Ovečkin a další hvězdy Putinova týmu. K čemu je ruskému prezidentovi sport

Sport Putinovi pomáhá nejen udržovat dobrou kondici, ale ukazovat svým voličům a ruskému národu, že je mužem na svém místě. Vyčítat mu toto by nebylo fér, protože už mnohem dříve se tak ukazovali američtí prezidenti, kteří prostřednictvím dobré kondice demonstrovali, že mají otěže svého úřadu a světové velmoci pevně v rukách.

Putin tento způsob přejal a vyplatilo se mu to. Byl dokonce prvním ruským prezidentem, který takto začal dávat na odiv svoji kondici. Když půjdeme proti času (Medveděv, který plaval a chodil do posilovny, přišel až po něm), Jelcin, Černomyrdin, Gorbačov, Černěnko, Andropov, Brežněv, Chruščov… se nikdy neukazovali národu jako sportovci, ale jako vážení, seriózní muži.

Putin byl první. Ale sport si přisvojil ještě z jednoho důvodu. Začal ho používat jako politický nástroj. Sport byl vždy synonymem ruského a předtím i sovětského úspěchu, ale Putin byl první v tom, jak okatě své zaujetí pro sport a úspěchy ruských sportovců demonstroval. V roce 2011 založil dokonce amatérskou noční hokejovou ligu, kde hrají mnozí jeho spolupracovníci, díky čemuž se stal hokej nejblíže mocenskému propojení země. Kromě toho se ruský prezident začal programově fotit s nejrůznějšími ruskými sportovci, zejména s hokejisty, a ty fotky nechal pouštět do Ruska i do světa.

Znamenalo to: kamarádím se s nejlepšími sportovci země, jsme přátelé, mám je rád a oni mají rádi mne – jsme symbolem ruského úspěchu. Putin pak vždy vystupňoval tyto aktivity v okamžiku, kdy se mu to hodilo – zejména v rámci prezidentské kampaně.

Ne tak dávno se takto s Kremlem úzce propojil například ruský hvězdný útočník americké NHL Alexander Ovečkin. Ten v roce 2017 zahájil na sociálních sítích sportovní koalici s názvem „Putinův tým“, aby podpořil ruského lídra ve volbách v roce 2018. „Pro mě je to privilegium, je to jako ten pocit, když si obléknete dres ruského týmu,“ napsal tehdy na instagram.

Mělo to úspěch. Přidala se k němu hvězda Pittsburgh Penguins Evgenij Malkin a někteří další ruští hokejisti. Ovečkin sice řekl, že celá akce byla jeho nápad, ale list The Washington Post tehdy uvedl, že za iniciativou pravděpodobně stála firma podporovaná Kremlem. „Je docela neobvyklé, aby ruský sportovec diskutoval o politice, pokud není výslovně zapojen nebo požádán o účast na aktivitě s Putinem,“ komentoval to profesor chicagské univerzity Konstantin Sonin, ruský rodák a ekonom. „Putin osobně hraje hokej – a jeho blízcí přátelé a miliardáři se podílejí na jeho provozu a financování. Velmi mu záleží na mezinárodní hrdosti. Hodně mu záleží na obnovení hokejové slávy Sovětského svazu. Proto je to pro něj tak důležité,“ řekl Sonin.

Z toho i vidíme, proč se někteří ruští sportovci s Putinem takto spojují. Také oni mají z pobytu na výsluní prospěch. „Mnoho bývalých ruských hokejistů dostává slušnou práci u vlády a příležitosti pro své rodiny, takže je neuslyšíte říkat o Putinovi nehezké věci,“ řekl před časem listu The New York Post bývalý hokejista NHL, který chtěl zůstat v utajení.

Ne všichni ruští sportovci samozřejmě Putina adorují. Ale tomu, kdo by se chtěl proti němu postavit otevřeně, se to nemusí vyplatit. Jako příklad můžeme zmínit ruského hokejistu z New York Rangers Artěmije Panarina. V roce 2019 poskytl rozhovor, v němž kritizoval ruského prezidenta: „Myslím, že už nerozumí tomu, co je správné a co špatné.“ A projevil podporu nyní vězněnému Putinovu kritikovi Alexeji Navalnému. „To bylo od Panarina velmi odvážné,“ řekl newyorskému listu agent, který zastupoval ruského hráče v NHL.

Reakce z Ruska přišla tehdy velmi brzy a měla nebezpečnou podobu. Bývalý Panarinův trenér ještě z ruské KHL Andrej Nazarov obvinil hráče, že v roce 2011 napadl 18letou dívku v baru v lotyšské Rize, kde měli utkání v rámci KHL. Panarin obvinění odmítl a New York Rangers i NHL se za něj postavili. Podle znalců to tehdy sice nevypadalo na centralizovanou kampaň z Kremlu, spíš se prý Nazarov pokoušel získat přízeň Putina. Ale i tato malá epizoda říká mnohé.

Další výjimkou v trendu byl i Jevgenij Kafelnikov. Bývalý tenista číslo 1 byl jediným velkým ruským sportovcem, který v posledních volbách zcela otevřeně podporoval opozičního vůdce Navalného, ​​který se ale voleb nemohl zúčastnit. Vzhledem k tomu, že Putinova výhra byla vlastně dopředu jasná, řekl Kafelnikov agentuře AP, že volit nebude. Vyzval své příznivce, aby bojkotovali to, co považoval za nespravedlivé volby.

„Vždy jsem si myslel, že sport a politika by měly být zcela oddělené. Bohužel v poslední době… někdo využívá profesionální sportovce pro svůj vlastní prospěch,“ řekl tehdy Kafelnikov.

Ruský sport však patří historicky k pýše Ruska, a proto jsou ruští sportovci využíváni jako symbol prestiže pro ty, kteří jsou u moci. Právě Putin dotáhl tuto „koexistenci“ nejdál.

Kromě Ovečkinovy ​​skupiny získal před volbami v roce 2018 také fotbalového brankáře Igora Akinfeeva, boxera Alexandra Povetkina nebo biatlonového šampiona Antona Šipulina. Na stadionu v Lužnikách uspořádal setkání, kde s ním byla například 15letá zlatá medailistka z krasobruslení na ZOH 2018 Alina Zagitovová a celý mužský hokejový tým, který vyhrál zlatou medaili. Účast Zagitovové vyvolala u některých opozičních aktivistů obavy, že Putinova kampaň nevhodně využívala dítě pro volební agitaci.

Mnoho ruských sportovců je závislých na podpoře a oblibě ruské vlády. Ve většině olympijských sportů má ministerstvo sportu rozsáhlou moc nad financováním a například najímá a propouští jednotlivé trenéry. Mnoho z nejlepších ruských klubů ve fotbale a hokeji je financováno státem kontrolovanými firmami.