Článek
Poruchy pohlavního vývoje, také známé pod zkratkou DSD, jsou vrozená onemocnění, která se projevují pestrou škálou různých odchylek a nejčastěji se na jejich výskyt přichází v době kolem narození nebo v dospívání. Většina z nich je ovšem poměrně vzácná a postihuje méně než jednoho z 2000 jedinců.
Právě DSD diagnostikovali dnes třiatřicetileté jihoafrické atletce Caster Semenyaové. Sportovkyně se svěřila britské BBC, že se narodila bez dělohy a s vnitřními varlaty. Vždy se ale identifikovala jako žena a během své kariéry si v závodě na 800 metrů dvakrát doběhla pro zlatou olympijskou medaili a několikrát na této trati vyhrála i mistrovství světa.
Už její první úspěch na světovém mistrovství v roce 2009 ovšem vyvolal otázky ohledně možného použití zakázaných látek i pochybnosti o jejím pohlaví, kvůli kterým musela podstoupit odpovídající testování.
Testy odhalily, že její přirozená hladina testosteronu se pohybuje v typicky mužském rozmezí. Od roku 2018, kdy Světová atletika přišla s novými pravidly ohledně rozdílného pohlavního vývoje, tak Semenyaová nemůže závodit bez toho, aniž by testosteron ve svém těle uměle snížila za pomoci léků.
Nové podmínky, které potvrdil i Sportovní arbitrážní soud, se ale atletky dotkly, a rozhodla se proto řídicím orgánům nejvyšší atletické organizace postavit. V soudních sporech o zrušení rozhodnutí sice dvakrát nebyla úspěšná, loňský verdikt Evropského soudu pro lidská práva (ECHR), podle kterého byla diskriminována, jí ale umožnil v boji pokračovat.
Nejnovější díl podcastu Nosiči vody
Sparta udělala v rámci pražského derby další zásadní krok na cestě za titulem. A to i navzdory oslabení, do kterého Letenské poslal v 63. minutě Lukáš Haraslín. Pro obhájce trofeje šlo už o desátou červenou kartu v ligové sezoně.
Příběh Semenyaové a jejího odhodlání se píše dodnes. Ve středu se totiž celý případ dostane až k Velkému Senátu ECHR, který by měl následně přinést i konečné rozhodnutí. Atletka bude ve Štrasburku osobně.
Je ovšem důležité zmínit, že právě loňský verdikt evropských soudců se týkal pouze jednoho ze zmiňovaných neúspěšných pokusů sportovkyně dostat se zpět na závodní dráhu. I kdyby tak uspěla (verdikt padne až za několik měsíců), je nepravděpodobné, že by rozhodnutí bezprostředně ovlivnilo současná omezení pro sportovce s DSD.
Podle Světové atletiky jsou nařízení o sportovkyních s DSD nezbytným, rozumným a přiměřeným prostředkem ochrany spravedlivé soutěže v ženské kategorii. Semenyaová s tím ovšem nesouhlasí a místo kariéry, ve které prý už dosáhla všeho, čeho chtěla, se tak dnes zaměřuje na to, aby byla obhájkyní mladých atletů, kteří čelí podobným problémům.
Nekonečná právní bitva prý však stála atletku obrovské množství peněz – v přepočtu jde o více než 34 milionů korun, které putovaly do kapes právníků či jiných expertů. „Chybí nám finanční prostředky. Přichází k nám spousta odborníků, které musíme zaplatit,“ cituje slova Semenyaové agentura AFP.
Jak Seznam Zprávy informovaly již dříve, na příběhu běžkyně se pozitiva hledají jen obtížně. Jihoafrická atletka sice široce otevřela choulostivé genderové téma ve sportu, za 15 let diskuzí a soudních sporů se ale stále nic nevyřešilo a sportovní instituce ani soudy nenašly spravedlivý recept, který by rozhodl, jak se věci mají a jak dál postupovat.
Zda a jak moc se situace ještě zkomplikuje nedostatkem peněz pro její hnutí, ale ukáže až čas.
