Článek
První závan revoluce v běžeckých botách přišel už v roce 2016, kdy značka Nike představila zbrusu nový speciální model, jehož podrážka obsahovala karbonový plátek. Ten bezpochyby fungoval jako péro a dálkové běžce zrychlil. Za tři roky nato, pronikla novinka i na atletické dráhy.
Po zhruba sedmi letech přichází další fáze, ještě viditelnější, kdy atletické tretry učinily další skok vpřed. Jejich nositelé v posledních týdnech překonali rekordy v maratonu jak mužů, tak žen.
Nejprve koncem září Etiopanka Tigist Assefaová zdolala trať berlínského maratonu v neuvěřitelném čase 2:11,53. Dosavadní rekord Keňanky Brigid Kosgeiové překonala o závratné dvě minuty 11 vteřin. Do cíle ji nesly tretry Adidas Adizero Adios Pro Evo 1 na jedno použití. Vážily pouhých 138 gramů a stály v přepočtu přes 11 000 korun.
V neděli pak keňský běžec Kelvin Kiptum na maratonu v Chicagu překonal hranici světového rekordu. Kiptum dokončil závod v čase 2:00:35, čímž překonal rekord krajana Eliuda Kipchoge z roku 2022 o 34 sekund. Běžel v tretrách Nike Alphafly 3.
Byl to teprve jeho třetí maraton, ale už se může pochlubit třemi ze šesti nejrychlejších časů v historii.
Mimochodem ženský chicagský maraton vyhrála Sifan Hassanová v traťovém rekordu. Na nohách měla rovněž Alphafly 3s.
BBC Sport píše, že pro atletickou federaci World Athletics není zcela snadné udržet s novými trendy krok. V lednu 2022 aktualizovala předpisy, jak trendu nových „superbot“ čelit. 18stránkový dokument uvádí, že tretry nelze používat, pokud nejsou k dispozici jakýmkoli sportovcům účastnícím se příslušných soutěží, a k tomu stanovil technické požadavky na tloušťku podrážky. Právě zmíněné Alphafly 3 jsou na seznamu schválených bot, což znamená, že jsou v souladu s technickými požadavky.
Samozřejmě, že i tyto boty mají tuhé destičky z karbonu se zakřivenou geometrií zapuštěné do mezipodešve, aby poháněly běžce vpřed.
Mezitím však Adidas vyšel s novými tretrami Adizero Pro Evo 1s, které váží pouhých 138 g a jsou tak o 40 % lehčí než jakékoli jiné závodní boty, které kdy Adidas vytvořil. Podle společnosti se vyznačují přepracovanou geometrií s jakýmsi rockerem, umístěným v 60 % délky boty, aby zlepšil ekonomiku běhu.
Kdo pokoří bájnou hranici
Celý byznys dálkových běhů se dnes soustřeďuje na to, kdo jako první překoná magickou dvouhodinovou hranici v mužském maratonu.
Podle Dr. Thomase Allena, docenta sportovního inženýrství na Manchester Metropolitan University Institute of Sport, nové modely treter pomáhají, i když jde jen malé zlepšení.
Bývalý běžec na dlouhé tratě z Velké Británie Richard Nerurkar pak zdůraznil, že technologie bot, která se objevila v posledních pěti letech, udělala obrovský rozdíl v tom, jak rychle lidé běhají. Ale… „Maratónský běh je velmi, velmi tvrdý sport, takže abyste běhali rychle nebo velmi rychle nebo dokonce překonávali světové rekordy, musíte neuvěřitelně tvrdě trénovat,“ uvedl pro BBC. Soudí, že všechna současná zlepšení jsou ale daná kombinací velké dřiny a technologií obuvi.
Allen se domnívá, že snaha o překonání dvouhodinové hranice v mužském maratonu bude nabírat na tempu zejména s nadcházejícími olympijskými hrami v Paříži v roce 2024. „Jsme v bodě, kdy by to mohlo brzy přijít. Jakmile se to dostane takhle blízko, všichni o tom mluví a každý chce být tím, kdo to dokáže. Vytváří se tím na všechny obrovský tlak.“
Jak ale skutečně nové tretry pomáhají a o kolik? Na to už se jasná odpověď nehledá snadno.
Kevin Beck například na webu Beck of the Pack pracuje s hypotézou, co kdyby efekt super závodních bot prodloužil délku kroku o pouhý jeden palec, tedy o 2,54 cm.
Klade si otázku, jak se efekt nových treter projevuje v základní rovnici - průměrná rychlost kroku krát průměrná délka kroku - rovná se průměrné rychlosti. Pokud běžec náhle zlepší svůj čas, aniž by si uvědomoval, že něco změnil, pak se buď jeho rychlost kroku zvýší, jeho délka kroku se prodlouží, nebo dochází k nějaké kombinace obojího.
Beck se přitom domnívá, že nové silniční boty působí jakousi kombinací zvýšené pružnosti a zároveň schopnosti chránit vlastní chodidlo a tím například zabránit zpomalení v poslední části závodu.
Beck stanovuje hypotetický příklad. Představte si, že byste byli schopni běžet přesně čtyři minuty na míli se 190 kroky za minutu. V tomto tempu by trasa zabrala 760 kroků. 1 míle = 1 760 yardů = 5 280 stop = 63 360 palců. Délka takového kroku na celou míli by tedy byla 63 360 palců/760 kroků = 83,37 palce na krok.
Pokud by supertretry přidaly přesně jeden palec ke každému kroku, nová délka kroku by byla 84,37 palce. To je zlepšení o 1/83,37 = 1,20 procenta. Dostali byste se tak do cíle míle o 1,20 procenta dříve. A zlepšení o 1,20 procenta na míli = (0,012) (240 s) = 2,88 sekundy. Najednou tak máte míli ne za 4:00,00, ale za 3:57,12.
Pokud běžíte maraton, je to už pořádné zlepšení.
