Rusové na olympiádě. Chtějí mír, ale Putina by za válku nikdy nekritizovali

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Olympijské hry jako oslava sportu – a také míru. S takovou myšlenkou vznikala největší sportovní událost konaná každé dva roky. Přesto letos do hostitelské Paříže míří i sportovci ze země, která v Evropě rozpoutala největší ozbrojený konflikt od konce druhé světové války.

Účast ruských sportovců doprovázely dlouhé dohady o tom, za jakých podmínek budou moci startovat a zda vůbec.

Nakonec mají atleti povinnost splnit několik pravidel, zejména nesmí jakkoliv podporovat ruskou agresi na Ukrajině, a to ani v médiích či na sociálních sítích. Zároveň se musí vyvarovat jakékoliv propagace své země. Nesmí tedy využívat státní vlajku či hymnu.

Ruští představitelé se proti těmto omezením už dříve ohradili a označili je za „nepřijatelná“.

Celkově se her zúčastní 15 ruských sportovců, velká část z pozvaných účast nakonec odmítla. Ta nejkontroverznější jména se do francouzské metropole sice nepodívají, i tak vzbuzuje účast „neutrálních“ atletů vášně.

Nejvíce ruských sportovců se představí na pařížských kurtech – sedm tenistů, mezi nimi i někdejší světová jednička Daniil Medveděv nebo Roman Safiullin. Většina z nich nicméně dlouhodobě čelí kritice za svůj více než vlažný přístup k válce.

Medveděv, který nadále opanovává tenisové grandslamy, se ke konfliktu vyjadřuje jen opatrně. Obvykle vyjadřuje lítost nad událostmi na Ukrajině a vyslovuje se pro mír.

„Jsem pro mír na celém světě, vždy jsem to říkal. Rozhodně je mi líto všech ukrajinských hráčů a toho, čím si procházejí,“ řekl šestý hráč světa Medveděv. „Samozřejmě máme povinnost o tom (válce, pozn. red.) mluvit a záleží na tom, jak to každý jednotlivec udělá,“ řekl tenista minulý rok.

Z jeho veřejně dohledatelných výroků vyplývá, že si dává pozor na to, aby přímo nekritizoval Putinův režim. Nevyjádřil se k tomu, kdo je viníkem války, zda by se Rusko mělo stáhnout nebo jaký druh mírového urovnání považuje za přijatelný.

Ukrajinští tenisté dlouhodobě žádají, aby se jejich ruští i běloruští kolegové vyjadřovali vůči svému režimu kritičtěji. Po zápasech si se soupeři z těchto zemí také odmítali podávat ruce.

„Nikdo z nich za mnou nepřišel mi říct, že je mrzí, co jejich země provádí té mé. To mě bolí. Jejich jedinou starostí je, že nemohou provádět bankovní převody kvůli sankcím, které jsou na Rusko uvalené. Jejich ‚ne válce‘ jsou jen prázdné fráze,“ prohlásila na turnaji v Indian Wells po začátku války ukrajinská tenistka Marta Kosťuková.

Míří tím například i na dvacetiletou ruskou tenistku Dianu Šnajderovou, která se také olympijských her v Paříži účastní. Po začátku války nadějná sportovkyně zemi opustila a nyní bydlí ve Spojených státech.

Během více než dvou let konfliktu se nicméně k režimu nevyjádřila negativně. Do Ruska se dokonce na konci minulého roku i vrátila, aby zde hrála na kontroverzním turnaji, který sponzoroval ruský státní gigant Gazprom. Mezi ukrajinskými tenisty se - kvůli úzkému napojení této plynárenské společnosti na Kreml - vzedmula vlna kritiky.

Kritice čelí před olympiádou i tenistka Jelena Vesninová, která také bude startovat pod neutrální vlajkou. Podle zprávy lidskoprávní organizace Global Rights Compliance (GCR) sportovkyně lajkovala příspěvky podporující ruskou armádu na Ukrajině.

