„Monsieur Dakar“ Karel Loprais se loučí. Inspiroval celou řadu následovníků

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Pohřeb musel počkat na celou plejádu jezdců, až se vrátí po skončení závodu ze Saúdské Arábie do Česka a budou moci dát svému mentorovi poslední sbohem. Karel Loprais byl jedním z prvních a také suverénně nejúspěšnějším. Byl to on, kdo inspiroval další jezdce, navigátory a mechaniky. I díky němu čeští piloti po dvacet let, od roku 1987 do roku 2007, vládli či spoluvládli dakarským kamionům.

Doba to byla pro české barvy velmi úspěšná – na medaili v celkovém pořadí si sáhlo 23 jezdců. Na pódiu byly české posádky celkem 21krát. Na prvním místě skončily 6× (vždy s vozy Tatra, lepší byl historicky jen ruský Kamaz), 6× dojely na druhém a 9× na třetím místě. Vždy na vozech Tatra nebo Liaz. Seznam Zprávy sestavily přehled těch nejúspěšnějších účastníků Rallye Dakar.

Muž přezdívaný „Monsieur Dakar“ byl z Čechů a Moravanů absolutně nejlepší. 6× vyhrál, 4× byl druhý a jednou třetí. Lepší bilanci má v kamionech už jen Rus Vladimir Čagin s Kamazem.

Karel Loprais byl celoživotně propojený s automobilkou Tatra, kam nastoupil v roce 1967. Nejdříve jako dělník, automechanik, později jako zkušební řidič. Díky jedenáctiměsíčnímu testování Tatry T-815 na stavbě v Libyi byl spolu s Radomírem Stachurou v širším výběru posádek pro první účast v závodě roku 1986. O rok později už byli druzí a v roce 1988 dokonce první.

Největším Lopraisovým úspěchem na Dakaru bylo ale vítězství v roce 1994, kdy byl zároveň klasifikován jako šestý ve společné kategorii auto-kamion. To dosud nikdo nepřekonal, ačkoli v kamionech začala dominovat mnohem výkonnější dvoumotorová monstra. Všech úspěchů dosáhl Karel Loprais s vozem Tatra 815.

I jeho ale potkaly těžké chvíle. K nejhorší došlo v roce 2003, kdy skočil na terénní nerovnosti a desetitunový kamion v rychlosti 100 km/h šestkrát přetočil. Loprais utrpěl zranění páteře, ale po třech letech se na Dakar vrátil. V ročníku 2006 mu dělal navigátora synovec Aleš. V jedné etapě musel tehdy Karel Loprais tvrdě brzdit, aby zabránil střetu s motocyklistou, zranění obratlů se vrátilo a posádka musela odstoupit čtyři etapy před cílem. Od té doby převzal rodinnou štafetu synovec Aleš Loprais.

Druhou velkou českou hvězdou na Dakaru a jedním z prvních účastníků z Československa, respektive České republiky je Jiří Moskal. Jako jeden z mála nebyl spojen s Tatrou – po celou kariéru reprezentoval značku Liaz. Na Dakaru skončil jednou druhý, jednou třetí, dále na 13. příčce a jednou nedokončil.

Byl tehdy už zkušeným jezdcem, který se účastnil závodů do vrchu, na okruzích a krátce též klasických rallye. V roce 1988 byli na Dakaru spolu s Lopraisem účastníky neuvěřitelného dramatu. Moskal devět etap vedl, pak měl ale nehodu a vyrazil přední sklo. Od toho okamžiku už jen marně stíhal českého kolegu a do cíle za ním dojel na druhém místě.

Synovec Karla Lopraise závodí na Dakaru od roku 2006, kdy se zúčastnil jako navigátor strýcovy posádky. Odstoupili po 11. etapě z 5. místa kvůli zdravotním problémům Karla Lopraise. O rok později s Petrem Gilarem už dojel třetí. A od roku 2013 až do dneška se umísťoval mezi 4. až 7. místem.

