Práce snů. Jak fungují Sparta a Slavia ve virtuálním světě

V reálném světě jsou zápasy Sparty a Slavie nejsledovanějším derby, jaká tuzemská hřiště nabízejí. Ale platí to i ve světě virtuální hry FIFA?

O esportech jsme hovořili s Janem Krupičkou (Sparta) a Jakubem Pudilem (Slavia), kteří ve svých e-týmech vystupují pod přezdívkami Emerickson a Cpt. Kubajz. Shodou okolností se oba hráči potkali na 3. zastávce turnaje „MČR FIFA powered by Hyundai“ na konci února. Slávista „Cpt. Kubajz“ vyřadil v semifinále Sparťana „Emericksona“ a došel si pak pro titul.

Jaké je to celý den si „hrát“ a brát za to peníze?

Cpt. Kubajz: Za mě je to slovo hrát hodně v uvozovkách, protože to rozhodně není jen o tom si celý den hrát. Máme systém, máme tréninky a přípravu. Přípravy na turnaje obvykle probíhají tak, že dvě hodiny sedíme s trenérem a koukáme na hru soupeře. Koukáme se na to, co při hře dělá, analyzujeme to a pak se podle toho specificky připravujeme. Takže to není, jako když si normální člověk jde jen tak zahrát, zapne si FIFU a hraje si celý den.

Emerickson: Pro mě to je dream job. Nicméně to není zdaleka tak jednoduché, jak to někteří mohou vnímat. Neustále se chcete zlepšovat a porovnávat s těmi nejlepšími. Obětujete opravdu spoustu času, je to velmi náročné hlavně na psychiku. S tou je to velmi podobné jako ve sportu. Hrával jsem třináct let fotbal za Zbrojovku Brno, takže to můžu porovnat. Já esport vnímám jako normální práci, a jelikož se v tom světě pohybuji několik let, vím, jak moc náročné to je.

Co vás přimělo zvolit si kariéru profesionálního hráče FIFA?

Cpt. Kubajz: Hrál jsem druhou nejvyšší dorosteneckou ligu za Viktorku Žižkov. A tehdy jsem se zranil, měl jsem přetržené vazy a nadvakrát zlomený kotník. Doktor mi řekl, že se s fotbalovou kariérou můžu rozloučit. Doteď mě to bolí, takže opravdu hraju už jen rekreačně. Byl jsem tři měsíce doma, kde jsem měl PlayStation. Tak jsem hrál FIFU a pak jsem si po čase řekl, že bych se mohl přihlásit na nějaké české turnaje. Začalo se mi v nich docela dařit, až si mě všiml manažer Slavie a podepsal jsem s ní smlouvu.

Emerickson: Dříve jsem hraní her měl jako koníček a odreagování od školy a fotbalu. Bohužel mě ale potkalo zranění, které mě po třinácti letech od fotbalu odřízlo. Vždy mě hry bavily, hlavně ty sportovní. Takže když jsem měl kvůli zranění doma více času, tak jsem se tomu začal věnovat víc a víc. Do toho jsem začal i streamovat a dostal jsem se ještě daleko více do povědomí lidí, kteří sledovali FIFU nebo esport. Dokázal jsem na několika turnajích uhrát slušné výsledky a přišel velký úspěch i na mém prvním turnaji v zahraničí, V4 Future Sports Festival v Maďarsku, kde jsem se na PlayStationu umístil na třetím místě. Následně jsem se díky tomu dostal do prvního týmu JRC a pak si mě vybrala Sparta a podepsal jsem svůj profesionální kontrakt.

Jak vypadá příprava na zápasy? Je vždy stejná, nebo se v něčem liší?

Cpt. Kubajz: Hodně se to liší podle toho, jaký druh turnaje se hraje a jestli člověk ví, s kým hraje. Třeba v e:Lize víme, že každý týden máme kolo s některým týmem a víme, s kým hrajeme. Dá se připravit na určitý styl, dělá se analýza soupeřů, abychom věděli, co při zápase dělají.

Emerickson: Záleží na tom, kolik je času na přípravu před turnajem. Někdy jsou kvalifikace každý třetí den. Denně ale trénujete, takže se připravujete konstantně tím, že hrajete turnaje a různé kvalifikace. Mně pomáhá analýza posledních zápasů a sledování soupeře v předešlých turnajích. Připravuji se na jeho formaci, jakým stylem útočí a kde jsou slabiny, kterých bych mohl využít.

Jak probíhá běžná příprava, psychická i fyzická? Z čeho se skládá?

Cpt. Kubajz: Psychická příprava je hodně důležitá, hlavně na evropských turnajích, protože tam je hraní hodně náročné. Ve 12:15 se hraje první zápas, hraje se sedm kol, což je v podstatě na celé odpoledne. Udržet se v mentální připravenosti, hrát pořád stejnou hru osm až devět hodin je velice náročné. Občas jsme měli rozhovory s psychologem, ale častěji k nám promlouvá manažer, který nás zná a ví, co potřebujeme slyšet, má autoritu.

