Ruské tenistky chválí válku, i tak pronikly na OH. A s nimi také „tajní Rusové“

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na největším sportovním svátku planety startuje pouze 15 sportovců a sportovkyň z Ruska. Podmínky účasti olympioniků ze země, která již třetím rokem vede agresi na Ukrajině, vyžadují, aby tito sportovci nepodporovali válku. Zároveň se musí vyvarovat jakékoliv propagace své země –⁠⁠⁠ nesmí využívat státní vlajku či hymnu a jsou označeni jako „neutrální sportovci“.

Trojice sportovkyň ovšem na olympijské hry do Paříže přicestovala, přestože –⁠⁠⁠ jak upozorňuje bruselský server Politico –⁠⁠⁠ s naplněním první vyřčené podmínky mají problém.

Jmenovitě jde o dvě tenistky, Jelenu Vesninovou a Dianu Šnaiderovou, a o cyklistku Alenu Ivančenkovou. Jejich prohřešek? Na svých profilech na sociálních sítích „lajkovaly“ nebo sdílely obsah propagující plnohodnotnou invazi, kterou Rusko zahájilo 24. února 2022.

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) sice ustavil kontrolní komisi, jejímž úkolem bylo schvalovat účast ruských a běloruských sportovců (na Bělorusko se jakožto na spojence Ruska uplatňují stejná pravidla), ale zdá se, že někteří přesto proklouzli.

Vyšetřování, které provedla nizozemská organizace Global Rights Compliance, zjistilo, že 33 z 57 ruských a běloruských sportovců, kteří byli prohlášeni za způsobilé, ve skutečnosti podporovalo válku na Ukrajině.

„MOV ignoruje důkazy o tom, že velké množství ruských a běloruských sportovců, porušilo pravidla účasti,“ uvádí se v závěrech vyšetřování.

Například cyklistka Ivančenková porušila pravidla tím, že na sociálních sítích „lajkovala“ řadu proválečných příspěvků, včetně příspěvků zpochybňujících právo Ukrajiny na existenci a příspěvků podporujících anexi Doněcka a Luhanska.

Tenistka Šnaiderová pak dokonce na konci minulého roku i hrála na kontroverzním turnaji v Petrohradu, který sponzoroval ruský státní gigant Gazprom.

Účast rozzuřila ukrajinské představitele a sportovce, kteří sami byli často nuceni trénovat v podmínkách, kdy byli obklopení válkou a hrozbou raketových či dronových útoků.

Ukrajině navíc vadí i další jména. Brojí třeba proti trampolinistce Anžele Bladcevové kvůli videím na sociálních sítích, která získala ukrajinská média, a na nichž soutěží před proruskými válečnými symboly. Podle ruské tiskové agentury Tass se navíc her –⁠⁠⁠ nikoli jako sportovec, nýbrž jako funkcionář –⁠⁠⁠ zúčastní i šéf ruského tenisu Šamil Tarpiščev, který aktivně podporoval mobilizaci sportovců země do boje proti Ukrajině.

Rusové se naposledy pod svou vlajkou a se všemi národními symboly účastnili olympiády v Riu de Janeiru roku 2016. Na další troje hry na dálném východě –⁠⁠⁠ do Pchjongčchangu 2018, Tokia 2020 a Pekingu 2022 –⁠⁠⁠ přijeli pouze „olympijští sportovci z Ruska“. V těchto případech byla největší země světa sankcionována za státem organizovaný doping.

Letos se podmínky ještě zpřísnily a nezůstaly žádné odkazy na domovinu sportovců. Patnáctka, která do Paříže přiletěla, se tak například nezúčastnila ani pátečního slavnostního zahájení, kde jednotlivé týmy projížděly po řece Seině, jelikož oficiálně žádnou výpravu netvoří.

A vzhledem ke zpřísnění vstupních podmínek počet Rusů spadnul právě na patnáct. Deník Wall Street Journal nicméně píše, že toto číslo je pouhou iluzí.

V Paříži totiž ve skutečnosti budou desítky sportovců ruského původu. Budou jen vystupovat pod vlajkami jiných zemí. Mnozí z nich nedávno získali novou státní příslušnost, aby obešli četné sankce uvalené na ruský sport. Deník uvádí, že jde minimálně o osmnáctku „tajných Rusů“.

Dále v této souvislosti upozorňuje, že přestože mají nové dresy i státní občanství, mnozí Rusové doma jim stále budou fandit. „Senzace v dějinách jakutského sportu,“ hlásal v květnu zpravodajský web města na dálné Sibiři poté, co se na olympijské hry kvalifikoval zápasník Georgij Okorokov, který v Paříži obleče zeleno-zlatý dres Austrálie. „Fanoušci se radují!“ dodal k jeho úspěchu web.

Sedmadvacetiletý Okorokov změnil svou zemi až po invazi na Ukrajinu. Ruské ministerstvo sportu loni v srpnu informovalo, že od začátku roku 2022 změnilo státní příslušnost 67 sportovců. Někteří nezávislí pozorovatelé však naznačují, že je to podhodnocené číslo, a skutečný počet odhadují až na 200. Spekuluje se navíc i o účelovosti některých přestupů.

Někteří jim fandí, jiní je považují za zrádce. A to i když občanství nezměnili. Stanislav Pozdňakov, šéf ruského olympijského výboru, se nedávno ohradil proti tomu, že řada významných ruských tenistů, včetně světové pětky Daniila Medveděva, vystupuje v Paříži jako neutrální hráči. Nazval je týmem zahraničních agentů.

Irina Vinerová, prezidentka Ruské federace rytmické gymnastiky, je pro změnu označila za zrádce. Ruské státní zpravodajské agentuře RIA Novosti řekla, že bez své vlajky a hymny budou ve francouzské metropoli soutěžit pouze bezdomovci.

Někteří sportovci se tak z her odhlásili. To se týká třeba Bělorusky Viktorie Azarenkové a její týmové kolegyně Aryny Sabalenkové, které se z turnaje v Paříži odhlásily s odvoláním na zranění a nabitý program. Přesto se ale obě plánují zúčastnit turnaje Mubadala Citi DC Open v hlavním městě Spojených států, který se koná současně s olympijskými hrami.

Vedle nich se odhlásila i řada ruských judistů a zápasníků.

Kanoista Viktor Melantyev dříve řekl televizi Match TV, že ruští sportovci, kteří se i přes splnění podmínek nebudou her účastnit, obdrželi kompenzaci ve výši asi 500 000 rublů (asi 136 000 korun).

Poslankyně ruské Státní dumy a olympijská vítězka v rychlobruslení z Turína 2006 Světlana Žurovová ovšem posléze jeho vyjádření zmírňovala a uvedla, že kompenzace sportovcům za nepostup na olympijské hry v Paříži neplatí stát, ale sponzoři.

Oprava: Zimní olympijské hry v roce 2018 se konaly v jihokorejském Pchjongčchangu. Za chybu se omlouváme.