Holýma rukama pobil vojáky, teď nesl olympijskou pochodeň. Indie zuří

Pouhý den před oficiálním zahájením olympijských her v Pekingu popostrčila Indii k diplomatickému bojkotu čínskými státními médii opěvovaná štafeta olympijské pochodně, která hrám předcházela. K nelibosti Indie se po boku čínské basketbalové superstar a bývalého hráče NBA Jao Minga a astronauta Ťing Chaj-pchenga objevil také velitel Čínské lidové osvobozenecké armády Čchi Fa-pao.

Čchi Fa-pao je v zemi oslavován jako hrdina za účast na krvavé potyčce mezi Indií a Čínou v roce 2020. „Čchi, velitel pluku Čínské lidové osvobozenecké armády, který utrpěl vážné zranění hlavy při statečném boji v údolí Galwan, převzal plamen od Wang Meng, čtyřnásobné čínské olympioničky. Wang a Čchi si při předávání vojensky zasalutovali,“ píše státní médium Global Times v samostatném článku věnovaném účasti čínského velitele.

„Je skutečně politováníhodné, že se čínská strana rozhodla zpolitizovat událost, jako je olympiáda,“ řekl ve čtvrtečním televizním projevu Arindam Bagchi, mluvčí indického ministerstva zahraničních věcí, a oznámil, že se zahajovacího ceremoniálu indičtí diplomaté nezúčastní.

Veřejnoprávní stanice Doordarshan se po oficiálním kroku vlády rozhodla neodvysílat živý přenos zahajovacího a závěrečného ceremoniálu.

Za Indii soutěží jediný sportovec, alpský lyžař Arif Khan.

Účastí na štafetě pochodně bylo poctěno asi 1 200 lidí za olympijské hry a 600 za paralympijské. Nejstaršímu účastníkovi je 86 let, nejmladšímu 14. V pátek 4. února má olympijský oheň doputovat až na Národní stadion a oficiálně zahájit zimní olympijské hry 2022.

Účast „čínského hrdiny“ na slavnostním ceremoniálu Indii rozohnilo i proto, že Čína do „mírové soutěže“ vnesla politický spor.

Bývalá hvězda názorové sekce Global Times Chu Si-ťin na svém Twitteru reagoval tím, že nechápe, co je na účasti Čchiho špatného. „Čchi Fa-pao přežil krvavý střet. Zúčastnil se štafety s pochodní. Vidím v tom jen volání po míru na čínsko-indických hranicích a volání po světovém míru. Co je na tom špatného? Pokud vaše mysl není spravedlivá, pak bude zkreslené vše, co vidíte,“ napsal Chu.

Oním „statečným bojem“ čínská média odkazují na červen 2020, kdy se do sebe na sporné hranici v oblasti Himálaje pustili vojáci obou stran. Potyčka má od počátku několik neznámých, ale také bizarních proměnných. Den poté, co se obě strany dohodly, že napětí už dále stupňovat nebudou, se do světa dostala fotografie zbraně, kterou měli Číňané pobít několik indických vojáků.

Nástroj, který je na ní zachycen, vysvětluje důvod rozsahu zraněných i bez použití střelných zbraní. Připomíná zbraně využívané v období husitských válek.

Indická média použití nástrojů vyhotovených z bambusu s napíchanými hřebíky odsoudila jako „barbarství“, ani jedna strana se ke středověkým metodám ale nevyjádřila oficiálně.

Kromě vylepšených bambusových tyčí vojáci používali klacky, kameny a vlastní ruce.

Bitka stála život 20 indických vojáků. Čína oficiálně přiznává pět mrtvých, ačkoli skutečné číslo dle zahraničních médií dosahuje téměř čtyřiceti.

Potyčka je považována za nejsmrtelnější pohraniční střet mezi dvěma jadernými mocnostmi za více než 40 let.

Obě strany obvinily tu druhou z překročení sporné hranice, takzvané Linie aktuální kontroly (LAC). Ta odděluje území, které je pod čínskou kontrolou, od území pod indickou kontrolou v těch místech, v nichž neexistuje oboustranně uznaná hranice. Přesné umístění linie, zejména v západní části Ladáku, je podle obou velmocí sporné.

Pro hraniční spor se nenašlo řešení dodnes. I rok 2022 zahájily Indie s Čínou diskusí o sporné oblasti v Himálaji a ani tentokrát nedošly ke konstruktivnímu závěru. Od června 2020 mezi dvěma zeměmi proběhlo už 14 rozhovorů na úrovni velitelů i diplomatů.

Oblast však nadále zůstává nebezpečným bodem potenciálního vzplanutí konfliktu mezi dvěma největšími asijskými mocnostmi. Během zimy se toho na himálajské hranici příliš neděje. Zasněženou oblast hlídají vojáci v podmínkách, kdy teploty klesají hluboko pod nulu. Což je příhodné i pro popis nálady na obou stranách.

Indie a Čína mají rozdílné představy o tom, kudy přesně by měla špatně definovaná 3 500 kilometrů dlouhá hranice vést. Několik sektorů si nárokuje Nové Dillí i Peking a obě strany jsou hluboce přesvědčené o svém územním nároku. Indie i Čína tak kontrolují části hranice, které si nárokuje druhá strana, a vzájemně se obviňují z invazí.

Indická vláda nadto musí řešit čínské stavební aktivity podél hranice.

Obě strany v regionu rozmístily desítky tisíc vojáků a těžkou vojenskou techniku, včetně tanků a stíhaček.

Masakr z roku 2020 nebyl zdaleka prvním, kdy se sousedé na hranicích poprali podle starých zvyklostí a bez konvenčních zbraní.

Indie a Čína mají celou historii sporů o území podél nejasně zaznamenané hranice.

Zabránit eskalaci měla bilaterální dohoda podepsaná v roce 1966, která zapověděla používání střelných zbraní a výbušnin podél sporného úseku. Smlouva říká, že ani jedna strana nesmí zahájit palbu nebo zahajovat operace se zbraněmi nebo výbušninami ve dvoukilometrové oblasti Linie aktuální kontroly.

Řešení sporu je však dle analytiků v nedohlednu, ačkoli zásadně ovlivňuje i vzájemný byznys.

O tom, že jsou čínsko-indické vztahy na bodu mrazu, svědčí i případ z minulého roku, kdy se „bitva“ přenesla do virtuální roviny.

Ačkoli se Čína během největší covidové krize v Indii chlubila pomocí sousedovi v nouzi, z účtu na sociální síti Weibo spojovaného s vládnoucí komunistickou stranou publikovala post, ve kterém vedle sebe pro srovnání vložila snímek z raketového startu v Číně a fotografii těl obětí v Indii. Koláž autor doprovodil textem: „Zažehování ohně v Číně versus zažehování ohně v Indii.“

Příspěvek publikovaný s hashtagem odkazujícím k rekordnímu počtu nakažených v Indii byl po záplavě kritiky smazán. Uživatelé byli ale opět rychlejší a pořídili několik nesmrtelných print screenů. Posměšný příspěvek zveřejnil účet patřící oficiálnímu čínskému orgánu, Ústřední komisi pro politické a právní záležitosti Komunistické strany, který má na Weibo, obdobě Twitteru, miliony sledujících. Ačkoli v obou zemích rostou nacionalistické nálady kvůli sporům na hranicích, protentokrát pohoršení neskrývali ani čínští uživatelé.