Kostel se během pařížské olympiády promění v lezeckou stěnu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

/Od zvláštního zpravodaje ve Francii/

„Hodně jsme zrychlili průběh prací, abychom mohli otevřít už před začátkem olympiády,“ říká Antoine Paulhac, jeden ze dvou zakladatelů společnosti Climbing District. Právě ta nyní přestavuje kostel svaté Rity v patnáctém pařížském obvodu. Do začátku her ho promění v lezecké centrum, kterých provozuje v Paříži už pět.

Na první pohled měl ale vnitřek kostela v době návštěvy reportéra SZ od lezeckého ráje daleko. Interiér byl sice vyklizený a velká část zdí měla omítky, lezecká stěna ale nikde. „Přivezeme ji příští týden. Pak už to půjde rychle, stačí tak tři týdny do dokončení,“ ujistil Antoine Paulhac.

Největším problémem se během stavebních prací ukázaly chybějící základy. Stavaři proto použili 12 metrů dlouhé ocelové nosníky, které zapustili do země na podporu obvodových zdí. Stavební práce zabraly přes šest měsíců.

Novogotický kostel svaté Rity byl postavený v roce 1900 pro potřeby Apoštolské katolické církve (jde o církev pocházející ze Skotska, pozn. red.). Stavba pak v devadesátých letech minulého století přešla do rukou církve galikánské, kterou Vatikán neuznává – kostel ale získal jistou reputaci díky tomu, že se v něm žehnalo domácím mazlíčkům.

V roce 2010 se dostal do soukromých rukou a později hned několikrát změnil majitele. O šest let později v něm zasahovala policie, která místo vyklidila po blokádě sdružením Les Arches de Sainte Rita, jež má blízko ke krajní pravici. Ta chtěla zabránit zbourání kostela, o němž se jednalo, nakonec se ale v roce 2019 podařilo stavbu zachránit a o dva roky později úřady rozhodly o jejím dalším využití.

„Když chcete zařídit nové lezecké centrum, hledáte místo s vysokými stropy, což je velmi vzácné. První sál jsme zařídili v 8. obvodu, znali jsme to místo a lidé ho ohromně oceňují – obvykle lezete jednu cestu 15 minut, tady to bude i třicet,“ popisuje Antoine Paulhac.

V budově někdejšího kostela lze těžko stavět byty, protože má jen málo oken. Přestavba na kancelářské prostory se zase nelíbila radnici, na nabídku Climbing Districtu ale úředníci slyšeli: „Lezení je sportovní aktivita pro veřejnost, navíc tu nabídneme prostory pro coworking, lidé si budou moci dát i kávu. Oživí to celou čtvrť,“ popisuje budoucí provozovatel. Ve svaté Ritě si lezci budou moci užít hned 21 různých cest až do výše 14 metrů.

Samotné olympijské soutěže tu ale kvůli kapacitě proběhnout nemohou: „Líbilo by se mi to, ale stěny na olympiádu jsou normované, musí tam být 1500 míst, na to je to tady moc malé,“ vysvětluje Antoine Paulhac, proč bude Adam Ondra závodit v hale v Bourget.

První lezeckou kapli, kterou otevřel Climbing District před více než rokem nedaleko náměstí Clichy, pravidelně navštěvuje designér Hugo. „V Paříži je spousta prostor na bouldering, tady jsou ale stěny deset až 12 metrů vysoké, to už je mnohem vzácnější. Zbožňuju to tu, jinam už nechodím,“ říká.

Podobně nadšená je i třicátnice Virginie, která se živí jako šéfka zdravotnických projektů. „Můžu tady i pracovat, prostředí má příjemného ducha, je to uprostřed Paříže,“ pochvaluje si. Lezecké stěny jsou postavené uprostřed kaple, lidé tak lezou ze dvou stran, u obvodových stěn kaple si pak mohou posedět třeba s kávou a knížkou, ty jsou tu ostatně k dispozici. „Každý den sem přijdou tři stovky lidí, to je velmi dobrá návštěvnost,“ těší se Antoine Paulhac. Dá se očekávat, že během olympiády se tento počet ještě zvýší.