Článek
(Profil Terezy Jandové jsme aktualizovali o dnešní informaci, že ji cukrovka nepustila do závodu)
Dvadvacetiletá biatlonistka Tereza Jandová asi ještě letos nebude bojovat o přední umístění, také je v reprezentaci prozatím zařazena do týmu B.
Něčím je však tato sportovkyně výjimečná.
Loni v létě se Tereze změnil život. Diagnostikovali jí totiž podobně jako české skeletonistce Anně Fernstadtové cukrovku. Ani na chvíli nepomyslela na to, že by se sportem skončila, i když jí pořádně zatrnulo. Navzdory všemu dál trénuje a závodí a bude se chtít probít mezi světovou špičku. Zatím v nižší soutěži IBU Cup.
Vlastně byste na první pohled nic nepoznali. Její režim musí být jiný než u ostatních, zdravých sportovců. Každý den například začíná kontrolou hladiny cukru v krvi. Jakmile se probudí, musí si ještě před snídaní prověřit hodnoty. Podle toho jí, odpočívá, trénuje, prostě funguje.
Měření pak pokračuje po celý den, před každým jídlem, během tréninku, protože hodnoty jsou nestabilní. Snaží se vnímat, jak funguje dávkování, co a kdy může sníst, jak reaguje tělo.
Tereza má diabetes 1. typu, vrozené autoimunitní onemocnění. Pacienti mají nedostatek hormonu inzulín, a proto si musí pravidelně kontrolovat hladinu cukru v krvi a aplikovat si inzulín injekcemi.
Tereza si toho poprvé všimla loni v červnu během testů.
Odebírali jí krev a měla vyšší hladinu cukru. Ale protože další odběr byl v pořádku, ještě nic neřešila. Její maminka, zdravotní sestra, ji nicméně po měsíci dotlačila k dalšímu testu. A tam už měla více než dvojnásobek normálu. „Do toho se mi začal horšit zrak, hubla jsem a hrozně moc pila. Denně až šest litrů vody,“ řekla před pár dny sportovnímu webu biatlonworld.com. Lékaři celkem rychle zjistili, co se děje – že má cukrovku.
Nemoc nemá dědičnou. Ale její organismus nepřiměřeně reagoval na infekci. Po klubovém soustředění byla asi 10 dnů nemocná a pak přišly problémy. „Bylo to pro mě hodně těžké. Bála jsem se, že už nebudu moci dělat to, co mě baví.“
Ta obava se naštěstí nenaplnila. Přesto prvních pár týdnů bylo těžkých. Musela si nejprve zvykat na nový režim. Dnes už se svou nemocí žije přes rok a slušně se s ní vyrovnává. Hlavně musí dobře spočítat před každým jídlem, kolik inzulínu si musí aplikovat.
Jít jen tak do restaurace je proto pro Terezu velmi komplikované. Málokdy totiž tuší, jaké suroviny v jídle jsou. Zato na soustředěních je to mnohem lepší, protože český tým má s sebou často kuchařku, takže se mladá biatlonistka o jídlo tolik starat nemusí.
Nejradši si ale vaří sama. „Miluji vaření a pečení a dokázala jsem se nemoci dobře přizpůsobit. Ale mrzí mě, že už nemůžu jíst třeba pizzu a sladkosti, protože tělo na ně reaguje příliš citlivě.“
V jedné věci má výhodu, vůbec se nebojí injekční stříkačky, kterou si aplikuje inzulín do paže. „Mám pár tetování a piercingů, takže injekce mi problém nedělá.“
Slavní sportovci s cukrovkou
Steven Redgrave – bývalý britský veslař, držitel pěti zlatých olympijských medailí, které vybojoval na pěti po sobě jdoucích olympijských hrách. Je rovněž devítinásobným mistrem světa. První zlato vybojoval ve čtyřveslici s kormidelníkem na olympijských hrách v Los Angeles roku 1984. Poslední v Sydney 2000. Během kariéry se u něj rozvinul diabetes 2. typu.
Jay Cutler – slavný quarterback amerického fotbalu, který hrál v 12 sezon v NFL za řadu týmů včetně Denver Broncos, Chicago Bears a Miami Dolphins. Diabetes 1. typu mu byl diagnostikován v polovině kariéry v roce 2008, když mu bylo 25 let. Díky správné léčbě, velké disciplíně a pozitivnímu přístupu mu cukrovka nezabránila stát se jedním z nejlepších hráčů amerického fotbalu všech dob.
Scott Verplank – americký golfista, který vyhrál pět turnajů GPA a hrál ve dvou Ryder Cupech. Navzdory tomu, že mu ve věku devíti let byla diagnostikována cukrovka 1. typu, Verplank se dostal na nejvyšší úroveň golfu. V roce 2006 řekl pro Diabetes Health Magazine, že jedním z nejtěžších problémů sportovce s cukrovkou bylo vypořádat se s adrenalinem. Adrenalin může výrazně zvýšit hladinu cukru v krvi. Sám dnes říká, že našel způsob, jak kompenzovat jeho vzestup.
Arthur Ashe – slavnému tenistovi zjistili cukrovku 2. typu v mládí. Nemoc mu nezabránila získat během tenisové kariéry hned tři grandslamové tituly.
Nikdy také nepochybovala o tom, zda může být nadále biatlonistkou. Láska ke sportu byla silnější. Co ji ale limituje, je nutné přerušování tréninku, protože hladina cukru v krvi při zátěži jí hodně kolísá. „Už toho mám vážně dost. Ale naštěstí mě trenéři a týmoví kolegové moc podporují, takže trénink ještě zvládnu.“
Zároveň chce Tereza povzbudit ostatní nemocné, že i soutěžní sport s cukrovkou je možný. Proto na svých sociálních sítích sdílí svůj každodenní život mezi tréninkem, injekcemi a volným časem. Píše o tom, jak a co se mění, o svých pochybnostech, o nutném vybavení na cesty, aby s sebou měla dostatek inzulínu. „Je důležité ukázat, že jsou i špatné dny a že je úplně v pořádku, když se člověk musí občas přemoct.“
„Musím se dívat od závodu k závodu. Cukrovka mě vždycky může překvapit, ale budu bojovat,“ řekla odhodlaně. A měla pravdu.
V pátek se poprvé v této sezóně dočkala nepříjemného překvapení - naměřené glykemické hodnoty byly ráno tak vysoké, že ji nepustily do závodu.
