Které země jsou na olympiádě historicky nejúspěšnější?

Norsko zůstává i po hrách v Pekingu historicky nejúspěšnější zemí na zimní olympiádě. Norští sportovci a sportovkyně se dosud účastnili všech ročníků a získali dohromady 405 medailí. Stejně tak na všech zimních olympiádách byly i Spojené státy, které jsou druhou historicky nejúspěšnější zemí.

Třetí nejvyšší počet olympijských medailí pak získali sportovci a sportovkyně z Německa, kteří se ve společných výpravách účastnili 16 ročníků. V letech 1968 až 1988 pak startovali odděleně.

Jak si ale země vedou v jednotlivých sportech? Seznam Zprávy připravily přehled nejúspěšnějších států podle celkového zisku olympijských medailí.

Každý z grafů zobrazuje nejprve pořadí zemí podle počtu všech medailí z daného sportu. Druhá část grafů pak ukazuje počet jednotlivých cenných kovů podle umístění. Stejné počty zlatých, stříbrných nebo bronzových medailí se překrývají, kliknutím na jednotlivé položky legendy je lze filtrovat.

Norsko je nejenom historicky nejúspěšnější zemí na zimních olympiádách, ale drží také pomyslnou zlatou medaili, pokud jde o dominanci v jednotlivých sportech. Z pohledu celkových medailových zisků vede v běhu na lyžích, severské kombinaci, ve skocích na lyžích a po Pekingu také v biatlonu.

Na prvních ročnících olympiád se na předních příčkách norští běžci střídali pouze se Švédy a Finy. V letech 1956 až 1988 se ale dostali do popředí především závodníci ze Sovětského svazu. Ti si v tomto období sedmkrát z celkem devíti zimních her odvezli nejvíce olympijských medailí.

Norsko z hlediska celkového počtu získaných medailí pak v běhu na lyžích dominovalo opět od 90. let. Od her v Albertville má na kontě 83 cenných kovů.

Také ve skocích na lyžích má Norsko historicky nejvíce olympijských medailí. V Pekingu si ale připsalo pouze jeden cenný kov – zlato na velkém můstku získal skokan Marius Lindvik. Nejúspěšnější letos byli Slovinci se ziskem dvou zlatých, jednou stříbrnou a bronzovou medailí.

Třetí disciplínou, v níž má Norsko v celkovém součtu nejvíce olympijských medailí, je severská kombinace, která se skládá právě z běžeckého a skokanského závodu. Dosud v tomto sportu získali norští sportovci 35 olympijských kovů. Z Pekingu si pak ze tří disciplín odvážejí dvě zlaté a dvě stříbrné medaile.

Na letošních hrách si Norsko zajistilo vedení i v biatlonu. Z Pekingu si odveze 14 medailí, z nichž šest je zlatých. S celkovým ziskem 55 olympijských kovů tak těsně překonalo Německo, které má o jeden méně.

Spojené státy mají nejvíce medailových zisků ze zimních olympijských her v krasobruslařských disciplínách. Dohromady získaly 54 cenných kovů. Na prvních příčkách se ale častěji umisťují ruští sportovci a sportovkyně. Pokud se sečtou všechny jejich olympijské výpravy, mají v součtu 18 zlatých olympijských medailí.

Spojené státy dominují také ve dvou novějších sportech: v akrobatickém lyžování a ve snowboardingu. Od roku 1992, kdy se akrobatické lyžování stalo součástí olympijského programu, byli američtí sportovci a sportovkyně vždy na stupních vítězů. V počtu zlatých kovů ale těsně vede Kanada.

O šest let později, v roce 1998, se k zimním olympijským sportům přidal také snowboarding, ve kterém z celkových 51 soutěží zvítězili američtí sportovci a sportovkyně v 17 případech. Jejich dominance je ve snowboardingových disciplínách výraznější než v akrobatickém lyžování. Dohromady mají Spojené státy na kontě 35 medailových zisků, druhá Kanada je zhruba na polovině.

Kanaďanům se na zimních olympiádách daří nejlépe ve dvou týmových sportech. V curlingu se na stupních vítězů umístili celkem jedenáctkrát, z čehož šest turnajů vyhráli. Letos v Pekingu byli ale úspěšnější Švédové, kteří si odvezou tři medaile, zatímco Kanada pouze jeden bronz.

V hokeji pak kanadské týmy získaly již 23 medailí, z nichž 14 je zlatých. Významný podíl na tom mají i kanadské hokejistky. Od her v Naganu, kdy se součástí olympijského programu stal i turnaj žen, se pokaždé dostaly až do finále. Pětkrát vyhrály zlato a dvakrát stříbro.

Saně jsou součástí zimní olympiády od roku 1964 a Němci jsou v tomto sportu výrazně dominantním národem. Samostatné Německo vyhrálo celkem 48 cenných kovů, z nichž polovina je zlatých. V době rozdělení země se dařilo lépe východním Němcům, kteří jsou dodnes druzí nejúspěšnější.

Němci jsou po olympiádě v Pekingu nejlepší i v dalším sportu na ledové trati. V jízdě na bobech vyhráli dohromady sedm medailí a přeskočili tak Švýcarsko, které se letos na olympiádě neumístilo. Stejně jako v jízdě na saních, i na bobech získávali cenné kovy pravidelně již před sjednocením země. Nejprve byli úspěšnější západní Němci, posléze reprezentanti východního Německa.

Rychlobruslařské soutěže ovládli na posledních olympiádách Nizozemci. První medaile přitom získali až v roce 1952, další o osm let později v americkém Squaw Valley. Od té doby však mají medailové zisky z tohoto sportu téměř pravidelně. Navíc z celkových 147 olympijských kovů, které Nizozemsko dosud vyhrálo, jich 133 připadá právě rychlobruslařům a rychlobruslařkám.

Stejně jako Nizozemci opanují výsledkové tabulky v rychlobruslení, Jihokorejci dominují v závodech na krátké dráze, takzvaném short tracku. Ze všech 79 olympijských medailí, které Jižní Korea na zimních hrách dosud získala, jich 53 pochází právě ze short tracku.

O druhé místo se pak dělí Čína a Kanada, obě země mají v celkovém součtu 37 olympijských kovů. Čína má však více zlatých a stříbrných medailí, Kanada zase bronzových.

Kromě olympiády v Garmisch-Partenkirchenu v roce 1936, kdy se alpské lyžování poprvé zařadilo do olympijského programu, byli rakouští lyžaři nebo lyžařky pokaždé na stupních vítězů. Z celkových 128 olympijských medailí mají 40 zlatých. Poslední přidali v neděli v soutěži smíšených týmů v paralelním slalomu.

Medailové výsledky ve skeletonu, který se na olympijských hrách objevil zatím osmkrát, jsou poměrně vyrovnané. Nejvíce cenných kovů získali skeletonisté ze Spojeného království, o jeden méně pak mají Američané. Na třetí příčce jsou Němci, kteří si z her odvezli dohromady šest olympijských medailí.