Článek
Proč se to děje a má to společného jmenovatele?
Ve Skotsku to byli ekologičtí aktivisté, teď ve Španělsku zase členové skupiny CDR bojující za nezávislost Katalánska.
Naprosto jiné zájmy a cíle, ale stejný nápad. Vést útok a poškodit sportovní akci, která s tím nemá vůbec nic společného. Přilepení lidé k silnici ještě nejsou nebezpeční, olej vylitý před pelotonem už ano, a velmi. Proč to celé?
Jak zjistila španělská policie, jediným cílem bylo na sebe upozornit. Vuelta je největší sportovní událostí ve Španělsku, láká miliony domácích i zahraničních fandů. Je hodně viditelná. A to je ten důvod.
Španělská policie v sobotu zatkla čtyři prokatalánské aktivisty za nezávislost a kvůli pokusu o sabotáž prohledala jejich domovy. Zjistila, že plánovali vylít olej trubicemi vyčnívajícími z plechových barelů ukrytých v křoví na mostě, kudy vedla trasa závodu.
Po dvou nocích ve vězení policie aktivisty propustila na kauci, přičemž separatistická hnutí organizovala solidární protesty, aby je pozdravila, když opouštěli policejní stanici. Jednou z podmínek kauce bylo, že se čtveřice už nemůže přiblížit k Vueltě na více než 500 metrů. Mezitím čelí možnému obvinění z narušování veřejného pořádku, ze spáchání trestné činnosti v bezpečnosti silničního provozu a životního prostředí a z příslušnosti ke zločinecké organizaci.
Policie mohla tušit problémy už dopředu. Minulý týden místní katalánské separatistické skupiny vyzvaly k protestům proti závodu, který projížděl po čtyři dny katalánským územím. Některé skupiny, jako je hnutí za nezávislost Omnium, vyzývaly k přímým demonstracím proti Vueltě. Vůbec přitom neskrývaly, že cílem je zviditelnit katalánský politický konflikt ve světě.
A zase ty připínáčky
Hnutí za nezávislost je nejsilnější v malých městech a venkovských oblastech Katalánska. Organizované demonstrace v průběhu Vuelty se naštěstí, až na tento jediný včas odhalený incident, omezily na nenásilné akce.
V neděli hrstka separatistů na začátku druhé etapy v Mataró v dešti mávala transparentem „Katalánsko není Španělsko“. Během etapy pak někdo 100 km před cílem rozházel po silnici připínáčky, což mnoha jezdcům způsobilo defekty. Viník však nebyl přistižen a nebylo ani jasné, proč to někdo udělal.
Když potom 3. a 4. etapa zamířily přes některé hlavní separatistické oblasti ve vnitrozemí Katalánska, vesnice vyzdobily ulice, kterými trasa procházela, katalánskými vlajkami. Žádné pokusy blokovat závod ani žádné známky větší demonstrace se už nekonaly.
Nic nového pod sluncem
Útoky proti pelotonu se zdají šokující, ale když se podíváme do historie velkých cyklistických závodů, zjistíme, že nejsou ničím výjimečným.
Naposledy se to stalo teprve před několika týdny. Silniční závod mistrovství světa mužů mezi Edinburghem a Glasgow zablokovali demonstranti ekologické skupiny This Is Rigged, kteří se přilepili na silnici a jimž se podařilo závod na 45 minut zastavit.
Co jim vadilo? Snažili se upozornit na „neekologické“ praktiky velké společnosti INEOS, která je sponzorem stejnojmenného týmu mezinárodního pelotonu. Policie pět aktivistů zatkla a závod nakonec mohl pokračovat.
Pepřový sprej
Web Cyclingweekly zapátral v archivu a připomněl i další situace. Když francouzští farmáři během 16. etapy Tour de France 2018 zablokovali cestu jezdcům pomocí balíků sena, policie odpověděla na protest pepřovým sprejem. Mělo to však až tragikomický dopad.
Pepřový sprej sice zahnal farmáře, ale zasáhl také část pelotonu. Mezi postižnými byl i nositel žlutého trikotu Geraint Thomas, jeho týmový kolega z týmu Sky Chris Froome nebo Peter Sagan.
Etapa z Carcassonne a Bagnères de Luchon musela být na 15 minut zastavena a jezdci si zoufale vyplachovali vodou ze svých bidonů oči, aby mohli pokračovat.
Tvrdá Hinaultova pěst
Možná nejslavnější protest v historii cyklistického závodu, či spíš reakce na něj, se odehrál v páté etapě závodu Paříž-Nice. Velká skupina dělníků a zaměstnanců odborů z nedaleké loděnice, rozčarovaných pracovními podmínkami, zablokovala silnici v naději, že zvýší povědomí o své věci.
Netušili, jak tím rozzlobí svého krajana Bernarda Hinaulta. Ten do nich doslova vletěl v plné rychlosti na kole a rovnou jednoho z demonstrantů praštil. Ostatní se ho snažili uklidnit a závod nakonec pokračoval.
A protesty jezdců
To, co jezdci nesnášejí, pochopitelně někdy sami dělají. Při závodech na kole často protestují většinou proti podmínkám, které při soutěžích panují. Třeba z 258km 19. etapy Giro d'Italia 2020 do Asti zbyla asi polovina, neboť jezdci protestovali proti takové porci kilometrů v dešti a větru.
Asi nejslavnější jezdecké protesty se odehrály na Tour de France 1998 – v roce dopingové aféry Festina. Jezdci byli rozčarováni postupem médií a policie v honbě proti dopingu, a tak si na protest proti této „šikaně“ místo jízdy sedli na zem.
