Když Martin, tak já taky. Zlatý obr Dostál završil v Paříži olympijskou sbírku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před finálovým závodem na tisíc metrů kajakář Josef Dostál řekl své snoubence Anežce Paloudové, jež předtím obsadila 15. místo na pětistovce: „Anežko, až dojedu do cíle, chci, abys byla první, s kým se uvidím.“

A tak se i stalo. To ještě slečna Anežka nevěděla, že její nastávající bude v cíli nejdřív ze všech a získá v Paříži svou první zlatou olympijskou medaili. Následoval sladký polibek. „Vím, že jsi nejlepší na světě, a teď jsi to dokázal ostatním,“ pravila mu pohnutě.

Krásná chvilka patřila jen jim. Na břehu doběhla Anežka ještě šampionovi pro pití a pak 202 centimetrů vysokého a 111 kilogramu těžkého obra, který vydechoval vsedě, povalila samým štěstím na lopatky.

Takhle vypadá česká zlatá tečka za hrami. Anebo vlastně spíš dvojtečka, neboť jednatřicetiletý Dostál o den později navázal na fantastický triumf vrstevníka, kanoisty Martina Fuksy. S chutí se nechal inspirovat. „Když jsem viděl, co dokázal Martin Fuksa fenomenálním výkonem a slyšel jsem českou hymnu, říkal jsem si: Ty jo, to je neuvěřitelné, ale je to možné,“ líčil do kamery České televize.

Areál ve Vaires-sur-Marne se proměnil v místo pro české vodáky zaslíbené.

Pro českou výpravu získal v Paříži třetí zlato. Další medaile dosud brali zlatí tenisté Kateřina Siniaková a Tomáš Macháč ve smíšené čtyřhře a bronzový tým kordistů. Do své soukromé olympijské sbírky přidal Dostál nejcennější medaili ke stříbru a třem bronzům, které vybojoval na hrách v Londýně, Riu de Janeiro a Tokiu.

Do finále postoupil ze třetí pozice v dopoledním semifinále, v němž závěru pošetřil síly.

V jízdě o medaile se od startu držel v popředí. V polovině trati byl druhý za Portugalcem Fernandem Pimentou, tři sta metrů před cílem se však posunul do čela a první místo si s přehledem hlídal, zatímco Pimenta odpadal. Za pětinásobným světovým šampionem Dostálem dojel druhý Maďar Ádám Varga, třetí jeho krajan a obhájce zlata z Tokia Bálint Kopasz.

Jakmile Dostál projel cílem, časomíra se zastavila na 3:24,07 a on se chytil za hlavu: To jako vážně jsem tady první?

„Nemohl jsem tomu uvěřit,“ přiznal.

Pak si pražský rodák sáhl na hruď, zařval jako lev a zaťal mocně pěst. „Bylo to hodně emočně náročné, celé hry. Český tým měl málo medailí, cítil jsem tlak, že by bylo fajn nějakou medaili zajet a pomoci České republice,“ vyprávěl. „Věděl jsem, že když předvedu to, na čem jsme pracovali, tak by to mohlo být na medaili.“

Pátá olympijská. První zlatá. Velký den nejen pro zaláskované snoubence, ale rovněž Dostálova tátu Tomáše, mistra republiky, který kluka ke kajaku přivedl.

Třebaže Josífka zpočátku moc nebavil, vytrval v píli a v roce 2011 se stal juniorským mistrem světa. O tři roky později v Moskvě získal titul také v kategorii do 23 let. A pak už následovaly triumfální počiny mezi elitou. Ten největší završil v sobotu po poledni ve Francii. „Udělali jsme obrovský kus práce, zlatá je nejen má, ale celého týmu,“ pronesl vášnivý rybář, milovník jídla a zdatný zpěvák, jehož motto zní: „Nejen žíti, plouti je nutno.“