Článek
Sportovci z Ruska a Běloruska se mohou za jistých podmínek účastnit letní olympiády v Paříži. I tak je ale situace kolem příjezdu Rusů a Bělorusů do Francie přinejmenším napjatá.
Mezinárodní olympijský výbor (MOV) totiž slevil ze svého původního postoje z roku 2022, že by měli mít ruští a běloruští sportovci absolutní zákaz účasti na všech mezinárodních sportovních akcích. Důvodem byla (a je) samozřejmě rozšířená invaze na Ukrajině.
Minulý rok ale MOV situaci přehodnotil a oznámil, že sportovci z Ruska a Běloruska mohou soutěžit na olympiádě jako „individuální neutrální sportovci“. To znamená, že nesmějí soutěžit pod vlajkou svých zemí, a pokud vyhrají, nezahraje jim ani státní hymna.
Povolení účasti kritizují politici i sportovci
Rozhodnutí MOV nicméně vyvolalo kritiku. A to jak ze strany Ruska – které to považuje za nehoráznost – tak ze strany některých politiků, olympijských výborů nebo sportovců.
Například starostka Paříže Anne Hidalgová na rovinu řekla, že by byla radši, kdyby ruští sportovci do Francie nejezdili. „Myslím si, že Putin je diktátor, který ohrožuje celou Evropu. Vede válku proti Ukrajině, čímž upírá právo na existenci tamním lidem a ukrajinskému národu,“ citovalo CNN v polovině března Hidalgovou.
Podobně situaci vnímá i Gunta Vaiculová, lotyšská sprinterka a předsedkyně komise sportovců Lotyšského olympijského výboru (LOK). „Je to bolestivé, ale můj názor je jasný - jsem na straně Ukrajiny. Není čas podávat si ruce s ruskými sportovci. Není to etické,“ sdělila pro Deutsche Welle.
Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko v minulosti prohlásil, že tamní sportovci budou pravidla tolerovat. Dodal, že i když vystoupí jako neutrální sportovci, budou stále „patrioti“.
Tříčlenná komise prověří jednotlivé sportovce
Existuje hned několik podmínek, které musejí Rusové a Bělorusové splnit, aby jim byl status „neutrálního“ soutěžícího udělený. Budou tím pádem muset projít procesem prověřování, aby se MOV ujistil, že splňují jeho kritéria způsobilosti. I nadále platí, že ruské a běloruské týmy se nemohou kvalifikovat v kolektivních sportech.
Ruští a běloruští sportovci podle pravidel MOV nesmějí aktivně podporovat nebo omlouvat válku na Ukrajině. Zároveň nesmějí být ani smluvně napojeni na jakoukoliv vojenskou či bezpečnostní organizaci. To mimochodem platí i pro veškerý podpůrný personál, který by se do Paříže chystal. Například agentura Reuters upozorňuje, že mnoho sportovních klubů v Rusku má přímé vazby na vojenské a bezpečnostní služby.
Vedle těchto podmínek musejí sportovci logicky splnit všechna antidopingová pravidla a podepsat podmínky účasti v Paříži, které obsahují závazek respektovat Olympijskou chartu, včetně „mírového poslání olympijského hnutí“. Za prověření sportovců z obou těchto zemí bude zodpovědná Komise pro posuzování způsobilosti individuálních neutrálních sportovců.
Kdo posoudí způsobilost ruských a běloruských sportovců?
Komise se skládá čistě z členů Mezinárodního olympijského výboru. Ti se budou zabývat minulostí jednotlivých sportovců, jejich veřejným postojem k ruské invazi na Ukrajinu a vazbami na bezpečnostní složky. Komise rovněž prověří veškerý asistenční personál jednotlivých sportovců, kteří je na hrách doprovázejí.
Její předsedkyní je Nicole Hoevertszová, místopředsedkyně MOV, která v roce 1984 závodila za Arubu v synchronizovaném plavání na olympijských hrách.
Dalším členem je Paul Gasol, coby zástupce Etické komise MOV. Španěl je bývalým basketbalistou a dvojnásobným šampionem NBA. V rámci olympijských her získal se španělským týmem dvě stříbrné a jednu bronzovou medaili.
Posledním členem je Jihokorejec Ryu Seung-min, který je zástupcem Komise sportovců MOV. Je olympijským vítězem ve stolním tenise z roku 2004 a je také členem výkonného výboru Mezinárodní federace stolního tenisu.
Tříčlenná komise pak najde případnou oporu v Paquerette Girard Zappelliové, hlavní úřednici MOV pro etiku a dodržování pravidel, která má být tajemnicí této speciální komise.
Zacharovová mluví o diskriminaci a spiknutí
Ruští a běloruští sportovci mají vedle řady podmínek i zakázanou účast na zahajovacím ceremoniálu her. Moskva rozhodnutí kritizuje s tím, že MOV porušuje práva sportovců a ničí ducha olympiády. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová mluví v souvislosti s opatřeními o „rasismu a diskriminaci“. Zároveň obvinila předsedu Mezinárodního olympijského výboru Thomase Bacha z diskreditace mezinárodního sportu a z popírání zásad olympijského hnutí.
Začátkem dubna byl totiž zveřejněný rozhovor, ve kterém Bach přiznává, že MOV požádal Ukrajinu, aby mu v rámci monitorovacího procesu poskytla informace o ruských sportovcích a funkcionářích. Za rozhovorem stáli ruští youtubeři známí jako Vovan a Lexus, kteří jsou proslulí svými žertovnými telefonáty. Bachovi se ale představili jako afričtí sportovní funkcionáři, vysvětlila praktiky komiků agentura Reuters.
Zacharovová v reakci na rozhovor prohlásila, že jde o „spiknutí“ mezi MOV a Ukrajinou s cílem vyloučit z her silné ruské sportovce.
Moskva plánuje vlastní Hry přátelství
Jelikož se ruští a běloruští sportovci nemohou účastnit kolektivních sportů, přijede jich na letní olympiádu v Paříži jen pár. Konkrétně by mělo jít o 36 ruských a 22 běloruských neutrálních sportovců. Na olympijských hrách v Tokiu v roce 2021 měla ruská olympijská výprava 330 sportovců a běloruská 104 sportovců. Ruský tým tehdy čelil omezením kvůli dopingovým prohřeškům.
Kreml se nicméně nechce nechat ochudit o sportovní událost roku. Naopak – rozhodl se, že uspořádá vlastní grandiózní Hry přátelství. Měly by se konat od 15. do 29. září 2024 v Moskvě a Jekatěrinburgu. Mezinárodní olympijský výbor však tuto akci označil za „cynický pokus o politizaci sportu“.
Fanoušci olympijských her jsou v posledních dvou letech svědky toho, že politická a bezpečnostní situace v jistých případech ovlivňuje sportovní události. Ostatně nejde o jediný případ, kdy invaze do nějaké země poznamenala průběh olympijských her. Před čtyřiceti lety totiž v Sovětském svazu a následně v dalších několika státech proběhla sportovní akce Družba 84. Šlo především o politické odmítnutí tehdejších letních olympijských her v Los Angeles.
Tomu nicméně předcházel bojkot iniciovaný Spojenými státy v roce 1980, kdy se zhruba 60 zemí neúčastnilo letní olympiády v Sovětském svazu. Důvodem byla tehdejší sovětská invaze do Afghánistánu. Současné dění kolem účasti Rusů a Bělorusů na letošní olympiádě tak vedle emocí a kontroverzí nabízí do jisté míry i historickou paralelu.
