Medailové břímě poctivý dříč Vadlejch neřeší. Oštěp čeká velkolepé finále

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Kvalifikační limit na olympijských hrách v Paříži splnil ladně hned prvním hodem dlouhým 85,63 metru a zajistil si účast ve večerním finále, které začíná ve 20:25.

„Je to fantazie,“ zářil oštěpař Jakub Vadlejch. „Je to můj nejdelší hod v jakékoliv kvalifikaci. Navíc prvním hodem. Je to dobré,“ pochvaluje si letošní mistr Evropy z Říma formu.

Přesto sázkové kanceláře zvedly kurz na jeho medailové umístění z 1,35 na 1,75, neboť reagovaly na to, že hned šest borců hodilo dál. Ano, český atlet pořád patří do nejužšího okruhu favoritů, avšak jejich počet po ustřelených výkonech v kvalifikaci poněkud nabobtnal.

Vadlejchův trenér Jan Železný před startem her v rozhovoru pro Seznam Zprávy předvídal: „Můžeme říct, že jsou tam čtyři lidé, mezi kterými se rozhodne, kdo vyhraje.“

Po kvalifikaci Vadlejch doplnil: „Na tři medaile bude nejméně šest vážných kandidátů. Myslím, že mezi ně patřím.“

Před třemi lety získal v olympijském souboji v Tokiu s Indem Níradžem Čoprou stříbro, jenže počítat se musí nejen s nimi. Hned sedm finalistů si v pařížské kvalifikaci zlepšilo letošní maxima. Čopra hodil 89,34 metru, delší hod v kvalifikaci předvedl jen Železný v Sydney v roce 2000. Ještě nikdy se v kvalifikaci neházelo tak daleko, finále proto slibuje velkolepou úroveň.

Obhájce zlata a mistr světa Čopra načasoval formu skvěle. Rovněž Němec Julian Weber, jehož Vadlejch na mistrovství Evropy v Římě porazil posledním hodem, splnil postupový úkol napoprvé (87,76). Stříbrný z her v Riu Keňan Julius Yego, jenž se už pomalu vytrácel z čela výsledkových listin, si také vylepšil letošní maximum o více než čtyři metry na 85,97. Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga, olympijský vítěz z Londýna a bronzový z Ria, skončil skoro metr pod limitem a do finále proklouzl až z 11. místa. Naopak nepostoupil Němec Max Dehning, který letos jako jediný přehodil 90 metrů, leč v Paříži se nedostal přes osmdesát.

Vadlejch házel až jako poslední ze šestnácti. Kamarád a rival Čopra mu vyprávěl, jak sám jednou tuto pozici v kvalifikaci nezvládl. „Šestnácté místo je absolutně nejhorší pozice v kvalifikaci. Nikdy jsem to nezažil. Vždycky jsem byl spíš zkraje,“ pasoval se Vadlejch s novou zkušeností. „Vzal jsem si do hlavy, že prostě nesmím opravdu nic podcenit. Všechno dělat tak jako vždycky. A povedlo se to parádně,“ ulevil si.

Nepřipustil drama jako před osmi lety v Riu, kde se kvalifikoval až posledním pokusem. Letos při všech pěti svých startech přehodil hranici 85 metrů. Jakou měl v hodu rezervu, si však netroufá odhadovat. „To nedokážu říct, tam jde opravdu o maličkosti. Ale udělal jsem technicky to, co jsem chtěl, a odletělo to vlastně dál, než jsem pociťoval. Takže dobré.“

Pozitivní pocity má také z oštěpařského sektoru. Připomněl, že si v roce 2016 právě v Paříži vylepšil osobní rekord. „Povrch je rychlý. Házím tady podruhé v životě. Poprvé se mi ten závod extrémně povedl. Byla to Diamantová liga. Takže doufám, že mi to bude nakloněno a bude se mi tady dařit,“ věří.

Užívá si i parádní kulisu v kotli na Stade de France. „Tohle je fantazie. Že se 80 tisíc lidí ráno vzbudí a jde na stadion, je prostě nádherné. To chce každý zažít.“

Ve večerním finále ponese tíhu očekávání českého sportovního národa, který si dosud na hrách jen dvakrát užil medailovou radost. Neveselou bilanci krajanů si však nepřipouští. „Absolutně ne. Upřímně můžu říct, že na to nemyslím.“

Startovní pole bude nabušené. Tlak sílí. „Všichni budou hladoví a všichni chtějí mít životní den,“ ví Vadlejch.

Železný, majitel tří zlatých a jedné stříbrné medaile z olympijských her, trojnásobný mistr světa a držitel světového rekordu z roku 1996 (98,48 metru) připomíná, jak nevyzpytatelné je oštěpařské řemeslo. „Jako technická disciplína je strašně náročná.“

Příklad uvede z letošního mistrovství Evropy: „Weber až třetím pokusem postoupil z kvalifikace a málem vyhrál. Kuba ho přehodil až posledním pokusem. Stačil jeden malinký moment a vůbec by ve finále nebyl. A za dva dny najednou házel daleko lépe. To se vám může stát, že máte jeden den dobrý a za dva dny, i když fyzicky a psychicky jste na tom stejně, ale koordinačně to nesložíte – a ten oštěp neletí.“

Vadlejcha, který s atletikou začínal v Kovošrotu Praha a oštěp upřednostnil před florbalem, dál brousí k obrazu svému. Dřív měl pověst talentu, jenž už v osmnácti sice hodil přes 80 metrů, leč dlouho nemohl prorazit na vrcholné akci, což se naplno povedlo až světovým stříbrem 2017 v Londýně v sezoně, v níž podruhé za sebou ovládl Diamantovou ligu.

„Je asi nejpoctivější oštěpař, co jsem kdy trénoval. On je schopný strašně makat, dřít, že ho musíte usměrňovat. Do toho rehabilitace. Jde si za svým cílem,“ chválil Železný třiatřicetiletého svěřence. „Vždy byl nesmírně talentovaný, ale nedokázal to prodávat. Závodil, nepostoupil z kvalifikace. Věděl o tom, že to je jeho problém, a začal na tom pracovat. A teď se dostal úplně na vrchol.“

O Vadlejchovi dokonce prohlásil, že je ještě větší profík, než býval sám. „On je schopný s regenerací dále pracovat. Já jsem hodně dřel, to je s Kubou srovnatelné, někdy možná i víc. To ostatní, jako je rehabilitace –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že bych měl maséra nebo někam chodil –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, to jsem nedělal.“

Za oštěpařský úkaz považuje, že Vadlejchovi se vyhýbají zranění, jež si vyžadují operaci. „Musím to někde zaklepat. Měl problémy se zády, že si zatlačil obratel dovnitř, ale operace to nebyla.“

I díky tomu se Vadlejch drží ve světové špičce a pomýšlet může i dnes na cokoli bez ohledu na vývoj kurzů. „Přál bych Kubovi, aby se mu to povedlo, aby zrovna v den, kdy bude házet finále, byl v nejlepší formě. Snažíme se pro to udělat maximum,“ dodal Železný.