Dakar jezdil za éry Karla Lopraise a začínal dokonce jako týmová jednička Tatry. Na pódium dosáhl v roce 1990, kdy se umístil na třetím místě.

Karel Loprais vzpomínal, jak hned v roce 1986 s Kahánkem bojoval na Dakaru o vítězství, ale nakonec skončily obě Tatrovky v bažinách u vesnice N´Djago, kam je zavedla chyba pořadatelů. Všichni nakonec dojeli do cíle, ale až po časovém limitu.

Legenda ze začátků českých úspěchů na Dakaru. V roce 1987 seděl v jedné z kopřivnických šestikolek jako zkušební řidič automobilky Tatra. Jeho posádka dojela na 18. místě, když větší část rallye absolvovala po technických problémech pouze s jednou funkční nápravou.

O rok později přesedlal Buchtyár do osmikolky a ve třech následujících ročnících pro pořadatele zabezpečoval funkci servisního vozu. Do soutěžní Tatrovky (4×4) se dostal opět až v roce 1992, kdy Rallye Dakar mířila z Paříže až do Kapského Města. Největším úspěchem byl pak rok 1995, kdy se jeho posádka umístila na 3. příčce. Ačkoliv Dakar nikdy nevyhrál, pro mnohé se stal zosobněním houževnatosti a vytrvalosti.

Další dakarský harcovník, který se soutěže účastnil mnohokrát ať už jako řidič, nebo navigátor. Největším úspěchem pro něj bylo celkové třetí místo na Tatře v roce 1996.

V roce 1998 se odehrával jubilejní dvacátý ročník rallye. Ve finále v kamionech opět vyhrál Karel Loprais, ale během závodu domorodí bojovníci přepadli jiné dvě české posádky.

Do soutěže odstartovaly tři tatrovky. V etapě, která předcházela dni odpočinku na hranicích Mauritánie a Mali, maskovaní teroristé v kuklách a s kalašnikovy dvě z nich přepadli. V jedné závodili Milan Kořený, Martin Kahánek a Jaroslav Lamač. Druhá trojice Bedřich Sklenovský, Petr Hamerla a Tomáš Tomeček jela v kamionu s náhradními díly.

Bylo to tehdy pořádné drama, které na auto.cz popsal Michal Štěpanovský. Čechy tehdy vytáhli z auta s rukama nad hlavou a odvedli je stranou. „Byla to nejhorší hodina mého života,“ vzpomínal Sklenovský. Nejmladšího z Čechů Kahánka, kterému se těsně před odjezdem na Dakar narodil syn, tehdy napadlo, že už ho nikdy neuvidí.

Banditi všechno, co šlo, přeložili na kamion Sklenovského. Svlékli Čechy do trenýrek a všechno jim sebrali. U druhého kamiony prostříleli kola, sedli do naložené tatrovky a odjeli.

Až za půl hodiny přijeli malijští vojáci a spojili se s ředitelem soutěže Hubertem Auriolem. Čeští jezdci mezitím spravili kola a dostali se do bivaku. Naštěstí byl druhý den volný. Pro českou trojici se podařilo sehnat náhradní oblečení a mohla tak znovu vyrazit do závodu. A stal se skoro zázrak. Kořený a spol. dorazili do cíle třetí, sedm hodin za vítězným Lopraisem.

Druhou trojici bez kamionu se podařilo dostat letecky do Dakaru, kde byl tehdy velvyslanec Ota Holubář, hodně závodníkům pomohl.

V roce 2013 v roli navigátora kamionu startoval poprvé. Už po dvou letech ale roadbook vyměnil za volant. Na Dakaru 2021 si pak dojel pro tři vítězné etapy a celkové čtvrté místo.

On jediný dohnal Karla Lopraise a ovládl Dakar také šestkrát – ale s kamiony nemá nic společného. Josef Macháček vyhrál v roce 2009 na Dakaru čtyřkolky (ale už před tím zvítězil čtyřikrát v neoficiálním závodě). Loni s Pavlem Vyoralem pak ovládl lehké prototypy.

Takovou bilancí na Dakaru se může pochlubit málokterá země.