Článek
Vybavuju si to jako dneska. Bylo krátce před ZOH v Koreji 2018 a kolega přivezl z Rakouska rozhovor s českou hvězdičkou jménem Ester Ledecká. Máte-li zájem, tady si ho můžete pustit.
„To si děláš blázny, to jako po celý ten rozhovor bude mít ta holka na očích lyžařský brejle?!“ pustili jsme se do nebohého kolegy. Vysvětlil nám, že Ester a její tým na tom při natáčení trvali.
O pár týdnů později, Pchjongčchang: Ester šokuje planetu, když na olympiádě vyhraje lyžařské Super G. A na tiskovou konferenci dokráčí… v lyžařských brýlích. Nesundá je ani na četné prosby. Vysvětluje to tak, že s tiskovkou na rozdíl od soupeřek nepočítala. A tak prý nemá upravený make-up.
Utekly čtyři roky a dnes ráno jsme všichni hltali další zlatý závod božské Ester. Nejlepší snowboardistky stojí na stupních vítězů, dostávají figurky pand na památku. A jediná z medailistek opět skrývá rozesmátý pohled svých očí pod lyžařskými brýlemi. Ano, Ester Ledecká.
Porazila mě, udolala mě, pochopil jsem. Dneska už si o ní kvůli těm brýlím nemyslím, že je střelená nebo že je vystavuje schválně coby sponzorskou značku. Už jsem pochopil, že je to prostě JEJÍ značka, že ona to prostě má takhle. Chce to takhle. Dělá to takhle. A i kdyby se všichni postavili na hlavu, ona si to bude dělat tak, jak chce ona, prostě po svém. A právě tohle je jedna z nejdůležitějších odpovědí na to, proč je Ester Ledecká českým sportovním zázrakem, zdaleka nikoli na jedno použití. Je svá a nikdo ji nezměnil.
Ani co se týče oněch lyžařských brýlí, ani v tom hlavním, a to v její sportovní obojživelnosti. V rozhovoru, který jsem zkraje vzpomínal, Ester říká: „Jsem tak trošku magor.“ V čem? Přesně tohle, co teď prožívá, si kdysi vysnila. A společně se svojí rodinou toho také dosáhla. Právě díky nastavení, o kterém by 90 procent z nás řeklo, že je to bláznivá umanutost.
Jenže právě tohle je stav mysli, který ji dovedl k cílii, ve kterém teď cinkají už tři zlaté olympijské medaile, což Ester řadí někam na piedestál zázračných sportovců typu Emila Zátopka, Jana Železného, Martiny Sáblíkové nebo Věry Čáslavské.
Každý z nich musel být svým způsobem magor, ve smyslu originál, co se nepřizpůsobil ostatním, průměrným, nerozmělnil se v davu. Vyčarovat někde ve Žďáru nad Sázavou rychlobruslařskou šampionku se jeví stejně bláhově jako objevit holku s nejlepším citem pro skluz na sjezdovce ve Špindlu. A vidíte!
Celé Rakousko se všemi svými lyžařskými gymnázii a miliony eur investovanými do zimních sportů zírá na to, jak rodačka z Prahy na snowboardu porazí celý svět, kdy si vzpomene. A na lyžích ho umí pěkně prohnat. Však ještě uvidíme, i v Pekingu!
I kdyby se jednoho krásného dne s lyžařskými brýlemi na očích dokonce i vdávala, tak ať. Bude to ona. Absolutní originál. Zatím třikrát zlatá Ester Ledecká.
