Článek
V celém příběhu vyplývá na povrch, že zdaleka nejde pouze o jeden případ dopingu, ale o celý systém podivných praktik, jak přivést mladé talenty ke zlatým medailím. A hlavně za jakou cenu.
Donedávna mohla být ruská trenérka Eteri Tutberidzeová považována za tvrdou, ale elitní krasobruslařskou trenérku, která trénuje dívky až 12 hodin denně. Za jednu z nejlepších ve svém oboru s obřími úspěchy. V souvislosti s případem její mladičké svěřenkyně se však dostávají na světlo i jiné informace.
Tutberidzeová se specializuje na mladičké ruské talenty, které rychle vypiluje k dokonalosti, získá s nimi mistrovské tituly a medaile. V okamžiku, kdy děvčata dosáhnou puberty, jejich kariéry u ruské trenérky končí. Žádná z jejích svěřenkyň se nezúčastnila více olympijských her. Zmizely z krasobruslařského výsluní často s různými zraněními a zdravotními potížemi. V jejich osudech se dokola opakují zvěsti o drsných metodách včetně omezování stravy a přetrénování.
Abychom nebyli nespravedliví, není vyloučeno, že nejde jen o Tutberidzeovou. Úspěšná trenérka může být jen odhalenou špičkou krasobruslařské mašinerie, která ve vrcholné podobě není vždy vystavěna na férových a zdravých principech.
Nechtěná puberta
V ženském krasobruslení je nepsaným tajemstvím, že v pubertě přichází u dívek prudký zlom v kariéře. Proč? Puberta mění ženské tělo tak, že dívky už potom nejsou stejně dobře disponované pro vrcholový sport. Prototypem zlaté olympijské medailistky je menší, štíhlejší dívka, patřičně obratná a skvěle ohebná. S pubertou některé pohybové vlastnosti odcházejí.
S přibývající ženskostí krasobruslařka získává možná u rozhodčích na uměleckém dojmu, ale to v dnešním pojetí není rozhodující kritérium. Klíčovým prvkem pro zisk medailí a titulů jsou skoky, skoky a zase skoky. A tady už asi každý rozumí. Je to úplně stejné jako se sportovními gymnastkami. Mladičké dívky před pubertou provádějí nejobtížnější skokové variace. Ty, které zůstávají stejně skokově vyspělé i později, jsou spíš výjimkou.
Když se tělo začíná zásluhou přirozeného dospívání měnit, přicházejí „záchranné“ akce, které mají přirozený proces zlomit, zastavit nebo aspoň zbrzdit. A proto je ženské krasobruslení tak zasažené poruchami příjmu potravy, bulimiemi a anorexiemi.
Vraťme se ale k Tutberidzeové. Jak upozornil web Vox.com, právě její svěřenkyně patří k nejvíce postiženým a navíc se případy opakují skoro jako přes kopírák. Zde jsou jména těch nejznámějších: Julia Lipnická, Jevgenija Medveděvová, Alina Zagitovová a Anna Ščerbakovová.
Lipnické zářná kariéra trvala asi tři roky. V roce 2012 se stala juniorskou mistryní světa, o dva roky později mistryní Evropy a olympijskou vítězkou v týmové soutěži v Soči. Stala se jednou z průlomových hvězd her, známou svými rotacemi a neuvěřitelnou flexibilitou. Bylo jí 15 let. Pak už měla jen průměrné výsledky a v roce 2017 ukončila kariéru, když ji trápilo zranění kolena a přiznala, že trpí anorexií. Vyhledala léčbu v rehabilitačním centru v Izraeli a objevovaly se zprávy o tom, že tým Tutberidzeové povzbuzoval Lipnickou, aby si udržovala váhu pomocí speciální práškové výživy.
Lipnická se už nedostala na hry v roce 2018. Tam ji vystřídaly jiné zázračné děti Tutberidzeové – Medveděvová a Zagitovová.
Medveděvová vyhrála mistrovství světa juniorů 2015, mistrovství Evropy 2016 a 2017, ale hlavně je dvojnásobnou mistryní světa z let 2016 a 2017 a dvojnásobnou stříbrnou medailistkou z olympijských her v roce 2018. Po olympiádě od Tutberidzeové odešla trénovat do Kanady se známým trenérem Brianem Orserem. Chválila si nové metody a spolupráci s nutričním specialistou. V roce 2020 se však kvůli pandemii musela vrátit do Ruska k Tutberidzeové. Nedopadlo to dobře. Ruská trenérka kritizovala Medveděvovou, že přibrala, a obvinila ji i kanadského trenéra ze špatných výsledků. Nakonec sportovkyni údajně srazily vážné bolesti zad a těžký průběh onemocnění covid-19.
Alina Zagitovová nejprve vyhrála mistrovství světa juniorů 2017. Pak získala zlato na mistrovství Evropy 2018 a mistrovství světa 2019. Jejím největším úspěchem je zisk zlaté medaile na ZOH v roce 2018 a stříbro v soutěži družstev. Bylo jí 15 let a skvělými skoky připomínala vylepšenou verzi Lipnické. V několika rozhovorech naznačila, že jí trenérčin tým omezoval přísun stravy i pití vody, aby co nejvíc snížila váhu. V roce 2019 si dívka posteskla, že už je příliš stará (bylo jí 19 let), a nakonec odešla od sportu.
Anna Ščerbakovová se stala stříbrnou medailistkou na mistrovství světa juniorů z roku 2019. Za dva roky už byla mistryní světa a dvojnásobnou evropskou stříbrnou medailistkou (2020 a 2022). Teď bojuje o zlato v Pekingu. Stala se první ženou v kategorii dospělých, která skočila dvakrát čtverného lutze během jedné jízdy, a také jednou z mála bruslařek, jež dokázaly skočit čtverného flipa. I ona hovořila s ruskými médii o dietě, že jí například stačí k večeři dvě krevety. A také ona se potýkala s nepříjemným zraněním.
Tomu se nevyhnula ani další mladičká žákyně Tutberidzeové Daria Usačevová. Ruská juniorská šampionka letos v listopadu utrpěla velmi vážnou zlomeninu kyčle.
Teď se na Tutberidzeovou valí vlna podezření a kritiky, ale musíme připomenout, že ještě v roce 2020 ji Mezinárodní bruslařská unie ocenila titulem „nejlepší trenér“. Tehdy byla chválena ze všech stran i mezinárodními odborníky, kteří navštívili její školu.
Znamená to, že si svět zvykl na fantastické výkony světového krasobruslení? A mezinárodní sportovní orgány a část komunity i specializovaných médií přivírají nad negativními jevy oči?