Článek
„V lavině se žádná sněhová vločka necítí zodpovědná.“ „Největší zlo páchá anonymní člověk,“ hlásají čínská média ve snaze podpořit vládní operaci „čistý internet“.
Cílem kampaně za vyčištění internetu je podle Čínské správy kyberprostoru vytvoření „civilizovaného, pokojného, zdravého, šťastného a klidného online prostředí“. Tímto krokem se tak rozšiřují Si Ťin-pchingovy letité snahy o kontrolu internetu, přetvoření čínských sociálních návyků a kultury, boj s materialismem a západním vlivem.
Letos je očistná kampaň spojená jednak se začátkem oslav nového lunárního roku, které začínají 31. ledna a potrvají do 6. února, ale také se zimními olympijskými hrami, do jejichž zahájení zbývá deset dní. Podle CNN hry představují největší mezinárodní sportovní událost, kterou Čína od převzetí moci Si Ťin-pchingem v roce 2012 pořádala. Jeho vláda jim tak přikládá velký význam, má šanci ukázat mocnou a sjednocenou Čínu.
Čínské weby citující státní agenturu Sin-chua uvádí, že se během speciální internetové kampaně zaměří na „nápravu problémů“, jako je „online násilí a šíření fám“, zabránění „předvádění bohatství a uctívání peněz“, s cílem „omezit šíření špatné internetové kultury a přísně napravovat problémy“.
Podle manuálu kybernetické správy mají být domovské stránky, seznamy vyhledávání trendů, vyskakovací okna a stránky s důležitým zpravodajským obsahem pečlivě spravovány tak, aby poskytovaly „pozitivní informace“. Obscénní, vulgární, krvavé, násilné a další nezákonné nebo nevhodné informace by měly být vymýceny tak, aby mohla vznikat „pozitivní online atmosféra“.
网信办发布通知,决定即日起开始“清朗·2022年春节网络环境整治”专项行动。集中整治网络暴力、散播谣言等问题,切实维护网民利益;持续开展整治,严防“饭圈”乱象反弹反复;加大炫富拜金、封建迷信等问题治理力度,遏制不良网络文化传播扩散;从严整治“网红儿童”“软色情”等问题,保障未成年人合法权益。
— 中国最高人民检察院Supreme People's Procuratorate of the PRC (@NweBurg) January 25, 2022
Za „špatné“ chování je považováno i chlubení se bohatstvím a uctívání peněz, přejídání, přílišné pití či formy věštění přes internet. Pro televizní pořady a filmy nově platí povinnost uvádět národnosti celebrit v titulcích, aby byli ti, kteří se vzdali čínského občanství, zahanbeni.
Za poslední týdny ohlásilo omezení WeChatových účtů i několik aktivistů za lidská práva a čínští akademici. Podle analytiků jde o důsledek varování Pekingu o vyjadřování se o lidských právech na olympijských hrách. „Vláda se nyní chce ujistit, že lidé nepřekročí čáru online a nenaruší dokonalou fasádu zimních olympijských her,“ uvedla Ja-čchiou Wang z organizace Human Rights Watch.
Boj s „nemravnými“ celebritami
Čínská správa kybernetického prostoru se také snaží zabránit tomu, aby se na výsluní vracely už jednou veřejně zostuzené osoby. Na „nemorální“ celebrity se vláda zaměřila už minulý rok v létě. Kampaň cílená na „chaotickou“ kulturu fanoušků celebrit se postupně přerodila ve vymýtání „nezdravého“ obsahu ze zábavního průmyslu.
S trestem v podobě vymazání z internetu a zábavních platforem se tak už setkali „zženštilí mladí muži“, čínský herec Čang Če-chan za návštěvu válečné šintoistické svatyně Jasukuni v Tokiu (památky připomínající japonské oběti válečných konfliktů) nebo herečka a ambasadorka italské značky Prada Čeng Šuang, která si pořídila dítě prostřednictvím americké náhradní matky.
Ačkoli herečka přímo čínský zákon neporušila, čínská státní média jejího příběhu využila, aby rozsáhle varovala před riziky náhradního mateřství. Mimochodem mezi zeměmi oblíbenými jako destinace náhradního mateřství pro čínské rodiče je zejména Ukrajina. Odhadem porodí Ukrajinky na zakázku pro zahraniční rodiče asi tři tisíce dětí ročně, z toho třetina připadne zájemcům z Číny.
Čeng Šuang má navíc černé puntíky nejméně dva – za daňové úniky jí přišla pokuta ve výši 46 milionů dolarů (téměř miliarda korun) a zákaz účinkování v zábavních pořadech.
Pro dobro mládeže
Čínské vysílací úřady vytvořily rovnou celý seznam „nevhodně se chovajících celebrit“. Kromě Čeng Šuang se na něm ocitla i čínsko-kanadská popová hvězda Kris Wu, který byl zatčen kvůli podezření ze znásilnění. To jeho fanoušky rozlítilo natolik, že na sociálních sítích začali pořádat finanční sbírky a vymýšlet plány na jeho záchranu. „Mám v plánu zachránit svého bratra,“ napsal jeden z uživatelů Weibo. „Sledoval jsem Útěk z vězení. Vím, jak to udělat.“
Právě mladí fanoušci jsou jedním z často omílaných argumentů, proč Čína internetové zásahy provádí. Kybernetický úřad v oznámení na WeChatu uvedl, že se bude během jarních prázdnin snažit odrazovat nezletilé před snahami stát se influencery.
Minulý rok v létě kybernetický úřad „pro dobro mládeže“ zakázal i internetové žebříčky hodnotící popularitu celebrit. Také se zpřísnila pravidla pro talentové agentury. Například populární platforma iQiyi zrušila všechny talentové show a označila je za „nezdravé“.
Cenzura se nicméně nevyhýbá ani hollywoodským hvězdám. Filmoví fanoušci nedávno zjistili, že snímek Klub rváčů s Bradem Pittem a Edwardem Nortonem nabízí čínskému divákovi alternativní konec.
V klasice Davida Finchera z roku 1999 film končí tím, že se hlavní hrdina střelí do tváře a zabije své nebezpečně ovládající teroristické alter-ego Tylera, následně na místo dorazí jeho přítelkyně a společně sledují sérií explozí a hroucení budov.
Na Tencent Video, čínské streamovací platformě, si hrdina vloží zbraň do úst a vystřelí. Následně se objeví text připisující zásluhy za happy end policejním složkám: „Pomocí vodítek poskytnutých Tylerem policie rychle celý plán odhalila a zatkla všechny zločince, čímž úspěšně zabránila Tylerovu plánu hromadného ničení.“