Osud zmizelé tenistky může na olympiádě potkat kohokoli, varuje expertka

Čínskou propagandistickou mašinerii jemná práce s digitálním obsahem zrovna v dobrém neproslavila. Stačí připomenout upravený obrázek, který minulý rok zveřejnil na Twitteru mluvčí ministerstva zahraničí Čao Li-ťien - australského vojáka držícího zakrvácený nůž na krku afghánského dítěte.

Vzpomenout lze také tisíce videí Ujgurů s úsměvem popírajících zneužívání jejich komunit. Stále stejné fráze, tatáž struktura. „Jsme v pořádku, udělali jsme chybu, omlouváme se.“

Jenomže zmizení trojnásobné olympioničky a dvojnásobné grandslamové vítězky Pcheng Šuaj upoutalo pozornost celého světa. Po Pcheng se slehla zem na začátku listopadu, kdy na čínské sociální síti Weibo zveřejnila obvinění, že ji sexuálně zneužíval vysoce postavený komunistický straník, bývalý vicepremiér Čang Kao-li.

Její zpověď čínští cenzoři stáhli do půl hodiny. Zanedlouho po nich se slehla zem i po samotné tenistce. Příspěvky o vlně MeToo, která dorazila do nejvyšších pater Komunistické strany Číny, tak nahradily o to znepokojivější tweety s hashtagem „Kde je Pcheng Šuaj“?.

Případ, kdy pořadatel zimních olympijských her 2022 nechal zmizet světově známou olympioničku, mimo jiné obnovil volání po bojkotu sportovního svátku. Seznam Zprávy oslovily osobnosti české politiky, bývalé i aktivní sportovce i řadu sinologů. Jejich pohled na to, jak se postavit ke svátku fair play v zemi, která nehraje fair, je součástí seriálu, jehož třetí díl vám nyní předkládáme.

Ženská tenisová asociace (WTA) vydala prohlášení, ve kterém Pcheng vyjádřila podporu a vybídla k transparentnímu vyšetřování. O jejím zmizení promluvily také tenisové hvězdy jako Novak Djokovič nebo Naomi Ósakaová. Mezinárodní znepokojení nad osudem tenistky ale neuklidnila ani salva „důkazů“, které o jejím stavu začala sdílet čínská vláda skrze platformy v Číně nedostupné.

18. listopadu CGTN, mezinárodní pobočka státní televize CCTV, na Twitteru zveřejnila snímek e-mailu, který údajně Pcheng zaslala šéfovi WTA. Vyznění zprávy i styl psaní, včetně zapomenutého kurzoru uprostřed e-mailu odeslaném neznámo kým, vzduch příliš nevyčistil. Generální ředitel WTA Steve Simon otevřeně zpochybnil, že „e-mail skutečně napsala Pcheng Šuaj“.

O víkendu se pak na „západních“ sociálních sítích objevila dvě „důkazní“ videa. Obě zveřejnil šéfredaktor státního média Global Times Chu Si-ťin. Ani jedno nebylo možné nezávisle ověřit. Do děje tak vstoupil Mezinárodní olympijský výbor (MOV).

MOV zveřejnil fotografii z videorozhovoru šéfa MOV Thomase Bacha a znovunalezené tenistky. Z úst olympioničky mělo zaznít, že je „v bezpečí a v pořádku, a že pobývá ve svém domě v Pekingu“. Požádala také o „respektování svého soukromí“, stojí v prohlášení MOV.

Fakt, že se Pcheng Šuaj rozhodla spojit s MOV namísto s jakoukoli jinou organizací, která po ní pátrá, či zahraničními médii, je dle odborníků podezřelý sám o sobě. „Nevíme, jakým způsobem probíhala domluva rozhovoru a Mezinárodní olympijský výbor to světu musí vysvětlit - jak byl zorganizován, jakou roli v tom sehrála čínská vláda. MOV publikoval prohlášení s její fotografií, nezveřejnili žádné video. Vzhledem k okolnostem je nutné, aby MOV řekl, jak to celé proběhlo,“ říká pro Seznam Zprávy Ja-čchiou Wang z organizace Human Rights Watch.

„Proč Pcheng komunikuje přes média kontrolovaná čínským státem? Proč se jí nedá dovolat? Proč je její přiznání na čínských sociálních sítích stále cenzurované a nedá se dohledat?“ ptá se novinář se zkušenostmi z Číny Tomáš Etzler.

„V Číně není možné na sociálních sítích ani vyhledat její jméno. Tohle možná může zafungovat v Číně, ale ne v západním světě, tedy až na výjimky, jako je Thomas Bach,“ říká pro Seznam Zprávy Etzler a stejně jako jeho čínsko-americká kolegyně Ja-čchiou naráží na pojítko mezi MOV a KSČ.

„WTA se ukázala jako jediná světová organizace dost odvážná na to postavit se Číně. Čína má MOV v kapse. Nemám o MOV žádné iluze,“ dodává Tomáš Etzler. Připomíná, že na internetu kolují fotografie Thomase Bacha stojícího po boku Čanga Kao-liho. Šéf MOV má blízko také k čínskému prezidentovi.

„Thomas Bach o Si Ťin-pchingovi několikrát mluvil v superlativech a je zjevné, že Bach v tomto případě není nezaujatý. Je možné, že sehrál roli v organizování rozhovoru. Víme, že MOV má blízký vztah s Komunistickou stranou Číny, což dokazuje i jeho naprosté mlčení ohledně porušování lidských práv v Číně. Čínská strana MOV zjevně věří, a to může být důvod, proč byl rozhovor zorganizován zrovna s touto stranou,“ popisuje Ja-čchiou Wang pravděpodobné pozadí hovoru, jehož obsah ale nikdo, kromě zúčastněných, nezná. Pochybuje však, že by byla tenistka v bezpečí.

