Jezdí za nimi ti nejlepší surfaři. Kvůli olympiádě mohou být vlny v ohrožení

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do začátku olympijských her v Paříži zbývají necelé dva týdny. A zatímco se pozornost světa upíná především k Paříži coby hlavnímu dějišti, na sportovní událost roku se připravují i na opačném konci světa.

Surfování totiž bude hostit přes 9700 kilometrů vzdálená francouzská zámořská autonomní oblast Tahiti.

Půjde o jednu z nejkrásnějších lokalit, kde budou letošní OH probíhat, poznamenávají světová média. Pro 300tisícový národ akce představuje příležitost, jak ukázat krásy ostrova a do budoucna podpořit turismus.

„Je to kouzelné místo a vlny v Teahupo'o jsou úchvatné,“ nechal se slyšet předseda organizačního výboru her Tony Estanguet, když v roce 2022 navštívil lagunu s vzácnými korálovými útesy a vyhlášenými vlnami.

„Naší vizí vždy bylo poskytnout surfařům a tomuto sportu co nejúžasnější podmínky. Nepochybuji o tom, že Tahiti tuto vizi naplní,“ citovala jeho slova americká CNN.

V posledních měsících ale olympijské hry přinesly Tahiťanům spíše obavy o vzácný podmořský ekosystém.

Důvodem se stala v moři umístěná věž, z níž porota hodnotí výkony surfařů.

Dvě desítky let těmto účelům v oblasti Teahupo'o sloužila dřevěná stavba, pořadatelé olympijských her ovšem loni v listopadu přišli s tím, že konstrukce je nevyhovující.

„Vzhledem k tomu, že současná věž pro rozhodčí nesplňuje současné bezpečnostní normy, nebude nadále používána a musí být nahrazena, pokud chce Teahupo'o pokračovat v pořádání surfařských závodů, ať už v rámci olympijských her, nebo jiných soutěží,“ uvedli ve společném prohlášení s tamní vládou.

Vznikl proto návrh na novou 14tunovou věž z hliníku s celkovou plochou 150 metrů čtverečních, která měla pojmout 40 lidí, disponovat kohoutkovou vodou i odpadní přípojkou.

Proti tomu byli ochránci přírody i část místních. Nesouhlasili, že by na vzácném útesu měla probíhat hrubá stavba, která by mohla ohrozit podmořský ekosystém.

Oponovali vrtání do útesu, lití betonu a ohrožení podmořské flóry a fauny a potažmo i živobytí tamních komunit, které jsou závislé mimo jiné na řemeslném rybolovu.

V neposlední řadě vyjádřili obavy, že stavební zásah do korálového útesu může ovlivnit podmořský reliéf, a tedy to, jak budou vypadat vlny, jejichž současná „perfektní podoba“ je pro oblast typická a celosvětové unikátní.

„V polynéské kultuře jsou bohové všudypřítomní – v korálech, v oceánu,“ citoval server Sydney Morning Herald environmentalistku Cindy Otcenasek. „Oceán je považován za nejposvátnější chrám,“ upozornila.

„Žádný vědec, který by byl zapojený do výstavby této věže, nás nedokázal ujistit, že (zásah do korálového útesu) nebude mít dopad na vlny. Je to tedy otázka pro pořadatele olympiády a naši vládu: Existuje riziko pro naše dědictví?“ řekla.

Upozornila také, že Teahupo'o bylo územím bohů dřív, než tam zamířila olympiáda.

Podobně se pro CNN vyjádřila Alexandra Dempseyová, ředitelka organizace na ochranu oceánů The Khaled bin Sultan Living Oceans Foundation .

„Místní komunity jsou neuvěřitelně vášnivě a kulturně spjaté s oceánem a zejména s tamními útesovými systémy a útesy, které působí vlnobití v této oblasti,“ podotkla s tím, že dokonalá vlna je „přirozeným efektem toho, jak útes vypadá a jak se přirozeně formoval po miliony let“.

Proti výstavbě se tak opakovaně protestovalo a vznikla online petice, pod níž připojilo podpis přes 200 tisíc lidí. Výtky měla i Mezinárodní surfingová asociace (ISA), která například prosazovala různé alternativy, včetně hodnocení ze souše nebo užití kamer.

Pořadatelé nakonec apely zčásti vyslyšeli. „Nová, méně impozantní a méně hmotná věž, instalovaná na nových trvalých základech, je řešením, které zajistí dlouhou životnost věže a zaručí, že se v Teahupo'o budou moci konat sportovní akce i v budoucnu,“ stálo v prohlášení.

Dnes už nová věž v Teahupo'o stojí a má za sebou i první ostrý test – květnový závod prestižní World Surf League.

Britský deník The Guardian napsal, že má devět tun, rozlohu 50 metrů čtverečních a disponuje třemi podlažími. Oproti původnímu návrhu chybí splachovací toalety a vodovodní síť pod hladinou. Pojme 31 lidí, tedy jen o pět více než původní.

Kvůli stavbě také bylo vyhloubeno významně méně vrtů než v původním plánu, a to 133 do hloubky dvou metrů. Stát by měla v oblasti, která neovlivňuje velkou část korálů.

Přesto při stavbě k poničení korálového útesu došlo – začátkem prosince se o to postaral jeden z nákladních člunů. Úřady v reakci na incident výstavbu pozastavily, uvádí agentura AP.

„Viděl jsem, jak motory utrhly korálový útes, všechno rozbily a zároveň si zlomily vrtuli,“ popsal nehodu profesionální surfař Lorenzo Avvenenti. „To bylo největší zničení útesu, jaké jsem v životě viděl. Zvláště na tak posvátném místě, jako je Teahupo'o, které je tak syrové a nedotčené.“

„Bylo to pro nás strašné, protože mnoho lidí, kteří pracují pro Paříž 2024, jsou místní, takže mají speciální vztah s přírodou,“ dušovala se ohledně incidentu event manažerka her Barbara Martins-Nio.

Předseda organizačního výboru Estanguet přislíbil, že najdou řešení, jak věž dostavět bez dalšího možného ohrožení korálů.

Podle pořadatelů i místních nebyla jiná možnost, jak celou situaci vyřešit za tak krátký čas nebo bez úvah o jiné lokalitě než právě výstavbou hliníkové věže.