Článek
Radost z pondělního úspěchu překazila následný den informace o pozitivním testu na doping. Ruské krasobruslařky si tak na medaile, pokud nedojde ke změně výsledků, budou muset ještě počkat, píše BBC. Ruský ženský krasobruslařský tým, který v posledních letech válcuje konkurenci, se ale mimo doping potýká i s dalšími problémy.
Patnáctiletá Kamila Valijevová, u níž test zakázanou látku ukázal, patří spolu se svými týmovými kolegyněmi a tréninkovými partnerkami Alexandrou Trusovovou a Annou Ščerbakovovou ke světové krasobruslařské špičce. Trojice sdílí nejen trenérku, ale také schopnost skákat ty nejsložitější skoky.
Ještě před dopingovým skandálem ale dokonalý obraz ruské trojice a jejich koučky narušovaly značné kontroverze. Tou hlavní jsou obavy o zdraví ruských krasobruslařek, které na dlouhých trénincích zkouší ty nejtěžší skoky, jež si mohou vybrat tvrdou daň na zdraví velmi mladých sportovkyň.
Právě obtížné skoky jsou ale jednou z příčin ruské dominance. Oceňovaná trenérka Eteri Tutberidzeová považuje krasobruslení mimo jiné za hru s čísly, píše server Vox. Svěřenkyně ruské trenérky, která sbírala zkušenosti i ve Spojených státech, totiž sází na bodovací systém, jenž bohatě oceňuje riskantní a málo vídané skoky.
Například na olympijských hrách v Pchjongčchangu v roce 2018 naskládala zlatá medailistka Alina Zagitovová všechny své těžké skoky do druhé poloviny své jízdy, aby tak získala desetiprocentní bonus. Toto pravidlo už ale mezitím doznalo změny.
Současná skupina krasobruslařek pod vedením Tutberidzeové zvládá rychlé a komplikované skoky, za které sbírají ty nejvyšší známky a díky tomu drtí svou konkurenci. Díky bodovacímu systému tak svěřenkyně Tutberidzeové i přes ne vždy čisté a bezchybné bruslení sčítají úspěch za úspěchem.
Právě Zagitovová, olympijská vítězka z roku 2018, kdy jí bylo 15 let, o rok později uvedla pro olympijský kanál, že ty nejtěžší skoky už jsou pro ni příliš nebezpečné a aby bylo pro ni přistání na led méně rizikové, musela by zhubnout. Krátce na to Zagitovová oznámila konec profesionální kariéry a do Pekingu už neodcestovala.
Na zranění si dlouhodobě stěžovala také stříbrná žena z Pchjongčchangu Jevgenija Medveděvová, která se později přesunula do Kanady. Kvůli covidovým opatřením se ale nakonec vrátila k ruské trenérce.
Ruské krasobruslařky tak za svou dominanci často platí vysokou cenu. Výjimečná nejsou vážná zranění ani předčasné konce kariéry. Bruslařky, jež dokážou přistát po obtížných skocích, bývají velmi mladé, někdy dokonce předpubertální, zásadní je u nich totiž nízká výška i váha. Příchod puberty ale často slibnou kariéru zbrzdí.
Podle bývalé americké olympijské krasobruslařky Poliny Edmundsové je tak jen málo dospělých krasobruslařek, jež zvládají i ty nejtěžší skoky. „Když se podíváte na ženy, které prošly pubertou a stále dokážou udělat trojitý axel, tak je spočítáte na prstech jedné ruky,“ řekla Edmundsová serveru Vox.
Edmundsová také poukázala na to, že například americký tým je oproti ruskému výběru výrazně starší. Jedné z hlavních hvězd Američanek Mariah Bellové je 25 let. „Pro mladé bruslařky je to jednodušší, protože jejich těla ještě neprošla těmito změnami. A máte spoustu dívek, které jsou mimo další sezonu po pubertě, protože vyrostou nebo se zraní,“ dodala Edmundsová.
V poslední době tak vážnější zranění prodělala Trusovová, Ščerbakovová a také patnáctiletá juniorská šampionka a další velká naděje Daria Usačevová, která se vážně zranila loni v listopadu. Podrobnosti o zranění, po kterém Usačevová opouštěla led v Tokiu v slzách a náručí masérů, ale nejsou veřejně známé. Podle neoficiálních informací má zlomenou kyčel.
Pod drobnohled se tak postupně dostávají tréninkové metody ruské trenérky. Tutberidzeová v rozhovorech v minulosti uvedla, že Zagitovová a její vrstevnice trénují někdy až dvanáct hodin denně.
Za méně než deset let se Tutberidzeová stala dominantní postavou nejen v ruském krasobruslení. Její studentky se neustále umisťují na předních příčkách mezinárodních akcí a sportovní škola Sambo-70 v Moskvě, kde Tutberidzeová spolupracuje s trenérem Sergejem Dudakovem a choreografem Daniilem Gleichengauzem, stahuje ty největší talenty.
Držitelka ceny Mezinárodní bruslařské unie pro nejlepší trenérku je ale podle kritiků důkazem toho, že její kontroverzní metody krasobruslařské veřejnosti nevadí a přivírá před nimi oči. Trenérka za zásadní považuje hmotnost svých svěřenkyň, přestože se několik minulých i současných bruslařek potýkalo s poruchami příjmu potravy.
V roce 2014 Tutberidzeová například uvedla, že je ráda, že její svěřenkyně a olympijská vítězka z her v Soči Julia Lipnická dokázala přežívat jen na „práškové stravě“, uvádí server Aleteia. Lipnická, která se následně roky potýkala s anorexií, nakonec ukončila kariéru v pouhých devatenácti letech.
A podobných příběhů dívek okolo ruské trenérky je více. Anna Ščerbakovová, která se účastní letošních her, podle hlavního choreografa Gleichengauze například snědla k večeři pouze dvě krevety a následně prohlásila, že je sytá. Gleichenghauz to v rozhovoru na ruské stanici Sport24 komentoval, že byl rád, že „není posedlá jídlem jako mnoho jiných dívek“.
Další krasobruslařka Alina Zagitovová zase uvedla, že během olympijské sezony někdy sportovkyně ani nepily během tréninků vodu a „jen si vypláchly ústa a všechno vyplivly“.
Přehnaný důraz na hmotnost dokládá i dokument deníku Russian Times z roku 2018. V něm realizační tým zakáže štábu natáčet váhu, na kterou krasobruslařky vstupují. Jevgenija Medveděvová následně filmařům říká, že „v našem sportu záleží na každých 200 až 300 gramech“ a bruslařky si nesmí „zkazit aerodynamiku“.
Tvrdému přístupu také čelily sportovkyně, které se rozhodly tréninkovou skupinu vedenou Tutberidzeovou opustit. V červenci 2020 se například Aliona Kostornajová rozhodla přestoupit k trenérovi Jevgeniji Pljuščenkovi. V odvetě ruská trenérka zveřejnila na svém instagramovém účtu příspěvek, kde Kostornajovou obvinila z neschopnosti spolupráce s ostatními dívkami.
„Změníme něco v našem tréninkovém systému? Ne. Děláme všechno správně,“ uvedla mimo jiné trenérka v příspěvku. Dokud se tak bude ruskému týmu dařit, změny v tréninkových metodách i v trenérském obsazení nejspíš nelze očekávat.