Hlavní obsah

Na olympiádě získal medaili 50 let po své matce. A není sám

Foto: Profimedia.cz

Americký lyžař Ryan Cochran-Siegle.

Na letošních zimních olympijských hrách v Pekingu se objevili již tři sportovci, kteří svými medailovými úspěchy kráčeli ve šlépějích svých rodičů. Všichni tři navíc soutěží ve stejném sportu, alpském lyžování.

Článek

Lyžování je známé jako sport předávaný z generace na generaci a olympijské hry v Pekingu se rychle mění v rodinnou záležitost, poznamenala agentura AP. V úterním super-G získal americký závodník Ryan Cochran-Siegle stříbro. A došlo k tomu přesně 50 let poté, co jeho matka Barbara Ann Cochranová v roce 1972 vyhrála slalom na hrách v japonském Sapporu.

„Byl jsem dost dojatý. Myslím, že jsem se s nimi chtěl o ten okamžik podělit, a bylo to super. Z úst mi nevyšlo moc slov, co si pamatuji. Jen jsem byl tak šťastný a nadšený, až jsme všichni měli slzy na krajíčku,“ řekl 29letý Cochran-Siegle, když po závodě mluvil s rodinou.

Jednasedmdesátiletá Barbara Ann, která vede rodinnou neziskovou lyžařskou školu ve Vermontu, se při sledování závodu v přímém přenosu snažila kvůli časovému posunu s Pekingem zůstat vzhůru, napsal americký web Today. Její syn skončil pouhé 0,04 sekundy za zlatým medailistou Matthiasem Mayerem z Rakouska.

„Bylo tu tak pozdě a byly to dvě probdělé noci za sebou, že mě to opravdu vyčerpávalo. Všichni ostatní už šli spát. Dívala jsem se na notebooku. Když se blížil cíli, začala jsem křičet a fandit,“ řekla Barbara.

Vítězem alpské kombinace se ve čtvrtek stal rakouský lyžař Johannes Strolz. Měl 59 setin sekundy náskok na Nora Aleksandera Aamodta Kildeho. Bronz získal Kanaďan James Crawford, kterého od vítěze dělilo 68 setin.

Johannes Strolz se chystal usednout na pódium v místnosti plné desítek novinářů, aby se vyjádřil ke svému úspěchu na olympijských hrách, když mu zavolal otec. Strolz, na kterého se upíraly reflektory, se na několik minut vzdálil, aby hovor přijal.

Bylo to pochopitelné, jsou totiž první dvojicí otce a syna, která získala zlato ve stejném olympijském závodě, popsala vítězné okamžiky agentura AP. „Je prostě ohromen tím, co se dnes stalo, a je na mě pyšný. Je to prostě neuvěřitelný okamžik pro nás všechny a mou rodinu,“ řekl vzápětí Strolz.

Strolzův otec Hubert vyhrál zlato v kombinaci a stříbro v obřím slalomu na hrách v Calgary v roce 1988. O čtyři roky později v Albertville málem úspěch zopakoval, ale těsně před cílem minul branku. Ještě téhož roku se narodil Johannes.

Nyní však rodina může slavit další zlato. Strolz, který dosud vyhrál pouze jeden slalom Světového poháru, byl po čtvrtečním sjezdu čtvrtý nejrychlejší. Ve slalomu byl ale o půl sekundy rychlejší než kdokoli jiný, což mu pomohlo porazit Aleksandra Aamodta Kildeho z Norska o 0,58 sekundy.

Strolz se ve své dosavadní osmileté kariéře závodění ve Světovém poháru umístil nejlépe na 10. místě a na konci minulé sezony byl dokonce z rakouského týmu vyřazen. Pak ale minulý měsíc vyhrál slalom ve švýcarském Adelbodenu a místo v týmu pro olympijské hry v Pekingu si nakonec vybojoval.

V době, kdy se Strolz snažil dostat do týmu, pracoval jako dopravní policista ve svém rodném městě a pomáhal na rodinné farmě. Když si Strolz vzhledem k pandemickým opatřením sám nasadil medaili na krk, nevěřícně kroutil hlavou.

„Je to pro mě opravdu skvělý okamžik a jsem moc vděčný, že si konečně můžu splnit svůj sen a mít v rukou zlatou medaili, jako ji měl můj otec v roce 1988 v Calgary. Zlatá medaile pro mě opravdu znamená celý svět,“ řekl Strolz.

Tím rodinná provázanost zimního sportu ale zdaleka nekončí. Třetím lyžařem, který na letošní olympiádě v Pekingu následuje medailové kroky svých rodičů, je Rakušan Matthias Mayer, který v super-G obhájil zlato. Jeho otec Helmut získal ve stejné disciplíně stříbro v roce 1988 na zimních olympijských hrách v Calgary.

Novináři AP ale odhalili i další, vzdálenější rodinné vazby, které letošní olympijské hry v Pekingu provázejí. Teta Jacka Crawforda z Kanady, který v kombinaci skončil třetí a za Strolzem zaostával o 0,68 vteřiny, skončila čtvrtá ve slalomu, který v roce 1972 vyhrála matka Cochrana.

„Vždycky mi říkala, že čtvrté místo si nikdo nepamatuje, a je to opravdu skvělý pocit, že se mi to nestalo. Je to trochu krkolomné, ale na olympijských hrách to platí - medaile je všechno,“ řekl Crawford.

Doporučované