Článek
Z mnoha sportovních odvětví po začátku invaze na Ukrajinu zmizeli ruští sportovci. Důvodem byly mezinárodní sankce, v rámci kterých jim sportovní výbory pozastavily možnost zúčastnit se jejich soutěží. I když tak ruští gymnasté nebo hokejisté dlouhodobě patří k těm nejlepším, svět si nemohl dovolit dát agresorovi další prostor k propagandě.
V posledních týdnech se v tomto duchu mluvilo také o letní olympiádě v Paříži, která se bude konat v roce 2024. Asijská olympijská rada totiž minulý měsíc požehnala ruským a běloruským sportovcům, aby se v rámci příprav na světovou událost zúčastnili soutěží v její jurisdikci.
Ve středu pak plán posvětil i Mezinárodní olympijský výbor (MOV), podle kterého by „žádnému sportovci nemělo být bráněno v účasti na soutěžích jen kvůli jeho pasu“. Rozhodnutí následovalo po konzultacích se zástupci sportovců napříč světem, mezinárodními federacemi i národními olympijskými výbory.
Jen pár dní po ruské invazi na Ukrajinu to přitom byl sám MOV, kdo sportovním organizacím doporučil, aby ruské účastníky ze všech soutěží vyloučili. Ne všichni ho však poslechli a například na letošním Australian Open startovaly Bělorusky Viktoria Azarenková a Aryna Sabalenková, které obě postoupily až do semifinále a druhá zmíněná si zahraje finále.
Ruští sportovci se tak budou moci opět zúčastnit olympiády jako „neutrální sportovci“ za předpokladu, že budou plně respektovat Olympijskou chartu a nebudou aktivně podporovat válku na Ukrajině. To, že stanovené podmínky splňují, by měly prokázat individuální kontroly. Podrobnostmi jejich účasti se MOV prý ještě bude zabývat.
Chybí světu ruský sport?
Oznámení výboru přišlo jen den poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že ruští sportovci by měli být z pařížské olympiády vyloučeni. To, že by sportovci z Ruska neměli mít na akci místo, prý dokonce „zvláště zdůraznil“ v rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Kritika středečního vývoje již přišla například ze strany mezinárodního hnutí Global Athlete, které se ve společném prohlášení s iniciativou Athletes for Ukraine nechalo slyšet, že MOV rozhodnutím ukazuje podporu „brutální válce a invazi Ruska na Ukrajinu, a požadují proto, aby činnost ruských a běloruských sportovců byla opět plně pozastavena.
„Návrat ruských a běloruských sportovců na mezinárodní soutěže, zejména na olympijské hry v Paříži, bude znamenat, že je ruský stát opět využije k posílení válečného úsilí a k odvedení pozornosti od zvěrstev na Ukrajině na jedné z největších multisportovních scén světa,“ hlásá prohlášení s tím, že obnovení účasti sportovců by mělo být možné až v momentě, kdy se Rusko zcela stáhne z Ukrajiny.
Ruští sportovci nesoutěží pod vlajkou své země na olympijských hrách od her v roce 2016, kdy celé třetině ruského týmu nebylo umožněno startovat na základě odhalení státem organizovaného dopingu. I když Rusko vinu odmítá, ruští reprezentanti se pod jeho vlajkou dalších her zúčastnit nemohli.
Mohlo by Vás zajímat
Zimní olympijské hry v Pekingu skončily loni v únoru. Jaké byly? Projděte si s námi nejvýraznější momenty her.
Úplný zákaz jejich účasti se však nekonal a akcí se mohli zúčastnit za podmínek, kdy na oděvu sice mohli mít napsané jméno své země a její barvy, stejně dominantní ale musela být také slova zdůrazňující, že jsou „neutrální“. Stejnou podívanou nyní diváci nejspíše uvidí i v Paříži.
Na posledních letních olympijských hrách v Tokiu v roce 2021 se ruští sportovci „pod neutrální vlajkou“ umístili celkově 5. se 20 zlatými a dohromady 71 cennými kovy. Na poslední zimní olympiádě v Pekingu v roce 2022 zase skončili na 9. místě se šesti zlatými a 32 medailemi celkem, což byl druhý nejvyšší absolutní počet cenných kovů na hrách.
