Článek
Dvanáctiletá Zuzana Štamberová se rozjíždí z několikametrového skokanského můstku. S lyžemi sklouzne po umělé hmotě, vyskočí a za okamžik si se smíchem sundává lyže. „Na sjezdovce už jsem skákala. Nebojím se. Tohle byla jediná zelená věc v areálu. Jinak je tu bílo,“ spokojeně vypráví.
Také její zážitky už patří k Olympijskému festivalu v Brně. Akce v areálu Nové Zbrojovky začala v pátek ráno, potrvá sedmnáct dní, po celou dobu zimních her v Pekingu. V Brně sice neleží ani milimetr sněhu, ale nedaleko centra si jej lidé užijí v několika obměnách. Návštěvníci mohou otestovat dvacítku sportů, včetně patnácti olympijských.
Pozůstatky legendárního průmyslového areálu Zbrojovky, který se mění v novou čtvrť, od pátku vítají stovky lidí. Hlavně menší zájemci si mohou otestovat biatlonovou střelbu, ovál na běžecké lyžování či jízdu na bobech. V jedné z bývalých továrních hal jsou také ukryté tři curlingové dráhy.
Myšlenka olympijských parků vznikla v Česku, poprvé se proměnila ve skutečnost při hrách v Soči v roce 2014. Tehdy se park zrodil na pražské Letné. V Brně je nyní potřetí. „Je to skvělá myšlenka, když Český olympijský výbor zapojil do sportování děti a celou veřejnost. Zájemci si můžou vyzkoušet sporty, k nimž mají běžně dál,“ vypráví bývalý skokan na lyžích Jan Mazoch.
Sám z rodiny slavného olympijského šampiona pochází. Typická „raškovka“, kterou má posazenou na hlavě, dává jasnou nápovědu. Čepici proslavil jeho děda Jiří Raška, první československý šampion na zimních hrách.
Skokanské zlato získal v Grenoblu v roce 1968. Kromě legendárních úspěchů se stala českým symbolem i jeho pokrývka hlavy. Na přehlídku sportů s ní přicházejí desítky lidí. „Je to krásná vzpomínka. Troufnu si říct, že by na to děda byla hrdý. Raškovka je pro Českou republiku jeden z motivů zimních olympijských her,“ vypráví Mazoch a přiznává, že má na sobě skokanské lyže po dvanácti letech.
„Narodil jsem se do skokanské rodiny. Ale děda mně předal spoustu věcí nejen z toho sportovního života, ale taky mě naučil brát život s úctou. A když něco dělám, tak to dělám pořádně,“ dodává.
Došlo i na zapálení pochodně
Jen kousek opodál na ledové ploše bruslí Tomáš Verner s dětmi ze své akademie. Jejich umění přihlíží i rodina Tichavských. Za sportem a známými tvářemi přijeli z obce Světlá na hranicích Jihomoravského kraje. „Léta jsme se na to chystali. Děti to mají za vysvědčení,“ směje se jejich matka.
„Chtěli jsme vidět hlavně Tomáše Vernera. Moc se těšíme, až si vyzkoušíme biatlon,“ shodují se děti.
Také tisíce kilometrů od Pekingu mohou získat medaili. Zájemci si na akci za padesát korun koupí hrací kartu a na sedmnácti stanovištích mohou testovat jednotlivé sportovní disciplíny. „Absolvent“ devíti úkolů dostane diplom, pokud jich splní čtrnáct, tak právě medaili. Za všech sedmnáct získá ještě malý dárek navíc.
Právě oťukávání sportů a setkávání s olympijskými sportovci patří k hlavním myšlenkám akce. „Doufám, že si tady děti najdou lásku ke sportu, o tom festival je,“ říká tenistka Lucie Šafářová.
Bronzová medailistka z her v Riu de Janeiru 2012 má v pátek důležitý úkol. Do areálu přibíhá s pochodní, s níž už brázdili město politici či známí sportovci, včetně fotbalisty Petra Švancary.
Tenistka v zápětí předává „štafetu“ Tomáši Vernerovi. Právě on krátce po poledni pochodní zapálí oheň poblíž velkoplošné obrazovky. Lidé u ní mohou fandit českým sportovcům v Pekingu a sledovat medailová želízka.
Sportování si užívá také Theodor Bajer, i když – stejně jako jeho otec – přišel na akci o berlích. Oba se zranili při sportu. „Nějak to zvládám. Hodně by mě bavily boby, ale vůbec nevím, jak se to řídí. Chtěl bych zkusit ještě skoky na lyžích, ale to kvůli kolenu nemůžu. Lyžování je můj nejoblíbenější sport. Už se těším, až se k němu vrátím,“ hlásí Theodor a míří na další stanoviště.
Tisíce dětí budou v následujících čtrnácti dnech snít o tom, že se někdy olympijských her zúčastní. „Třeba z někoho, kdo si to tady vyzkouší, vyroste nový olympijský vítěz,“ říká Jan Mazoch.