„Nemyslím si, že tyto ‚důkazy‘ vypovídají o tom, že by byla Pcheng Šuaj skutečně v bezpečí a daří se jí. Neslyšeli jsme to přímo od ní. Viděli jsme na fotkách, jak vypadá, ale neslyšeli jsme přímo její hlas a slova. Neřekla bych, že jsou tyto důkazy průkazné,“ dodává analytička HRW.

Video, ve kterém Pcheng večeří v restauraci s přáteli a svým trenérem, nepřesvědčilo ani Etzlera. „Podívejte se na řeč jejího těla, jak je nepřirozená, jak se číšnice dívá na kameramana a čeká na pokyn, co má dělat. To je všechno zinscenované,“ domnívá se. „Je jen trapné, že Číňané, kteří mají na své opresivní metody miliony dolarů, to dělají tak amatérsky. Ono to asi jinak nejde, Pcheng Šuaj není herečka a musí být pod obrovským stresem, stejně jako její rodina.“

Analytička připomíná, že formát zmizení a návrat s omluvou je blízký statisícům lidí. „Známe opravdu spoustu případů, kdy byli zadržení aktivisté, novináři, celebrity a byznysmeni, národnostní menšiny, lidé různých povolání a z různých prostředí. Stává se, že například aktivisté za lidská práva zmizí a po nějakém čase se objeví v televizi a přiznávají se ke svým činům, řeknou, ‚ano, jsem vinen, zradil jsem zemi, udělal jsem tohle a tamto‘… V některých případech zmizí ze země a až z bezpečí přiznají, že byli donuceni toto prohlásit,“ vysvětluje Ja-čchiou Wang.

„Například Jack Ma, který na jistou dobu zmizel, se pak objevoval ve videích, jak dělá různé filantropické aktivity, ukazovalo se, že se mu daří dobře. Rodiny v zámoří se o tyto lidi strachují, například o Ujgury, kteří se pak objeví v nějakém propagandistickém videu a říkají, jak se jim v Sin-ťiangu daří krásně. Je pak jasné, že byli zneužiti,“ dodává analytička.

Ja-čchiou Wang i Tomáš Etzler shodně věří, že je tenistka aktuálně pod neustálým dohledem a čínská vláda sleduje každý její pohyb, každé slovo.

Že je vše v naprostém pořádku, tvrdí i Mezinárodní olympijský výbor. „MOV se tváří, že jedinou jeho starostí je blaho Pcheng Šuaj. Mnozí kritici ale o tom pochybují a tvrdí, že jim jde o profit. Méně než tři měsíce do zahájení ZOH v Pekingu se jen snaží uklidnit kontroverze kolem zmizení tenistky,“ říká v reportáži CNN zahraniční korespondent Will Ripley.

Pcheng Šuaj se tak stala dalším nábojem těch, kteří volají po bojkotu zimních olympijských her.

„Je to neprůstřelný argument, proč by se olympijské hry neměly v Pekingu konat. Pcheng Šuaj je trojnásobná olympionička, která byla za svůj svobodný projev umlčená. Vypovídá to o tom, že Čína není bezpečné prostředí, můžete být potrestáni a nezáleží na tom, jak prominentní nebo bohatí jste. Komunistická strana vás potrestá a sláva vás neochrání,“ varuje Ja-čchiou Wang a dodává, že to platí i pro budoucí účastníky ZOH.

„Vaše bezpečnost není zaručená. Také jednání MOV dokazuje, že upřednostňuje Komunistickou stranu Číny před svými povinnostmi pečovat o bezpečnost a pohodlí olympijských atletů. To je také signál toho, že se vám v Pekingu může něco stát i jako účastníkovi. Jakmile nastane problém, MOV vás nepodpoří.“

Peking letní obdobu her pořádal už v roce 2008. Stane se tak vůbec prvním městem v historii, které bude dějištěm zimních i letních OH. Podle Etzlera Čína už tehdy dokázala, že sportovní událost není schopná využít v dobrém.

„V případě letošního roku by stoprocentně mělo k bojkotu dojít. V případě olympiády v Číně v roce 2008 jsem byl proti bojkotu. Říkal jsem, dejme jim šanci, třeba to bude k něčemu. No ale ono nebylo. Už v roce 2008 jsem říkal, že by bylo ideální, kdyby vedle čínského prezidenta usedl i Dalajláma a tchajwanský prezident, mohli to využít ke smíření, opustit praktiky z 50. let a zastavit koncentráky, nápravy tvrdou prací… Nevyužili z toho vůbec nic. I když se už tenkrát Čína chovala strašným způsobem v Tibetu a Sin-ťiangu, nepáchali genocidu na té úrovni jako dnes,“ říká Etzler a dodává, že nechápe, proč Peking druhou šanci dostal.

„Vůbec nechápu, jak je možné, že olympijské hry pořádá země, která páchá genocidu na vlastním obyvatelstvu a je rozpínavá v Jihočínském moři, Indii, Východočínském moři… Jen to ukazuje, co za bandu zkorumpovaných gaunerů je Mezinárodní olympijský výbor. Samozřejmě chápu sportovce, to je jedna věc, ale doufám minimálně v to, že dojde k politickému bojkotu, že do Číny nepojedou hlavy států. Doufám, že se do čela postaví Spojené státy a Joe Biden tam nevyšle diplomatickou ani politickou misi. Aspoň tohle,“ uzavírá.