Nejlepší haka všech dob. Možná se jí dočkáme večer

Světový šampionát v ragby začne večer střetnutím těžkých vah, domácí Francie a ikonického Nového Zélandu - a tím pádem začne i hakou.

Haka je pro mnoho lidí tím, co si nejvíc spojují s ragby. Tanec přijatý novozélandským národním týmem „All Blacks“ má dodat týmu sílu a mobilizovat ho před zápasem. Stala se časem až mystickou součástí hry.

Fanoušci ji milují, těší se na ni a soupeři se poctivě a dlouho připravují, jak na ni důstojně reagovat, aby neukázali slabost. Říká se, že jak Novozélanďané zvládnou haku, tak jsou pak i úspěšní ve hře.

Jen si to představte: co by se dělo, kdyby v pátek večer na Saint Denis v Paříži před desítkami tisíc diváků a miliony u obrazovek All Blacks prostě haku nezatančili. Zavládlo by obrovské zklamání, šok. Je to úplně nemyslitelné.

Bojový synchronizovaný tanec doprovázejí hráči seskupení do klínu křikem, gestikulacemi rukou, dupáním, grimasami, vyplazováním jazyku, koulením očí…

Zahájení MS v ragby ve fotkách:

Maoři na Novém Zélandu tradičně předváděli haku, aby ukázali hrdost, sílu a jednotu kmene. Haka je běžně známá jako válečný tanec, ale je to také obvyklý způsob oslavy, zábavy a přivítání.

Dnes její obdobu předvádí i Samoa a některé další týmy z Pacifiku.

Do světa se haka dostala v letech 1888–89, když tým novozélandských domorodců, ragbistů „The Natives“ cestoval po Spojeném království. Novozélanďané předvedli 3. října 1888 Haku před začátkem svého prvního zápasu proti Surrey.

Haka má různé podoby a neustále se vyvíjí. All Blacks předváděli až do roku 2005 haku zvanou Ka Mate, kterou tančili už novozélandští vojáci v búrské válce. Je pro ni typické skandování „Ka Mate! Ka Mate! Ka ora! Ka ora! Hae-haea! Ha!“

Ve volném překladu Haka Ka Mate začíná slovy: „Nechte svou odvahu růst! Nechte svou udatnost zuřit! Odrazíme ty strašidelné ruce při ochraně našich manželek a dětí! Pro tebe se vzpírám, pekelné blesky, zatímco moji nepřátelé tam ve zmatku stojí! Ó Bože – pomyslet si, že bych se třásl před smečkou vlků, kteří vidí strach…“

Během královského turné v roce 1901 válečníci skupiny Ngati Kahungunu „Ka Mate“, oživili, když tancem uvítali vévodu z Cornwallu doma v Rotorue. Psaly o tom noviny, vystoupení natáčel kameraman. Ka Mate se stala slavnou po celém Novém Zélandu.

Když v roce 1905 podnikl Nový Zéland své první turné po Británii, bylo to poprvé, kdy byli ragbisté označeni jako All Blacks. Hráči předvedli Haku Ka Mate poprvé před zápasem s Walesem. Velšský dav v čele s velšským mužstvem tehdy odpověděl zpěvem velšské národní hymny.

Postupně se Haka stávala pravidelným doprovodem novozélandských ragbistů hrajících v zámoří. Když v letech 1924 a 1925 novozélandský ragbyový tým cestoval po Spojeném království, Irsku, Francii a Kanadě předvedl Haku před všemi turnajovými zápasy kromě dvou. Reportéři tehdy kritizovali tým za zklamání, které tím přichystali davu fanoušků.

Byla tohle nejlepší haka všech dob?:

Novozélanďané však nepředváděli Haku vždycky a v 80. letech se dokonce kvalita představení zhoršila na úroveň, kterou někteří označovali až za trapnou. Až v roce 1986 byla haka zařazena do domácích zápasů. Od té doby byla brána vážněji a All Blacks ji předváděli s přesností, respektem a vášní.

Před zápasem Tri Nations proti Jižní Africe v roce 2005 v Dunedinu All Blacks nečekaně představili novou Haku, Kapa o Pango. Měla prodloužený a agresivní úvod kapitána týmu Tana Umaga, který vyvrcholil gestem, kdy si hráč přejel palcem po krku, což bylo mnohými interpretováno jako „podřezání hrdla“. All Blacks vyhráli zápas 31:27.

Nový tanec se připravoval více než rok i po konzultacích s mnoha odborníky na maorskou kulturu. Ale není od Ka Mate až tak dramaticky odlišný.

I když si diváci haku běžně užívali, byla někdy kritizována jako nesportovní pokus zastrašit soupeře. Většina týmů však uznává, že jde o součást dědictví ragby a během vystoupení se snaží sama čelit All Blacks například rytmickým postupem proti nim.

Jindy se soupeři snažili haku ignorovat. Australský ragbyový tým se proslavil v roce 1996 ve Wellingtonu, když na Haku All Blacks odpověděl nezúčastněným zahřívacím rozcvičením. Italský ragbyový tým zas ignoroval tanec během zápasu Světového poháru v roce 2007.

V roce 1989, když All Blacks předváděli tanec před zápasem s Irskem, se Irové seřadili v těsné formaci ve tvaru písmene V proti Novému Zélandu a pak se přibližovali k All Blacks blíž a blíž. V okamžiku ukončení haky měl irský kapitán Willie Anderson nos jen pár centimetrů od tváře Novozélanďana Bucka Shelforda.

V poslední době, kdy All Blacks předváděli haku proti Anglii, byli často přehlušeni anglickými fanoušky a jejich zpěvem slavného ragbyového spirituálu „Swing Low, Sweet Chariot“. Kritici to odsoudili a požadovali respekt vůči kulturnímu symbolu. Podobně irští fanoušci přehlušili Haku zpěvem irské balady „The Fields of Athenry“.

Hodně se diskutovalo o hace Kapa o Pango, zda gesto palce přes hrdlo neznamená podříznutí hrdla. All Blacks naopak tvrdili, že jde o symbol vdechnutí života do srdce a plic. Mělo to však diplomatickou dohru, když Novozélandská ragbyová unie (NZRU) vyhlásila pro Haku dočasnou pauzu, aby se přezkoumala její vhodnost.

S přestávkami mají haky a reakce na ně různé dohry. Po finále Mistrovství světa v roce 2011 byl například francouzský národní tým pokutován Mezinárodní ragbyovou unií za to, že během představení haky napochodoval do vzdálenosti 10 metrů od svých protivníků All Black.

Podobnou pokutu pak po semifinále Světového poháru v ragby v roce 2019 dostala za podobná gesta Anglie. Přesně za porušení pravidel Světového poháru 2019 týkajících se kulturních výzev. Ta uvádí, že žádný hráč nesmí při „kulturních vystoupeních“ postoupit za půlící čáru. Organizátoři se tím snažili předejít případnému konfliktu.

Anglie tehdy vyhrála zápas 19–7 a postoupila do finále s Jižní Afrikou, které však prohrála 32–12.

Na první haku All Blacks ve Francii čekají znovu natěšeně miliony fanoušků.