Článek
Nejvyšší světová organizace pro řízení atletiky v dubnu oznámila revoluční krok. Atleti, kteří na letních olympijských hrách (LOH) v Paříži získají zlato, totiž od Světové atletiky získají finanční odměnu ve výši 50 tisíc dolarů, což je zhruba 1,2 milionu korun.
Mezinárodní sportovní federace také sdělila, že v roce 2028 – kdy se LOH uskuteční v Los Angeles – chce vyplácení odměn rozšířit i na stříbrné a bronzové medailisty. Světová atletika pro sportovce vyčlenila zhruba 2,4 milionu dolarů, které si mezi sebou výherci ve 48 kategoriích rozdělí. Rozhodnutí teď rezonuje v řadě sportovních organizací a vyvolává kritiku.
Například šéf Britské olympijské asociace (BOA) Andy Anson nesouhlasí s tím, že Světová atletika jedná na vlastní pěst. „Vytvářejí problém, protože ostatní organizace teď budou čelit tlaku ze strany sportovců, kteří se budou ptát: ‚A co náš sport? Jak to, že oni to mohou udělat a my ne?‘ Jde o debatu, kterou můžeme vést, ale musíme se o tom bavit společně ve správný čas na správném místě,“ okomentoval pro The Guardian Anson.
Zároveň dodal, že síla olympijské rodiny spočívá v tom, že všechny sporty spolupracují. Není tak podle něj vhodné ani užitečné, aby jeden sport podobným způsobem vyčníval.
Kritikům vadí odklon od tradice
Plány Světové atletiky kritizuje i David Lappartient, prezident Mezinárodní cyklistické unie (UCI). Podle něj je tento krok v rozporu se „zásadami olympionismu“. „Olympijský duch spočívá ve sdílení příjmů a v tom, aby více sportovců soutěžilo po celém světě. Nejde jen o vyplácení nejlepších sportovců, ale o rozdělení peněz,“ sdělil pro BBC.
Kritici mají problém i s odklonem od tradice. Olympijské hry totiž začaly jako amatérská sportovní událost – posun od amatérských sportovců k profesionálním, kteří s sebou nesli potenciál přinášet olympijským hrám peníze, přišel až v 90. letech minulého století, kdy došlo k vyškrtnutí amatérismu z Olympijské charty, připomíná agentura Associated Press.
Z toho důvodu Mezinárodní olympijský výbor (MOV) neuděluje medailistům peněžní odměny. Místo toho přerozděluje finanční prostředky prostřednictvím národních olympijských výborů a mezinárodních federací, jako je například Světová atletika.
Je navíc na jednotlivých státech, jak své olympioniky – skrze výbory či jiné orgány – ocení. Finanční ohodnocení medailistů tak není nikdy rovné. Sportovci z Česka si třeba na LOH v Tokiu vydělali víc než ti ze Spojených států. Na kolik si Češi přijdou letos, zatím není jasné, finální rozhodnutí by mělo podle mluvčí Národní sportovní agentury Elišky Machové padnout koncem května.
Sám prezident Světové atletiky Sebastian Coe, dvojnásobný olympijský vítěz, nicméně věří, že je potřeba měnit zajeté pořádky. „Svět je úplně jiný, než byl v době, kdy jsem závodil já. Proto je důležité, aby si tento sport uvědomil změnu prostředí a zvýšený tlak na mnoho závodníků,“ odůvodnil svůj postoj.
Někteří bývalí i současní sportovci rozhodnutí vítají. Podobně je na tom i Český atletický svaz, který je členem Světové atletiky. „Jsme vždy na straně atletů. Každý benefit, kterým je jim poskytnutý, proto vítáme. Přesto je pro nás primární a naprosto klíčová odměna, kterou směrem k olympijským hrám poskytuje všem sportovcům včetně atletů Národní sportovní agentura, potažmo Český olympijský výbor,“ sdělil pro Seznam Zprávy předseda Českého atletického svazu Libor Varhaník.
„Zásadní moment“ pro atletiku
Mezinárodní olympijský výbor k vyplácení peněz atletům sdělil, že jak řídicí orgány jednotlivých sportů naloží se svými příjmy, je pouze jejich věc, popsala agentura Associated Press.
Asociace mezinárodních federací letních olympijských her (ASOIF) se nicméně vůči plánům Světové atletiky lehce ohradila s tím, že „ji o kroku nikdo neinformoval“ a že s ní Světová atletika rozhodnutí ani nekonzultovala – přestože je jedním z jejích členů. ASOIF dodala, že některé sportovní organizace, které zastupuje, „vyjádřily obavy“.
Coe agentuře Associated Press přiznal, že rozhodnutí o finančních odměnách oznámil MOV těsně předtím, než ho Světová atletika oznámila veřejnosti. A i když se z některých stran ozývají námitky, federace si i nadále stojí za tím, že je potřeba úspěšné sportovce náležitě oceňovat.
„Zavedení peněžních odměn pro zlaté olympijské medailisty je pro světovou atletiku a atletický sport jako celek zásadním momentem, který podtrhuje náš závazek posílit postavení sportovců a uznat jejich klíčovou roli v úspěchu všech olympijských her,“ stojí v prohlášení organizace na jejích stránkách.
Organizace navíc dodala, že jí jde také o to, aby se finanční prostředky vracely „přímo těm, kteří z her dělají světovou podívanou“. Někteří nicméně upozorňují na to, že atleti budou oproti ostatním sportovcům zvýhodněni, protože jim rozhodnutí Světové atletiky vynese i další příjmy, o které jsou soutěžící v ostatních disciplínách „ochuzeni“.
