Článek
Ještě nedávno bylo velkou novinkou ve světě silničních závodních kol elektrické řazení, pak diskové brzdy nebo odpružený představec. Všechno nakonec proniklo i do výroby běžných kol. Nejnovějším hitem letošního jara jsou teleskopické sedlovky a speciální systém, který ufukuje a dofukuje pláště podle povrchu silnice.
Teleskopická sedlovka není nic nového, u horských kol se používá už roky. Na silnici je to ale bomba. Poprvé ji použil pro dosažení nižšího posedu ve sjezdech Slovinec Matej Mohorič (Bahrain Victorious) při březnové klasice Milán–Sanremo. Závod také i díky odvážnému poslednímu sjezdu vyhrál. Nyní při dalším monumentu Paříž–Roubaix, kde jsou zase kostkové úseky, jezdci profesionální stáje DMS pojedou s novým systémem, kdy budou moci z řídítek ovládat tlak ve svých pláštích.
Mohorič použil teleskopickou sedlovku proto, že Mezinárodní cyklistická unie UCI jezdcům před rokem zakázala tzv. „super-tuck“ pozici, kterou proslavil ve sjezdech například slovenský fenomén Peter Sagan. Jezdci se při ní posunuli ze sedla na rámovou trubku, nalehli hluboko na řídítka, a dramaticky tak snížili těžiště. Tím se ve sjezdech zrychlili. Jenže… UCI usoudila, že cyklisté jsou při rychlostech až 100 km/hod mnohem méně stabilní a z důvodů bezpečnosti pozici zakázala.
Vestavěný systém řízení tlaku v bezdušových pláštích Scope Atmoz.
Mohorič, který je znám svými odvážnými sjezdy, v nichž často získává výhodu, nenadával jako ostatní, ale zamyslel se s odborníky. Zákaz nakonec „obešel“ tak, že použil teleskopickou sedlovku. Ta mu umožnila snížit těžiště, ale legálně, aniž by porušil pravidla. Prvním závodem, který si vybral, byl právě monument Milán–Sanremo, kde je několik kilometrů před cílem ostrý sjezd z kopce Poggio (160 metrů nad mořem). Z vrcholu je to jen 10 km do cíle v Sanremu, který je naopak jen pár metrů nad hladinou moře. Proto se tu závod opakovaně rozhoduje – buď už ve výjezdu a pak ve sjezdu, nebo právě jen ve sjezdu.
Inovace teď budou pokračovat i na největším závodu jara Paříž–Roubaix, který je znám 30 kostkovými úseky. Některé z nich jsou skoro hororové a v podstatě spolurozhodují o vítězi. Proto už dlouhé roky cyklistické stáje vymýšlejí, jak jezdcům na kostkách ulevit. Všichni si hrají s tlaky (loni šla Lizzie Deignanová na skoro neuvěřitelně nízkých 2,3 baru), nasazují širší pláště nebo pořizují na berany víc omotávek, aby měli jezdci úchop měkčí. Před časem přišla značka kol Specialized s odpruženými řídítky nebo jiní výrobci používají stroje s různými tlumícími elastomery.
Systém řízení tlaku v pneumatikách, schválený v souladu s článkem 1.3.004 předpisů UCI, je ovládán tlačítky na řídítkách a používá mechanické ventily k regulaci proudění vzduchu mezi vzduchovou nádrží a bezdušovým pláštěm.
Podle prestižních cyklistických webů nyní tým DSM potvrdil, že jeho jezdci použijí vestavěné systémy řízení tlaku v bezdušových pláštích Scope Atmoz. V průběhu závodu tak budou moci upravovat tlak pomocí ovládacích prvků na řídítkách.
Jak to bude vypadat během závodu? Peloton se přiřítí na kostkový úsek a v tom okamžiku jezdci DSM o polovinu sníží tlak v kolech. Až vyjedou na hladký asfalt, kola zase přifouknou, ihned tím sníží valivý odpor a v podstatě pojedou rychleji. Firma Scope odhaduje rozdíl až na 30 wattů a to není málo. Ostatní tuto výhodu mít nebudou (pojedou dál na pláštích s nižšími tlaky) a tváří se k ní zatím trochu skepticky.
Údaje o tlaku, jak se ukážou na cyklopočítači.
Technologii vyvinula nizozemská společnost Scope ve spolupráci s týmem DSM, aby umožnila jezdcům upravovat tlak v pláštích během jízdy. Umožní to vzduchový zásobník umístěný v náboji kola, který je mechanickými ventily a hadičkou spojen s ráfkem a bezdušovým pláštěm. Pomocí ovládacích prvků na řídítkách lze tlak ovládat elektronicky a sledovat v reálném čase přímo z cyklopočítače na řídítkách.
„Systém řízení tlaku v pneumatikách, schválený v souladu s článkem 1.3.004 předpisů UCI, je ovládán tlačítky na řídítkách a používá mechanické ventily k regulaci proudění vzduchu mezi vzduchovou nádrží a bezdušovým pláštěm,“ uvádí zpráva UCI. Systém nijak nemění strukturální celistvost kol a neobsahuje žádné pohyblivé části nebo kompresory, což by bylo proti předpisům.
Přidá nicméně nějakou váhu náboji a ráfku. Tým DSM však kalkuluje s tím, že při závodech ve smíšeném terénu, kde nejsou navíc kopce, jako je Paříž–Roubaix, by podstatné snížení valivého odporu na hladkých úsecích převážilo nevýhodu vyšší váhy.
Aby mohl být systém použit v profesionálních závodech, musí být zároveň v souladu s pravidlem UCI 1.3.006 komerčně dostupný pro rekreační jezdce. I to je splněno. Scop na svých webových stránkách uvádí k prodeji systém Scope Atmoz za 3 304 EUR (82 500 korun).
Závod Paříž–Roubaix je historicky jedním z hlavní impulzů technologických inovací v cyklistice. Proto budou všichni bedlivě sledovat, jak se umístí jezdci stáje DSM. Letošní klasikářskou bilanci zatím neměli nijak výraznou. Jediný Dán Soren Kragh Andersen se dvakrát umístil v první desítce, na nedělním monumentu však bude chybět.
