se všemi i dobře domluvíte, viďte?
Ano, mluvím anglicky, ale i německy… Takže se domluvím s Rakušankami, Němkami i Švýcarkami. Lindsey Vonnová také mluvila dobře německy a získávala si tím fanoušky. Třeba Mikaelu Shiffrinovou jsem mluvit německy neslyšela.
Co jí ale říkáte, usiluje o úžasný rekord – 87 vítězství ve světovém poháru…
Je to mimořádné. Pamatuji si, jak tu v roce 2011 debutovala. Už teď je nejlepší lyžařkou všech dob a zažívá možná svou druhou nejúspěšnější sezonu. Přitom však její kariéra prochází strašnými vlnami. Na olympiádě v Pekingu se jí vůbec nedařilo. Teď zase zažívá top formu. Ten rekord určitě padne, to je jasné, já myslím, že už letos.
Ona je navíc v jiné situaci, než byla kdysi Vonnová. Ta usilovala o rekord na konci kariéry, po vážném zranění. Mikaele je 27, může být v pohodě a ta vítězství prostě přijdou.
Je vidět, že jí to baví. Prospívá jí i vztah s Alexanderem Aamodtem Kildem…
Určitě. Oni oba působí moc mile a pozitivně a lidi jim fandí. Daří se jí nepřipouštět si tlak. Ale musí to být neskutečně náročné, odosobnit se od toho tlaku. Mentální vyčerpání bývá často horší než fyzické, tam stačí regenerace.
Dnes lyžařky hodně využívají mentální kouče. Bylo to už i za vás?
Já ho neměla, ale spolupracovala jsem s psychoterapeutkou a spíš ji využívala doma, mezi závody. Dnes je mentální kouč moc důležitý. Právě v den závodu je psychika často hlavní faktor, který rozhoduje.
Co Martina Dubovská (v sobotu dojela 21.), co jí ještě chybí do špičky?
První jízda ve „Špindlu“ se jí moc nepovedla. Ta trať je těžká, nahoře si držela únosnou ztrátu, ale na rovině ztratila, moc tam nabrala. Musí předvést dobrý výkon na všech částech trati, dobře to pospojovat. Umí to, má na to, ale myslím, že ji trochu rozhodily dva poslední výpadky v Záhřebu a ve Flachau. To druhé kolo bylo už lepší. Jde o dobrý pocit…
Atmosféra během sobotního slalomu světového poháru ve Špindlerově Mlýně.
Jezdí dnes děvčata jinak?
Myslím, že zásadně ne. Ale mění se materiál, zrychluje se. Měnil se i rádius na lyžích pro obří slalom, míň teď točí. Když teď závodnice chtějí vyhrát, musejí být dynamické, zkracovat oblouk, jezdit čistě. Je to hodně o pilování detailů. Je pravda, že dnes vypadají víc agresivněji.
Co říkáte té bláznivé zimě. Tradiční bašta lyžování švýcarský Adelboden byl skoro bez sněhu…
Letos to bylo extrémní, nejprve studené září, pak teplý říjen, pak mrazy v prosinci a potom neobvyklé teplo. Ale teď se to zase snad srovnalo. Ale že se opravdu otepluje, to je vidět na ledovcích, třeba na rakouském Mölltalu nebo Kaunertalu. Ustupují a ty výkyvy jsou prostě důsledkem globálního oteplování.
Dnes pořádat světový pohár v takových nízkých místech skoro postrádá smysl.
Jak je významný světový pohár ve „Špindlu“ pro Česko a české lyžování?
Moc důležitý. Už jsme zmínila, jací jsou Češi lyžaři. Je skvělé, že to je u nás. Bylo by fajn, aby se zakotvil pravidelný termín a „Špindl“ byl v programu světového poháru napevno zakomponovaný. Závody jsou tady perfektně organizované, hezká atmosféra. Těch bonusů, proč tady jezdit, je dost, ale je to i trochu politika.