Téma, jak přistupovat k ruským sportovcům, se řeší i v cyklistice. Od letošního roku mohou ruští a běloruští cyklisté v souvislosti s rozhodnutím MOV závodit také v evropských a světových soutěžích.

A i zde probíhá stejná přestřelka. Zatímco ukrajinští sportovci volají po odsouzení války, ruští cyklisté mlčí a veřejně se k agresi téměř nevyjadřují. Nicméně ruská cyklistka Alena Ivančenková startující v Paříži také na sociálních sítích lajkovala několik proválečných příspěvků, jak uvádí zpráva GRC.

Podle lidskoprávní organizace až dvě třetiny ruských sportovců, kteří se kvalifikovali na pařížské hry, porušily pravidla o neutralitě tím, že podporovaly válku na Ukrajině. Například čtyřiatřicetiletá kanoistka Olesja Romasenková je údajně členkou armádního sportovního klubu CSKA, ruské sportovní instituce podřízené ministerstvu obrany.

„MOV zavírá oči před účastí ruských a běloruských sportovců, kteří prokazatelně podporují nezákonnou invazi Ruska na Ukrajinu,“ napsal k výsledkům zprávy Wayne Jordash, předseda Global Rights Compliance.

Ukrajina startování pod neutrální vlajkou už dříve označila za „ostudné“. Prezident Volodymyr Zelenskyj k tomu řekl, že „je zřejmé, že jakákoli neutrální vlajka ruských sportovců je potřísněná krví“.

Od plnohodnotné invaze na Ukrajinu zahynulo na bojišti přibližně 450 ukrajinských sportovců.

Velmi úzké zastoupení pak bude mít Rusko v plavecké kategorii, v níž jindy sbírá úspěchy. Letos ve francouzské metropoli startuje pouze jeden ruský plavec, který se také podle zprávy GRC dopustil podpory války. Zastoupení pak už Rusko bude mít pouze ve skoku na trampolíně a jízdě na kajaku a kánoi.

Rusko se přitom běžně řadí mezi největší favority olympijských her. Před třemi lety přijelo na poslední letní hry do Tokia více než 330 ruských sportovců a země si odsud odvezla více než 70 olympijských medailí.

Sportovci z Ruska i Běloruska dostali zákaz světového sportu po začátku invaze v únoru 2022, ale MOV dohlížel na jejich postupný návrat pod neutrálním praporem a za přísných podmínek.

Letos jde o nejmenší ruskou účast na letních olympijských hrách od roku 1984, kdy Moskva zcela bojkotovala hry v Los Angeles na pozadí studené války.

Bělorusko, jeden z nejbližších spojenců Ruska, vyšle do Paříže také mnohem méně sportovců. Zatímco při předchozí olympiádě zde zemi reprezentovala stovka atletů, letos jich přijede pouze 17.

Rusko je přitom s olympijskými hrami úzce spjato. Role Ruska v olympijském hnutí vyvrcholila v roce 2014, kdy prezident Vladimir Putin hrdě přivítal svět na zimních hrách v Soči. Putinova vláda vynaložila na pořádání her, které měly ukázat pokrok Ruska po rozpadu Sovětského svazu, desítky miliard dolarů. Rusko bylo v té době také hlavním finančním sponzorem MOV.

Režim využívá sport jako nástroj k posilování bojového ducha a patriotismu.„Političtí vůdci jako Putin a Lukašenko - stejně jako vůdci z domnělých demokracií - již dlouho využívají sport ke zlepšení své pověsti na světové scéně, k navázání kontaktu s domácím publikem a k prezentaci síly,“ popsal pro server Politico Jules Boykoff, profesor a odborník na sport z Pacific University.

Jak důležité jsou pro Kreml úspěchy na olympiádě i přes porušování pravidel, se ukázalo i během dopingové kauzy v předchozích letech, která odhalila státem řízený systém užívání nedovolených podpůrných látek. Po událostech měli ruští sportovci v roce 2017 taktéž povoleno startovat pouze pod neutrální vlajkou.