Emerickson: U mě to není nic speciálního. Rád před turnajem poslouchám hudbu, nějaké menší protažení a následně menší rozehra. Nerad se před nějakým turnajem přehraju, takže mi stačí opravdu jeden až dva zápasy, abych si rozhýbal prsty a dostal se hlavou do hry.

Jaké potřebují profesionální hráči vybavení? Musíte si jej kupovat sami, nebo vám to kluby už platí a pouze si vybíráte, třeba jako ve fotbalových klubech kopačky?

Cpt. Kubajz: Vybavení na FIFU není tak náročné jako třeba v Counter-Striku nebo v League of Legends, kde jsou hráči zvyklí na nějakou značku, na nějakou klávesnici a myš. U FIFY jde jen o monitor, ovladač a PlayStation a na vše máme sponzory – Samsung a CZC.cz. Takže všechno dostáváme nové a nemusíme si nic kupovat, máme všechno zařízené.

Emerickson: Potřebujete dobré připojení k internetu, slušný monitor a konzoli s ovladačem. To je základ. Každý tým to má různě. Někdy si hráči musí pořizovat věci sami, ale u těch větší klubů nebo esportových organizací se tyhle věci dostávají.

Jak často dostáváte nové věci?

Cpt. Kubajz: Tak například jeden ovladač jsme dostali na začátku, teď bychom měli někdy dostat další. Ty ovladače vydrží zhruba půl roku, pokud se k nim člověk umí chovat.

Zeptám se na modelovou situaci – jsem teenager, kterého baví hraní, myslím si, že jsem docela dobrý, a chtěl bych se přihlásit do profesionálního týmu. Na koho se můžu obrátit a co k tomu potřebuji? Nebo si mě musí někdo všimnout?

Cpt. Kubajz: Já osobně jsem tedy nezažil, že by se někdo někam zapsal a šel tam hrát. Jen u hráčů, kteří přestupovali z jednoho týmu do druhého, ti někoho kontaktovali. Ale pokud jde o teenagera, který bude neznámý a někam napíše, tak by ho žádný tým nikdy neměl vzít na základě toho, že někam napíše se slovy: „Já ve Víkendové lize hraju na prvním ranku.“ Víkendová liga je v téhle FIFĚ absolutně nepodstatná. (Víkendová liga je on-line mód pro amatérské hráče, který se rovněž dělí podle výkonnostní úrovně. Rank 1 je nejvyšší, pozn. red). Člověk musí hrát turnaje a mít výsledky. Pak určitě přijde nějaký tým, který si toho člověka vybere, pokud bude perspektivní.

Emerickson: Stoprocentně se zapojit do nějakých otevřených kvalifikací a tam se pokoušet prorazit. Sledovat scénu a postupně se učit a zlepšovat. Navštěvovat turnaje a pokoušet se získávat kontakty, které by se v budoucnu mohly hodit. Určitě se nenechat odradit od prvotních nezdarů. Ty určitě přijdou, ale to je v pořádku. Je třeba vytrvat a snažit se ukazovat na scéně, kde to jen jde. Pokud ten hráč bude dobrý, jistě si ho všimnou a dostane příležitost.

Sportovní týmy, jako třeba Manchester City, mají svoji ligu ve své zemi, stejně jako ve fotbale. Chápu to správně?

Cpt. Kubajz: Ano, přesně tak. Existuje ePremier League v Anglii, eLigue1 ve Francii, eLaLiga ve Španělsku. Některé týmy, třeba Real Madrid, tým nemají, a v eLaLize tudíž nejsou. Jiné týmy zase mají sponzoring z konkurenčního titulu Pro Evolution Soccer, takže tam být nemohou. Ty jsou pak nahrazeny týmy z druhé ligy a podobně.

Které jsou nejdůležitější ligy a turnaje ve hře FIFA?

Cpt. Kubajz: V Česku to je mistrovství ČR a e:Liga, pořádaná Ligovou fotbalovou asociací. Všechny ligy jsou zaštítěné FIFA Global Series, což jsou evropské, respektive celosvětové turnaje. Tam se dostáváme přes kvalifikace, pokračuje se systémem play-off, kam se dostanou jen nejlepší hráči. Máme také mistrovství světa neboli World Cup a eChampions League, obdobu fotbalové Ligy mistrů.

Emerickson: V zahraničí je to FIFA Global Series, u nás je to mistrovství ČR a e:Liga, do které jsou zapojeny všechny kluby z naší nejvyšší ligy.

Jak funguje eChampions League? Mají do ní české kluby šanci se dostat?

Cpt. Kubajz: Není to ve formě pozvánek nebo výsledků z minulého roku. Musíte se dostat na vrchní příčky v žebříčku a projít obrovským množstvím zápasů, dokola porážet soupeře a dostat se mezi 32 nejlepších hráčů.