Pět velkých postav Tour de France a smutná Saganova tečka na konec

Dánský jezdec obhájil loňské prvenství. Naprosto suverénně. S takovým náskokem, jakým už dlouhé roky nikdo Starou dámu nevyhrál. Ukázal obří sílu v horách i v časovce, opíral se o nesmírně silný tým Jumbo-Visma. Prakticky neměl slabinu. Takřka vždy byl na správném místě, naprosto koncentrovaný, neudělal chybu. Nespadl.

Přesto to není vítěz, k němuž by miliony fanoušků obdivně shlížely. Mimochodem, ač vyhrál rozdílem sedmi a půl minuty, získal jen jedinou etapu – časovku.

Letos před Tour jel jen čtyři závody. Všechny etapové. Tři z nich vyhrál, v jednom byl třetí. Možná i to byl důvod, proč jel tak dobře Tour, protož nebyl unavený, opotřebovaný.

24letý Slovinec dojel po roce znovu „jen“ druhý. Ačkoli je mnohými považován za nejlepšího cyklistu planety. Získal aspoň bílý trikot pro nejlepšího mladíka. Zajímavý je i pohled na jeho bilanci na Tour – dvakrát dojel první, dvakrát druhý, třikrát třetí, devětkrát byl v první desítce.

Když mohl, tak zaútočil, nevynechal jedinou příležitost. Všechny bavil, když prohrál, tak si v cíli nestěžoval, na nic se nevymlouval a druhý den už znovu nastoupil odhodlaně do další bitvy. V poslední etapě v Paříži pár kilometrů před cílem vysprintoval před peloton a pokusil se zvítězit z úniku. Který druhý jezdec na celkové pořadí tohle kdy v poslední etapě udělal?

Před Tour jel Pogačar 11 závodů, z toho dva etapové. Osm z nich vyhrál, jednou byl třetí, jednou čtvrtý a jednou kvůli pádu odstoupil. Ten pád byl důležitý. Způsobil si zranění zápěstí a zbrzdil tím přípravu na Tour. Chybělo mu to při závodě? A nebylo těch důležitých závodů před Tour vlastně až moc? Těžko říct. To musejí zanalyzovat sportovní šéfové jeho stáje UAE Team Emirates.

V každém případě je Slovinec pravým opakem Vingegaarda. Sympatický, otevřený, zábavný. Baví své fanoušky i na sociálních sítích.

Už před Tour se vědělo, jak je tento sprinter týmu Alpecin-Deceuninck rychlý. Ale mnozí netušili, jak dominantní nakonec bude. Na Starou dámu přijížděl mladý Belgičan jen jako jeden z favoritů, který si ale vždy nevěří.

Všechny obavy rozbil na padrť. Stal se suverénně nejsilnějším sprinterem. Čtyřikrát vyhrál etapu, dvakrát byl druhý, jasně ovládl bodovací dres. Z pohledů získaných trikotů a etap se stal nejúspěšnějším jezdcem letošní Staré dámy. Ke všemu hory přejížděl jakoby nic.

Během Tour vytvořil skvělý sprinterský tandem s velkou hvězdou svého týmu Mathieuem van der Poelem, který mu skvostně rozjížděl sprinty.

Z Jaspera se během závodu stala sprinterská hvězda první velikosti. Ještě že nevyhrál v Paříži, možná by ho to zkazilo. Znáte sprintery…

Tour de France 2023 ani nedojel (odstoupil kvůli porodu manželky). Nevyhrál jedinou etapu, byl „jen“ dvakrát druhý a dvakrát třetí. Ale pozor, hned sedmkrát v první desítce. Možná byl nakonec Wout zklamaný, že neměl to vítězství. Zato si získal nesmírný respekt, jak pracoval pro tým a svého lídra.

Belgičan doslova udivoval nasazením. Etapu po etapě ujížděl do úniků, tvrdě a neúnavně pracoval na čele pelotonu. Když to v ostatních stájích viděli, musel se stát ještě cennější komoditou, než byl doposud. Takového chlapíka prostě chcete v týmu.

Ještě není tak starý, je mu teprve 33 let. V cyklistice často dobrý věk. Jenže Saganovi, trojnásobnému světovému šampionovi, se už dlouho nedaří. Potvrdilo se to bohužel i na letošní Tour, kde patřil k ostře sledovaným jezdcům. Mnozí věřili, že v některých sprintech bude aspoň bojovat o vítězství. Nestalo se.

Jeho nejlepší umístění? Osmý, 11. a 13. V soutěži o bodovací trikot, který tu sedmkrát vyhrál, letos skončil 54. Kdyby to bylo jen na této Tour, ale je to dlouhodobý proces. Letos nevyhrál jediný závod. Ani to mistrovství Slovenska, kde zvítězil loni a k tomu přidal aspoň i etapu na Tour de Suisse.

Možná to souvisí s motivací a životním stylem, který asi občas plně neodpovídá špičkovému profesionálnímu cyklistovi. Těsně před Tour dostal v Monaku podmínku za řízení v opilosti. V krvi měl skoro tři promile. Během Tour své pocity popsal pro belgický list Het Laatste Nieuws: „Jsem vděčný za vše, čeho jsem dosáhl. Ale stálo to velké oběti a už mě to nebaví. Těším se, až nebudu muset na závody.“

Šokující? Buďme shovívaví. Peter Sagan se stal globální sportovní hvězdou, ze silniční cyklistiky udělal zábavu. Kromě tří titulů světového šampiona vyhrál i 12× etapu Tour, sedmkrát získal bodovací trikot. Ovládl dva monumenty (Flandry a Roubaix) a stovky dalších závodů. Byla to dobrá kariéra, která jen končí trochu smutně.